Jednotné měsíční hlášení potřebuje systémově doladit, aby fungovalo
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), spuštěné v dubnu 2026 s cílem snížit administrativní zátěž firem, zatím u mnoha zaměstnavatelů přináší opačný efekt. Problémy se objevují napříč regiony i obory a ukazuje se, že samotný kvalitní software situaci nevyřeší, pokud není dostatečně promyšlen a technicky nastaven pro běžné situace z praxe.
Čas na zvládnutí nové povinnosti
Zaměstnavatelé potřebují především dostatek času, trpělivosti a tolerance při zavádění celého systému do každodenní praxe. JMHZ totiž přeneslo významnou část sběru a předávání důležitých údajů ze státu přímo na zaměstnavatele, kteří se nyní musí naučit zpracovávat rozsáhlé množství dat novým způsobem. V počátečním období by proto měly být vytvořeny delší lhůty pro opravu chyb a zaměstnavatelé by neměli být bezprostředně vystavováni sankcím za nedostatky způsobené nejasnostmi, technickými problémy nebo tím, že systém dosud neumí správně reagovat na všechny situace.
Zkušenosti firem a odborníků
Mnozí ekonomičtí a finanční odborníci se shodují, že samotný záměr JMHZ je smysluplný a jeho správně nastavené fungování může státu i zaměstnavatelům přinést významné výhody. Aby se však tento účel naplnil, musí být systém podstatně lépe přizpůsoben reálnému provozu firem a mzdových účtáren. Je třeba do něj doplnit a přesně nastavit všechny běžné situace související se zaměstnáváním, odměňováním, nemocenskou, změnami pracovních poměrů a dalšími mzdovými událostmi, které v praxi pravidelně nastávají. Pokud některé z těchto případů systém nezná, vyhodnocuje je nejednoznačně nebo vyžaduje nepřiměřeně složité postupy, vzniká další práce, roste riziko chyb a původní záměr snížit administrativu se nenaplňuje. Za zvážení by proto stála také určitá kompenzace pro zaměstnavatele, například dočasná úleva na sociálním pojistném, která by zohlednila náklady spojené se sběrem, kontrolou a předáváním údajů státu.
Přínosy dobře fungujícího systému
Pokud bude JMHZ technicky i legislativně správně dokončeno, může státu poskytnout přesný a průběžně dostupný přehled o příjmech zaměstnanců, které se započítávají do nároku na starobní důchod. Zároveň může sloužit jako účinný nástroj pro odhalování duplicitně uplatňovaných daňových slev a dalších nesrovnalostí, které dnes mohou být odhalovány pozdě nebo pouze prostřednictvím složitých kontrol. Do budoucna by díky centralizaci a lepšímu sdílení údajů mohly odpadnout také některé přílohy a opakovaně zasílané dokumenty související s nemocenskými dávkami. Hlavním problémem však zůstává uspěchané spuštění systému, který nebyl před zahájením provozu dostatečně otestován a dotažen pro všechny běžné situace. JMHZ proto není nutné opouštět, ale je nezbytné jej systematicky upravit, důkladně otestovat a současně dát zaměstnavatelům dostatek času, aby si nové postupy osvojili bez zbytečného stresu a hrozby pokut.
