Kdy by měla OSVČ zpozornět ohledně švarcsystému?
Švarcsystém představuje formu nelegální práce, při které osoba samostatně výdělečně činná vykonává pracovní činnosti pro konkrétní firmu pod oficiální hlavičkou svého vlastního podnikání a živnostenského oprávnění, avšak ve skutečnosti se jedná o klasickou práci v pracovním poměru, která jednoznačně a nepochybně vykazuje typické znaky nadřízenosti a podřízenosti, jež jsou charakteristické pro standardní pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tento problematický jev se nejčastěji projevuje situací, kdy OSVČ vykonává dlouhodobou, pravidelnou a kontinuální práci výhradně nebo převážně pro jediného odběratele svých služeb, což v praxi vytváří podmínky prakticky totožné s běžným zaměstnaneckým vztahem, ovšem bez odpovídající právní ochrany a sociálních jistot, které by zaměstnanci jinak náležely.
Plnění úkolů dle pokynů a podřízené postavení
O švarcsystém se jedná vždy v situaci, kdy osoba samostatně výdělečně činná plní konkrétní úkoly, zadání a pracovní instrukce výhradně podle detailních pokynů a požadavků svého klienta, přičemž se nachází v evidentně podřízeném postavení vůči tomuto klientovi, který fakticky funguje jako její nadřízený a určuje způsob, metody i časový harmonogram vykonávání práce. V takovém případě OSVČ nemá skutečnou svobodu a nezávislost v rozhodování o tom, jakým způsobem bude svou práci vykonávat, jaké metody a postupy použije, ani v jakém pořadí a časovém rozvrhu bude jednotlivé úkoly plnit, což je přitom základním a definičním znakem skutečně samostatné výdělečné činnosti a svobodného podnikání.
Pravidelná pracovní doba a docházková evidence
Dalším významným a velmi výmluvným indikátorem švarcsystému je situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná má pravidelně stanovenou a pevně určenou pracovní dobu, kterou musí striktně dodržovat, a navíc je tato její pracovní doba systematicky uváděna a zaznamenávána v nějakém firemním evidenčním systému, docházkovém systému nebo jiné formě kontroly přítomnosti na pracovišti. Skutečný podnikatel a nezávislá OSVČ by totiž měla mít svobodu v určování své pracovní doby a měla by být hodnocena především podle výsledků své práce a splnění dohodnutých úkolů, nikoli podle počtu odpracovaných hodin či přítomnosti na konkrétním místě v konkrétní čas, což je typické právě pro zaměstnanecký poměr s jeho pevně stanovenou pracovní dobou a povinností docházet v určených hodinách.
Vystupování jménem zaměstnavatele
O švarcsystém se rovněž jedná v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná vystupuje navenek jménem svého zaměstnavatele, používá například firemní e-mailovou adresu s doménou dané společnosti, prezentuje se jako součást týmu firmy, má firemní vizitky s logem společnosti, nebo je jiným způsobem prezentována jako člen organizace, přičemž nevystupuje jako samostatný a nezávislý subjekt se svou vlastní obchodní identitou a značkou. Tento způsob prezentace jasně signalizuje, že OSVČ není vnímána ani prezentována jako externí dodavatel služeb nebo obchodní partner, ale spíše jako integrální součást firemní struktury, což odpovídá postavení klasického zaměstnance, nikoli nezávislého podnikatele poskytujícího služby na komerční bázi.
Pravidelné fakturování stejných částek
Velmi podezřelým a téměř jistým znamením švarcsystému je také situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná pravidelně, typicky na měsíční bázi, fakturuje naprosto stejné nebo téměř identické částky jedinému odběrateli svých služeb, má tedy de facto fixní měsíční odměnu, která navíc zhruba odpovídá výši mzdy nebo platu, jaký by běžně pobíral řádný zaměstnanec zaměstnaný na obdobné pozici se srovnatelnými pracovními povinnostmi a odpovědnostmi. Tento způsob odměňování je typický pro zaměstnanecký poměr s pevným platem, zatímco skutečné podnikání a poskytování služeb jako OSVČ by se mělo vyznačovat variabilitou fakturovaných částek v závislosti na objemu skutečně provedených prací, počtu realizovaných projektů nebo jiných měřitelných výstupech podnikatelské činnosti.
Výhradnost spolupráce a zákaz konkurence
Další velmi výrazný a nepřehlédnutelný příznak švarcsystému nastává v okamžiku, kdy osoba samostatně výdělečně činná pracuje a poskytuje své služby výhradně pouze pro jednoho jediného odběratele a nemá možnost ani příležitost diverzifikovat své podnikání a získávat zakázky od jiných klientů, přičemž má navíc často dokonce smluvně nebo fakticky zakázáno pracovat pro konkurenční firmy působící ve stejném oboru podnikání. Skutečný nezávislý podnikatel by měl mít svobodu vyhledávat zakázky na volném trhu, budovat si portfolio různorodých klientů a rozvíjet své podnikání v různých směrech, zatímco výhradní vázanost na jediného zadavatele práce s omezeními ohledně jiných obchodních aktivit je charakteristickým rysem závislé práce v pracovněprávním vztahu.
Omezená odpovědnost za škody
O švarcsystém se dále jedná v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná neručí celým svým majetkem za případné škody způsobené při výkonu své činnosti, jak je to u skutečného podnikání naprosto obvyklé a standardní, ale nese pouze částečnou, omezenou nebo dokonce žádnou odpovědnost za škody, které by mohly vzniknout v souvislosti s její pracovní činností. Skutečný podnikatel musí být připraven nést plnou materiální odpovědnost za výsledky svého podnikání včetně případných škod a závazků, což je jeden ze základních rysů podnikatelského rizika, zatímco omezení této odpovědnosti naznačuje, že vztah je ve skutečnosti založen na principech zaměstnanecké ochraны a ne na principech svobodného podnikání s plnou odpovědností.
Kdy by měla OSVČ zpozornět
Pokud osoba samostatně výdělečně činná uvedeným způsobem úzce a intenzivně spolupracuje pouze s jedinou firmou a její vztah vykazuje většinu nebo dokonce všechny výše zmíněné charakteristické znaky švarcsystému, je naprosto zásadní a kriticky důležité z její strany zpozornět, vyhodnotit objektivně svou situaci a uvědomit si potenciální rizika, protože se s velmi vysokou pravděpodobností jedná právě o problematický švarcsystém. Za tento typ nelegálního zaměstnávání hrozí podle platné právní úpravy velmi vysoký finanční postih a sankce nejen firmě, která takto nelegálně zaměstnává, ale i samotné osobě samostatně výdělečně činné, která na takovou formu spolupráce přistoupí, aktivně ji realizuje a dlouhodobě v ní pokračuje.
Sankce a pokuty pro OSVČ
Pokuta za uvedené protiprávní jednání, kterou ukládají příslušné kontrolní orgány státní správy, zejména inspektoráty práce, hrozí ze zákona jak tomu subjektu, který uvedeným nezákonným způsobem zaměstnává osoby pod hlavičkou samostatné výdělečné činnosti místo řádného pracovněprávního vztahu, tak i osobě samostatně výdělečně činné, která vědomě nebo i nevědomě na takovou problematickou a právně neudržitelnou spolupráci přistoupí a dlouhodoběji ji vykonává. Výše finanční sankce neboli pokuty pro osobu samostatně výdělečně činnou, která spolupracuje s firmou formou švarcsystému, může podle platné právní úpravy dosáhnout až velmi značné částky 100 000 korun českých, což představuje citelný finanční dopad, který může výrazně ohrozit ekonomickou situaci podnikatele a má tedy velmi závažné praktické důsledky.
Odpovědnost OSVČ a ochrana vlastních zájmů
I osoba samostatně výdělečně činná by si tedy měla vždy ve vlastním nejlepším zájmu, pro ochranu své ekonomické situace a vyvarování se právních problémů, velmi důsledně a průběžně hlídat pravidla a podmínky spolupráce s firmami, pro které poskytuje své služby. Je nezbytné pravidelně vyhodnocovat, zda vztah nevykazuje znaky švarcsystému, aktivně dbát na zachování skutečné nezávislosti a autonomie v podnikání, diverzifikovat portfolio klientů, zajistit si svobodu v rozhodování o způsobu a času výkonu práce, prezentovat se jako nezávislý subjekt s vlastní obchodní identitou a v případě jakýchkoliv pochybností konzultovat situaci s odborníky na pracovní právo nebo daňovými poradci, aby se vyhnula riziku sankčního postihu a zajistila si legální a právně korektní podobu svého podnikání.
