Je možné pro stejnou firmu pracovat jako zaměstnanec i jako OSVČ?
Ano, teoreticky je možné, aby jedna osoba vykonávala práci pro stejnou firmu současně ve dvou různých právních postavenících – jako klasický zaměstnanec na základě pracovní smlouvy a zároveň jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) na základě obchodní smlouvy či smlouvy o dílo. Tato situace však s sebou přináší velmi významná rizika a úskalí, která je třeba pečlivě zvážit ještě před navázáním takové spolupráce. Problematika kombinace těchto dvou vztahů je v českém právním prostředí vnímána jako velmi citlivá oblast, protože existuje reálné nebezpečí, že taková konstrukce může být posouzena jako nelegální zaměstnávání, které je v praxi známé pod pojmem švarcsystém.
Hrozba vysokých pokut
V případě, že by kontrolní orgány, zejména inspektoráty práce nebo finanční úřady, zjistily, že se skutečně jedná o švarcsystém maskovaný za legální spolupráci, hrozí všem zúčastněným stranám velmi citelné sankce. Pokuty mohou dosahovat značných finančních částek, které dokážou vážně ohrozit ekonomickou stabilitu jak firmy samotné, tak i jednotlivého pracovníka vykonávającího tuto práci. Zaměstnavatel, tedy firma, která takto kombinovaně spolupracuje se svým zaměstnancem a současně s ním jako s OSVČ, může být pokutována částkami v řádech statisíců až milionů korun v závislosti na délce trvání nelegálního stavu a počtu takto zaměstnaných osob. Samotný pracovník pak může čelit nejen pokutám, ale také dodatečným daňovým a odvodovým povinnostem, které mohou zpětně vymáhat zdravotní pojišťovny, správa sociálního zabezpečení a finanční úřad.
Nebezpečí u obojetných činností
Zcela nepřípustná a vysoce riziková je taková kombinace spolupráce v případech, kdy vykonávané činnosti lze bez problémů realizovat jak v rámci klasického pracovněprávního vztahu, tak v rámci podnikatelské spolupráce s osobou samostatně výdělečně činnou. Tyto aktivity jsou v odborné terminologii označovány jako takzvané obojetné činnosti, což jsou práce, které svou povahou mohou být vykonávány v obou právních režimech bez jakéhokoli věcného omezení. U obojetných činností je riziko posouzení jako švarcsystému mimořádně vysoké, protože kontrolní orgány v takových případech velmi pečlivě zkoumají skutečnou povahu vztahu mezi firmou a osobou vykonávající činnost, přičemž se soustředí na reálné znaky závislé práce versus nezávislého podnikání.
Typické rizikové obory
Tato problematická situace se nejčastěji vyskytuje a hrozí zejména v oblasti informačních technologií, kde jsou programátoři, vývojáři, IT specialisté a další odborníci velmi často najímáni jak jako zaměstnanci, tak jako externí spolupracovníci na živnostenský list. Podobně rizikové je prostředí obchodních zástupců a obchodníků, kteří mohou pro firmu prodávat jak v pozici zaměstnanců s pravidelným platem, tak jako nezávislí obchodníci s provizním systémem odměňování. Vysoké riziko existuje také v poradenské oblasti, kde konzultanti, poradci a specialisté často kombinují různé formy spolupráce. Nicméně není pravda, že by se tato problematika týkala pouze administrativních nebo kancelářských profesí – velmi snadno může podobná situace nastat i u tradičních řemeslných oborů, například u kuchařů pracujících v restauracích, u švadlen a krejčích pracujících pro oděvní firmy, u zedníků, elektrikářů, instalatérů a mnoha dalších řemeslníků, kteří mohou pro stejného objednatele pracovat v různých právních režimech.
Jediná legální cesta
Jedinou skutečně bezpečnou a právně akceptovatelnou možností, jak může jeden pracovník fungovat u stejné firmy současně jako zaměstnanec i jako osoba samostatně výdělečně činná, je situace, kdy tato osoba vykonává v rámci každého z těchto dvou vztahů činnosti, které jsou od sebe jasně, jednoznačně a podstatně odlišné. To znamená, že práce vykonávaná na základě pracovní smlouvy musí být obsahově, charakterem i povahou zcela jiná než činnost, kterou tentýž člověk poskytuje téže firmě jako OSVČ na základě obchodní smlouvy nebo smlouvy o dílo. Například programátor může být zaměstnán jako interní IT specialista starající se o údržbu firemních systémů a zároveň může pro tutéž firmu jako OSVČ vyvíjet zcela specifický externí projekt, který nesouvisí s jeho běžnou pracovní náplní, nebo účetní může být zaměstnancem ve funkci vedoucího účtárny a současně jako OSVČ může pro firmu poskytovat například školení účetnictví pro jiné zaměstnance.
Nutnost právního posouzení
Pokud firma a pracovník zvažují, že by taková kombinovaná spolupráce měla být realizována a zároveň má být zcela v souladu s platnou právní úpravou, je naprosto nezbytné celou situaci velmi pečlivě a detailně promyslet, a to nejlépe ve spolupráci s kvalifikovanými právníky specializujícími se na pracovní právo a obchodní právo. Je třeba precizně nastavit pravidla a podmínky obou vztahů – tedy jak pracovněprávního, tak obchodního – takovým způsobem, aby bylo zcela jasné, průkazné a jednoznačné, že se v žádném případě nemůže jednat o zakázaný švarcsystém. Toto nastavení však nebývá jednoduché ani přímočaré, vyžaduje důkladnou znalost judikatury, správní praxe inspektorátů práce a aktuální výklad právních předpisů. Je nutné pečlivě definovat odlišnost vykonávaných činností, způsob řízení a kontroly práce, místo výkonu, časovou flexibilitu, způsob odměňování, odpovědnost za výsledek a další kritéria, která kontrolní orgány při posuzování používají.
Složitost rozlišování švarcsystému
Důležité je si uvědomit, že i taková spolupráce, která vykazuje některé znaky charakteristické pro švarcsystém, nemusí být za každou cenu automaticky posouzena jako tento nelegální systém zaměstnávání. Právní posouzení je vždy komplexní a zohledňuje celou řadu faktorů a konkrétních okolností daného případu. Kontrolní orgány posuzují skutečný obsah právního vztahu, nikoli pouze jeho formální podobu či název použité smlouvy. Zkoumají například míru podřízenosti pracovníka, jeho závislost na pokynech zadavatele, pravidelnost výkonu práce, výlučnost spolupráce, způsob poskytování pracovních nástrojů a prostředků, nese-li OSVČ skutečné podnikatelské riziko, má-li vlastní zákazníky kromě této jedné firmy, jak si organizuje pracovní dobu a mnoho dalších aspektů. Proto je klíčové, aby případná kombinace zaměstnaneckého a podnikatelského vztahu u jedné firmy byla důkladně právně ošetrena a aby skutečné fungování obou vztahů odpovídalo tomu, co je smluvně ujednáno, jinak hrozí vážné právní a finanční následky pro obě strany.
