Pravidla pro zánik svěřenského fondu od roku 2026 budou jasnější
V průběhu roku 2025 došlo k významným legislativním změnám v oblasti daňového řádu, které přinesly do českého právního systému celou řadu podstatných úprav a doplnění stávajících ustanovení. Tyto změny se dotkly mnoha různých oblastí daňového práva a jejich dopad pocítí jak fyzické, tak právnické osoby, které jsou zapojeny do daňového systému České republiky. Mezi nejdůležitější provedené úpravy patří především ujasnění a zpřesnění pravidel pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně, což bylo dlouhodobě problematickou oblastí, kde docházelo k nejasnostem a nejednotné aplikaci právních norem v praxi finančních úřadů. Další významnou změnou bylo rozšíření pravomocí celního úřadu, který nově získal oprávnění vymáhat za správce daně některé specifické poplatky, což představuje zefektivnění výběru daní a posílení koordinace mezi jednotlivými složkami finanční správy.
Klíčová změna pro svěřenské fondy s účinností až od roku 2026
Mezi všemi provedenými úpravami daňového řádu vyniká jedna obzvláště významná změna, která se specificky dotýká oblasti svěřenských fondů, jež jsou v českém právním řádu relativně novým institutem, který byl do našeho právního systému zaveden teprve v roce 2014 v rámci rekodifikace soukromého práva. Tato klíčová změna se konkrétně týká právní úpravy situace zániku svěřenského fondu a s tím souvisejícího přechodu daňových povinností na jiné subjekty. Na rozdíl od většiny ostatních změn přijatých v rámci novely daňového řádu v roce 2025, které vstoupily v platnost bezprostředně nebo s minimálním časovým odstupem, má právě tato úprava týkající se zániku svěřenských fondů výrazně odloženou účinnost. Konkrétně tato zásadní změna nabude účinnosti až dnem 1. ledna 2026, což poskytuje všem zúčastněným stranám, tedy zejména svěřenským správcům, zakladatelům svěřenských fondů, obmyšleným osobám i správcům daně dostatečný časový prostor k tomu, aby se na novou právní úpravu mohli řádně připravit, přizpůsobit jí své interní procesy a postupy a případně provést i potřebné změny ve svých smlouvách a statutech svěřenských fondů.
Nová pravidla přechodu daňových závazků po zániku fondu
Od 1. ledna 2026 začne platit zcela nová a jasně definovaná právní úprava, která komplexně řeší problematiku přechodu daňových povinností v případě, kdy dojde k zániku svěřenského fondu. Podle těchto nově stanovených pravidel bude jednoznačně určeno, že v situaci, kdy svěřenský fond zanikne, ať už z důvodu naplnění účelu, pro který byl založen, uplynutím doby, na kterou byl zřízen, rozhodnutím soudu nebo z jakéhokoliv jiného zákonného důvodu, přecházejí automaticky veškeré dosud nesplněné daňové závazky tohoto zaniklého fondu na konkrétní osobu nebo osoby, které z majetku zaniklého fondu získaly určitý prospěch. Zpravidla se bude jednat o obmyšleného nebo obmyšlené, tedy osoby, které byly určeny zakladatelem fondu jako konečné příjemce majetku nebo výnosů z tohoto majetku, případně to mohou být i jiní příjemci majetku, kteří byli ve statutu fondu či ve smlouvě o zřízení fondu označeni jako oprávněné osoby. Tato nově definovaná osoba se stává v plném rozsahu odpovědnou za všechny daňové povinnosti zaniklého svěřenského fondu, tedy za zaplacení všech splatných daní, případných penále, sankcí i dalších souvisejících povinností vůči finančnímu úřadu. Je však naprosto zásadní zdůraznit, že tato odpovědnost není neomezená, ale je výslovně limitována maximální výší, která odpovídá hodnotě majetku, který daná osoba od zaniklého svěřenského fondu skutečně převzala nebo získala, což představuje důležitou ochranu takové osoby před potenciálně likvidačními důsledky nadměrných daňových závazků fondu.
Současný stav právní úpravy a její nedostatky
Pokud se podíváme na současnou právní úpravu, která je platná a účinná v průběhu roku 2025, tedy v období před nabytím účinnosti nových pravidel, musíme konstatovat, že tato současná daňová legislativa bohužel nestanoví pro specifickou a složitou situaci zániku svěřenského fondu žádná jasná, přesná a jednoznačná pravidla, která by komplexně upravovala proces vypořádání všech daňových povinností vůči příslušnému správci daně, které s tímto zánikem fondu bezprostředně nebo i zprostředkovaně souvisejí. Současně není v této oblasti dostatečně upraven ani mechanismus přechodu daňových povinností ze zaniklého svěřenského fondu, který pozbyl právní subjektivity, na jiné subjekty, které by tyto povinnosti měly převzít a naplnit. Tato právní mezera způsobuje značné praktické problémy a nejistoty. V důsledku absence jasných a specifických pravidel je nezbytné při řešení konkrétních daňových povinností, které souvisejí se zánikem svěřenského fondu, postupovat cestou výkladu obecných pravidel obsažených v daňovém řádu, která upravují stanovení a úhradu daně pro standardní situace a běžné daňové subjekty. Tento interpretační přístup však v praxi velmi často vyvolává značné nejasnosti, rozdílné názory mezi daňovými subjekty a správci daně, nepředvídatelnost výsledků daňových kontrol a v konečném důsledku způsobuje i nežádoucí nerovnost v právech a povinnostech mezi různými zanikajícími daňovými subjekty podle toho, jakou mají právní formu, což je v rozporu s principy právní jistoty a rovného zacházení.
Přínosy nové právní úpravy pro praxi
Nová právní úprava, která vstoupí v účinnost od 1. ledna 2026, představuje zásadní průlom v dosavadním ne zcela uspokojivém stavu právní regulace daňových aspektů zániku svěřenských fondů. Tato legislativní změna přináší výrazné zvýšení právní jistoty pro všechny zúčastněné strany, protože jasně a nedvojsmyslně definuje, na koho konkrétně přecházejí daňové povinnosti zaniklého fondu, v jakém rozsahu tyto povinnosti trvají a jaká je maximální hranice odpovědnosti příjemce majetku. Pro správce daně tato úprava znamená jednodušší a efektivnější vymáhání daňových pohledávek, protože budou přesně vědět, na koho se mají obrátit a jaké jsou právní nástroje, které mohou použít. Pro obmyšlené a další příjemce majetku z fondu představuje nová úprava jistotu, že jejich odpovědnost je limitována hodnotou získaného majetku, a nemohou být tedy vystaveni nepřiměřeným požadavkům. Pro svěřenské správce pak nová pravidla poskytují jasné vodítko, jak postupovat při likvidaci fondu a jaké informace musí předat příslušným osobám i finančním úřadům, aby bylo zajištěno řádné vypořádání všech daňových vztahů.
