Jaké jsou pokuty za pozdní přiznání a platbu daně z příjmů v roce 2026?
Poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob, kteří podávají daňové přiznání za zdaňovací období roku 2025 v listinné, tedy papírové podobě, musí svou povinnost splnit nejpozději do 1. dubna 2026. Tento datum představuje základní zákonnou lhůtu, do které je nezbytné nejen řádně vyplněné a podepsané daňové přiznání osobně doručit či odeslat poštou na příslušný finanční úřad, ale zároveň ve stejný den zajistit, aby na účet správce daně dorazila také samotná daňová povinnost vypočtená v tomto přiznání. Nedodržení tohoto termínu, ať už se týká samotného podání přiznání nebo úhrady vypočtené daně, může mít pro poplatníka nepříjemné finanční důsledky.
Pokuta za pozdní podání daňového přiznání
Pokud poplatník nepodá daňové přiznání včas a zároveň jeho prodlení překročí takzvanou toleranční lhůtu, která v roce 2026 pro podání přiznání za rok 2025 v listinné podobě uplyne 10. dubna 2026, tedy pátý pracovní den po základním termínu, začíná se automaticky uplatňovat pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Tato pokuta se vypočítává jako 0,05 % ze stanovené daně za každý jednotlivý kalendářní den prodlení, přičemž celková výše této sankce je zákonem zastropována na maximálně 5 % z celkové stanovené daně, případně na absolutní horní hranici 300 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Důležité je také vědět, že pokuta se vůbec nepředepíše a poplatník ji neplatí v případě, kdy by její vypočtená výše nedosáhla hranice 1 000 Kč, čímž zákonodárce pamatoval na ochranu poplatníků s nižší daňovou povinností před administrativně nákladným vymáháním bagatelních částek. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy poplatník nepodá přiznání vůbec ani přes výzvu správce daně, nebo jej podá až po lhůtě stanovené v takové výzvě – v takovém případě finanční úřad pokutu stanoví rovnou na horní zákonné hranici, přičemž minimální výše takto stanovené sankce činí 500 Kč.
Úrok z prodlení při pozdní úhradě daně
Kromě pokuty za pozdní podání přiznání hrozí poplatníkovi při nedodržení termínu úhrady daně také úrok z prodlení, který představuje samostatnou a na pokutě zcela nezávislou sankci. Úrok z prodlení nezačíná běžet okamžitě od prvního dne po splatnosti daně, ale nastupuje až od čtvrtého kalendářního dne po dni splatnosti daňové povinnosti, čímž zákon poskytuje poplatníkům krátký prostor pro případné technické komplikace při platbě. Aktuální sazba úroku z prodlení v roce 2026 činí 11,5 % ročně, tedy per annum, a tato sazba se odvíjí od aktuální výše repo sazby České národní banky zvýšené o zákonem stanovený počet procentních bodů. Čím déle tedy poplatník otálí s úhradou dlužné daně, tím vyšší je celková částka úroku, kterou bude muset spolu s jistinou uhradit, a při déle trvajícím prodlení a vyšší daňové povinnosti se může jednat o skutečně významnou finanční zátěž.
Toleranční lhůta jako záchranná síť
Zákon myslí na to, že ne každý poplatník stihne splnit své daňové povinnosti přesně v den základního zákonného termínu, a proto zavádí institut takzvané toleranční lhůty, která bezprostředně navazuje na základní lhůtu a umožňuje poplatníkům splnit své povinnosti ještě několik dní po základním termínu, aniž by jim hrozila jakákoli sankce. Je však naprosto zásadní si uvědomit, že toleranční lhůta pro podání daňového přiznání a toleranční lhůta pro úhradu daně nejsou stejně dlouhé a je nutné je pečlivě rozlišovat. Pro podání daňového přiznání v roce 2026 za zdaňovací období roku 2025 platí, že přiznání lze bez jakékoli sankce podat ještě do 10. dubna 2026, což odpovídá pátému pracovnímu dni od uplynutí základní lhůty 1. dubna. Naproti tomu toleranční lhůta pro samotnou úhradu daně z příjmů je kratší a daň musí být na účet správce daně připsána nejpozději do čtvrtého pracovního dne od skončení základní lhůty, přičemž poplatníci by si měli tuto odlišnost důsledně hlídat, aby se zbytečně nevystavili úroku z prodlení, který by jinak začal nabíhat od čtvrtého kalendářního dne po splatnosti.
