Kdo musí podat daňové přiznání v roce 2026 za rok 2025?
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí v roce 2026 za zdaňovací období roku 2025 podat všechny fyzické osoby, které v průběhu celého kalendářního roku 2025 dosáhly celkových zdanitelných příjmů přesahujících zákonem stanovenou hranici 50 000 korun českých. Do těchto celkových zdanitelných příjmů se započítávají všechny druhy příjmů, které podléhají zdanění podle zákona o daních z příjmů, tedy nejen příjmy ze závislé činnosti, ale také příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, jakož i další příjmy, které zákon kvalifikuje jako zdanitelné. Tato povinnost se vztahuje na všechny kategorie poplatníků bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci, podnikatelé, důchodci nebo osoby bez stálého zaměstnání, pokud jejich souhrnné zdanitelné příjmy za celý rok 2025 překročily uvedenou částku padesáti tisíc korun.
Přiznávací povinnost pro zaměstnance s vedlejšími příjmy nad 20 000 Kč
Zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru a jejich zaměstnavatel za ně provádí měsíční zálohy na daň z příjmů a na konci roku provede roční zúčtování daně, mají zvláštní režim pro povinnost podání daňového přiznání. Tito zaměstnanci standardně nemusí podávat vlastní daňové přiznání, pokud mají pouze příjmy ze zaměstnání, protože jejich daňovou povinnost vyřídí zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování záloh. Povinnost podat vlastní daňové přiznání však vzniká zaměstnancům v okamžiku, kdy vedle svých zaměstnaneckých příjmů měli za zdaňovací období roku 2025 také další vedlejší příjmy, které vyžadují zdanění a není u nich daň odváděna srážkou u zdroje, a tyto vedlejší příjmy v úhrnu překročily částku 20 000 korun českých. Mezi tyto vedlejší příjmy mohou patřit například příjmy z drobného podnikání, příjmy z pronájmu bytů nebo nebytových prostor, příjmy z příležitostných činností, autorské honoráře, příjmy z prodeje nemovitostí nebo cenných papírů a další podobné příjmy, které nevyplývají z pracovního poměru.
Základní termín pro papírové podání přiznání
Nejzákladnější a nejdříve končící termín pro splnění daňové povinnosti je stanoven pro poplatníky, kteří se rozhodnou podat své daňové přiznání v klasické papírové podobě, tedy vyplněním tiskopisu daňového přiznání na papírovém formuláři a jeho doručením na příslušný finanční úřad osobně, prostřednictvím pošty nebo jiným způsobem fyzického doručení. Pro tyto poplatníky, kteří využijí možnosti papírového podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025, je zákonná lhůta pro podání přiznání a současně také pro zaplacení případné daňové povinnosti stanovena na den 1. dubna 2026. Do tohoto data včetně musí být daňové přiznání doručeno na příslušný finanční úřad podle místní příslušnosti poplatníka a zároveň musí být uhrazena případná daňová povinnost, která z podaného přiznání vyplývá, a to převodem na účet finančního úřadu nebo jinou formou platby uznávanou finančními úřady.
Prodloužený termín pro elektronické podání přiznání
Většina poplatníků v současné době již neplní svou povinnost podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob v papírové podobě, ale využívá moderních elektronických prostředků a podává své daňové přiznání elektronickou formou prostřednictvím internetového portálu finanční správy, nejčastěji s využitím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) nebo jiných autorizovaných elektronických kanálů. Pro tyto poplatníky, kteří zvolí elektronickou formu podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2025, je zákonem stanovena prodloužená lhůta pro podání přiznání, která končí dnem 4. května 2026, což představuje přibližně měsíční prodloužení oproti termínu pro papírové podání. Ve stejné lhůte, tedy také do 4. května 2026 včetně, je nutné uhradit případnou daňovou povinnost, pokud poplatník nevyužívá služeb daňového poradce. Tato prodloužená lhůta je motivačním prvkem pro poplatníky, aby přecházeli na modernější a efektivnější způsob komunikace s finanční správou prostřednictvím elektronických prostředků.
Nejdelší termín při využití služeb daňového poradce
Pokud se poplatník rozhodne pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025 prostřednictvím daňového poradce, což je osoba s profesní kvalifikací a oprávněním poskytovat daňové poradenství podle zákona o daňovém poradenství, nebo prostřednictvím advokáta, který je také oprávněn poskytovat daňové poradenství v rámci své advokátní činnosti, pak mu zákon poskytuje nejdelší možnou lhůtu pro splnění povinnosti podání daňového přiznání a zaplacení daně. Pro tyto poplatníky, kteří využívají služeb daňového poradce nebo advokáta při zpracování a podání daňového přiznání v roce 2026, končí standardní zákonná lhůta pro podání daňového přiznání a současně také pro zaplacení případné daňové povinnosti až dnem 1. července 2026. Tato výrazně prodloužená lhůta má umožnit daňovým poradcům efektivně zvládnout zpracování většího množství daňových přiznání svých klientů a zajistit kvalitní daňové poradenství bez časového stresu v nejkritičtějším období daňové sezóny.
Přesné dodržení poslední dne lhůty
I v roce 2026 platí dlouhodobě zavedené pravidlo, že vždy v poslední den příslušné zákonné lhůty, tedy například konkrétně 4. května 2026 v případě poplatníků podávajících daňové přiznání elektronicky bez asistence daňového poradce, již musí být daňové přiznání fyzicky doručeno na příslušný finanční úřad a daňová povinnost, pokud z přiznání vyplývá, musí být rovněž uhrazena. To znamená, že nestačí podat přiznání nebo provést platbu v poslední den lhůty s tím, že doručení nebo připsání platby proběhne až následující den, ale je nutné celý proces naplánovat a načasovat tak, aby jak podání daňového přiznání, tak úhrada daně proběhla a byla dokončena nejpozději právě v onen poslední den zákonné lhůty. V případě elektronického podání to znamená, že přiznání musí být úspěšně odesláno a finančním úřadem přijato do 24:00 hodin posledního dne lhůty, a v případě platby daně musí být platba provedena tak, aby byla připsána na účet finančního úřadu nejpozději v tento den, což v praxi často znamená nutnost provést platbu s předstihem několika dnů kvůli mezibankovnímu zúčtování.
Toleranční lhůta pěti pracovních dnů
Pokud se poplatníkovi přesto nepodaří splnit svou povinnost podání daňového přiznání a zaplacení daně v poslední den zákonné lhůty, například kvůli technickým problémům, nepředvídaným okolnostem nebo prostému opomenutí, nemusí to ještě automaticky znamenat uložení pokuty za pozdní podání přiznání. Finanční správa České republiky i v roce 2026 bude postupovat podle své dlouhodobé praxe a poskytne opozdilým poplatníkům, kteří nestihli zákonnou lhůtu, podobně jako tomu bylo v minulých letech, určitou toleranční dodatečnou lhůtu v délce pěti pracovních dnů na splnění povinnosti podání daňového přiznání a zaplacení daně. Pokud poplatník splní obě tyto povinnosti, tedy podá daňové přiznání a uhradí případnou daňovou povinnost v rámci této pětidenní toleranční lhůty počítané v pracovních dnech od skončení zákonné lhůty, finanční úřad mu neuloží pokutu za pozdní podání daňového přiznání ani za pozdní zaplacení daně. Tato tolerance je praktickým vyjádřením snahy finanční správy nepokutovat poplatníky za drobná pochybení a technické problémy, pokud jejich zpoždění není závažné.
Pokuty za podání přiznání po toleranční lhůtě
V případě, že poplatník odevzdá své daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025 později než v rámci zmíněných pěti pracovních dnů tolerance po skončení zákonné lhůty, tedy pokud je zpoždění delší než tato toleranční doba, vzniká mu automaticky povinnost uhradit pokutu za pozdní podání daňového přiznání. Výše této pokuty je stanovena procentuálně v závislosti na výši stanovené daně a činí 0,05 procenta z částky stanovené daně za každý den prodlení, přičemž celková výše pokuty je omezena maximální hranicí 5 procent ze stanovené daně. V případě, že poplatník nevykazuje daňovou povinnost, ale daňovou ztrátu, je pokuta stanovena ve výši 0,01 procenta z vyměřené daňové ztráty za každý den prodlení. Tyto pokuty mají motivovat poplatníky k včasnému plnění svých daňových povinností a jejich výše roste s délkou prodlení, přičemž maximální limit zajišťuje, že pokuta nebude nepřiměřeně vysoká.
Automatická pokuta za nepoužití elektronického podání
Pokutu ve výši 1000 korun českých dostanou automaticky také všichni poplatníci, kteří mají podle zákona o správě daní a poplatků explicitní zákonnou povinnost podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025 výhradně elektronickou formou prostřednictvím datové schránky, portálu finanční správy nebo jiného autorizovaného elektronického kanálu, ale přesto této povinnosti nedostojí a podají své daňové přiznání v papírové podobě nebo jej nepodají vůbec. Tato sankce je stanovena jednorázově ve fixní výši a postihuje nedodržení formálního požadavku na způsob podání daňového přiznání. Uvedené se týká zejména osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pro které je s výjimkou speciálního režimu paušální daně elektronické podání daňového přiznání povinné již několik let, konkrétně od zdaňovacího období roku 2021, kdy tato povinnost vstoupila v plnou účinnost a nahradila dříve možnou volbu mezi papírovou a elektronickou formou podání pro podnikající fyzické osoby.
