Jaké jsou nejčastější důvody pro založení svěřenského fondu?
Jedním z nejdůležitějších a zároveň nejčastějších důvodů, proč se podnikatelé a majitelé firem v České republice rozhodují založit svěřenský fond, je zejména snaha o komplexní ochranu jejich soukromého majetku před různými riziky, která přirozeně vyplývají z provozování podnikatelské činnosti. Podnikání s sebou totiž vždy nese určitou míru nebezpečí a nejistoty, která může v nejhorších případech vést k vážným finančním problémům, jež mohou postihnout nejen samotnou firmu, ale i osobní majetek podnikatele. Mezi nejvýznamnější hrozby patří především exekuce, které mohou být zahájeny z nejrůznějších důvodů, ať už se jedná o nesplácené závazky vůči obchodním partnerům, nedoplatky na daních, nebo jakékoliv jiné dluhy. Dalším velmi závažným rizikem je pak případná insolvence, tedy situace, kdy se podnikatel dostane do úpadku a není schopen dostát svým finančním závazkům. Vložením majetku do svěřenského fondu tak podnikatelé získávají možnost oddělit svůj soukromý majetek od podnikatelských rizik, což jim poskytuje značnou míru jistoty a bezpečí pro jejich rodinu a budoucnost. Tento ochranný mechanismus funguje na principu, že majetek ve svěřenském fondu již není přímo ve vlastnictví zakladatele, a proto na něj zpravidla nemohou věřitelé podnikatele přímo sahat.
Bezproblémový převod rodinného majetku na další generaci
Druhým velmi podstatným a v praxi mimořádně často se vyskytujícím důvodem pro zřízení svěřenského fondu je zajištění hladkého a bezproblémového převodu rodinného majetku, zejména pak úspěšné a dobře fungující rodinné firmy, na další generaci potomků. Mnoho podnikatelů, kteří během svého života vybudovali prosperující společnost, si přeje, aby jejich dílo pokračovalo i po jejich odchodu a aby zůstalo v rukou jejich dětí nebo dalších příbuzných. Tradiční dědické řízení však s sebou bohužel velmi často přináší řadu komplikací, které mohou vést k bolestivým rodinným konfliktům, majetkovým sporům mezi dědici, a dokonce i k roztříštění nebo zničení celého rodinného podniku. Svěřenský fond představuje elegantní řešení této problematické situace, protože umožňuje zakladateli již za svého života přesně a detailně určit, jakým způsobem bude majetek spravován, kdo z něj bude mít prospěch a za jakých konkrétních podmínek. Zakladatel může například stanovit, že děti obdrží podíly z fondu až po dosažení určitého věku, po dokončení vzdělání, nebo že budou mít nárok pouze na výnosy z podnikání, nikoli na samotný majetek. Tímto mechanismem se předchází nejen možným dědickým sporům mezi sourozenci, ale také riziku, že nezralý nebo nezodpovědný dědic promrhá rodinné jmění, které bylo budováno po několik generací.
Podpora veřejně prospěšných účelů
Třetím významným motivem, který vede jednotlivce k založení svěřenského fondu, je jejich upřímná touha a záměr využít svůj nahromaděný majetek k podpoře nějakého vyššího, veřejně prospěšného účelu, který přesahuje rámec jejich vlastních osobních nebo rodinných zájmů. Mnoho majetných lidí pociťuje morální povinnost nebo osobní uspokojení z toho, že mohou svým bohatstvím přispět ke zlepšení společnosti a pomoct v oblastech, které považují za důležité a hodnotné. V praxi se velmi často setkáváme se svěřenskými fondy, které jsou zakládány za účelem podpory charitativních aktivit, jako je například pomoc sociálně slabším skupinám obyvatelstva, podpora zdravotně postižených osob, sirotků nebo seniorů. Dalším oblíbeným a společensky velmi přínosným účelem je podpora vědy, výzkumu a vzdělávání, kdy fondy financují stipendia pro talentované studenty, výzkumné projekty na univerzitách nebo budování vzdělávacích institucí. Nezanedbatelnou roli hrají také svěřenské fondy zaměřené na podporu umění a kultury, které pomáhají umělcům, financují kulturní akce, restaurování památek nebo provoz muzeí a galerií. Prostřednictvím svěřenského fondu může zakladatel zajistit, že jeho filantropická vize bude naplňována dlouhodobě, systematicky a transparentně i po jeho smrti, přičemž může přesně definovat, jak mají být prostředky využívány a kdo má nad jejich využitím dohlížet.
Převod vlastnictví a anonymita majetku
Zásadní charakteristikou svěřenského fondu, která jej odlišuje od jiných právních forem správy majetku, je skutečnost, že jakmile zakladatel rozhodne vložit svůj majetek do tohoto fondu a současně jasně určí konkrétní podmínky jeho budoucí správy a osobu svěřenského správce, dochází k velmi podstatné změně vlastnických vztahů – zakladatel totiž v tento okamžik definitivně pozbývá své vlastnické právo k vloženému majetku. Tento majetek od tohoto momentu přestává být ve vlastnictví jakékoliv konkrétní fyzické osoby, tedy živého člověka, ani právnické osoby, tedy společnosti nebo organizace. Tato unikátní právní konstrukce vytváří velmi specifickou situaci, kdy majetek ve svěřenském fondu existuje jako samostatná majetková masa, která není přiřazena žádnému konkrétnímu vlastníkovi v tradičním slova smyslu. Tato vlastnost poskytuje zakladateli a osobám spojeným s fondem určitou, někdy velmi žádoucí míru anonymity, protože při běžném vyhledávání v obchodních nebo katastrálních rejstřících není možné přímo dohledat, kdo je skutečným původcem nebo příjemcem majetku ve fondu. Tato anonymita může být výhodná z hlediska ochrany soukromí, prevence útoků na majetek nebo eliminace nežádoucích žádostí o finanční pomoc.
Správa majetku svěřenským správcem
Samotnou každodenní správu, administraci a hospodaření s majetkem, který byl vložen do svěřenského fondu, má na starosti klíčová osoba celého systému, kterou je svěřenský správce. Tento správce je vždy určen přímo zakladatelem fondu, a to buď již při samotném založení fondu, nebo prostřednictvím mechanismu stanoveného v zakládací listině. Svěřenský správce vykonává svou činnost v souladu s přesně stanovenými podmínkami a pravidly, které pro něj definoval zakladatel fondu v příslušné právní listině, jež se v terminologii českého práva označuje jako statut svěřenského fondu. Tento statut představuje základní právní dokument, který funguje jako jakási ústava fondu a obsahuje veškeré podstatné informace o tom, jak má být majetek spravován, jaké jsou cíle fondu, kdo jsou obmyšlení (tedy osoby, které mají z fondu prospěch), za jakých podmínek mohou čerpat plnění, jaké má správce pravomoci a povinnosti, jak se řeší konfliktní situace a mnoho dalších důležitých ustanovení. Svěřenský správce tedy není vlastníkem majetku, ale pouze jeho profesionálním správcem, který jedná v nejlepším zájmu fondu a jeho obmyšlených osob, přičemž musí postupovat s péčí řádného hospodáře a odpovídá za své rozhodnutí.
