Kde se v roce 2026 chystá zvýšené množství kontrol z hlediska BOZP?
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zkráceně BOZP, představuje jednu z nejdůležitějších a dlouhodobě nejvýše postavených priorit v rámci kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce, tedy instituce známé pod zkratkou SÚIP, a všech jejích oblastních inspektorátů rozmístěných po celém území České republiky. Právě proto má Státní úřad inspekce práce pro rok 2026 naplánováno přibližně 8 700 kontrol zaměřených na dodržování pravidel BOZP, přičemž tyto kontroly se budou týkat celé škály oborů a odvětví, od těch výrazně rizikových až po méně exponované oblasti pracovní činnosti. Nad rámec těchto předem naplánovaných a systematicky připravených kontrol budou inspektoři samozřejmě provádět také kontroly namátkové, takzvané kontroly na podnět, které mohou být iniciovány například na základě stížností zaměstnanců, anonymních oznámení nebo jiných podnětů přicházejících z vnějšího prostředí, a kromě toho budou zvýšenou pozornost věnovat i těm pracovištím a zaměstnavatelům, u nichž bylo v minulosti zaznamenáno porušení platných pravidel a předpisů v oblasti bezpečnosti práce.
Riziková pracoviště a nejčastější předměty kontrol
Prioritním cílem inspektorů budou v roce 2026 především ta pracoviště a ta odvětví, která jsou z hlediska výskytu pracovních úrazů a rizikových situací tradičně považována za nejnebezpečnější, tedy zejména stavebnictví, strojírenství a chemický průmysl, přičemž zvláštní pozornost bude věnována firmám a zaměstnavatelům, u nichž v průběhu roku 2025 došlo k smrtelným pracovním úrazům nebo k velmi závažným pracovním úrazům spojeným s trvalými následky na zdraví postižených zaměstnanců. Inspektoři se budou při svých návštěvách detailně zaměřovat na to, zda jsou veškerá technická zařízení používaná na pracovištích řádně zajištěna, zda prošla předepsanými revizemi a zda je o ně pravidelně a odborně pečováno prostřednictvím certifikovaných servisních subjektů, protože zanedbání technického stavu strojů a zařízení patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám závažných pracovních úrazů. Kontrolována bude rovněž správnost a úplnost zabezpečení a označení nebezpečných úseků, a to zejména na aktivních staveništích, kde hrozí pád předmětů, zasažení pracovníků pohybující se technikou nebo jiná bezprostřední rizika. Nezanedbatelnou součástí kontrolní činnosti bude také ověřování toho, zda jsou pracovníci pohybující se ve výškách řádně vybaveni ochrannými prostředky proti pádu a zda jsou na pracovišti dodržovány všechny předepsané postupy pro bezpečnou práci ve výšce, která patří v České republice k nejčastějším příčinám smrtelných pracovních úrazů vůbec. Zvýšená pozornost bude věnována také dodržování zásad bezpečné práce s nebezpečnými chemickými látkami, a to specificky ve středních a menších firmách, které sice nepodléhají zvláštnímu a přísnějšímu režimu zákona o prevenci závažných havárií, avšak ve své každodenní pracovní činnosti přesto běžně přicházejí do kontaktu s rizikovými chemickými látkami, a jejichž přístup k problematice chemické bezpečnosti bývá v praxi bohužel mnohdy méně systematický než u velkých průmyslových podniků.
Legislativní rámec a povinnosti zaměstnavatelů
Všichni zaměstnavatelé působící ve stavebnictví, strojírenství i chemickém průmyslu by měli v návaznosti na plánované kontrolní aktivity inspekce práce věnovat zvýšenou pozornost důkladné vnitřní revizi svých stávajících postupů a pravidel v oblasti BOZP a pečlivě ověřit, zda jsou tyto postupy plně v souladu s aktuálně platnou legislativou, zejména pak s novelou zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který stanovuje základní rámec povinností zaměstnavatelů v této oblasti a jehož znění doznalo v posledních letech několika důležitých změn, jež ne všichni zaměstnavatelé dostatečně reflektují ve svých interních předpisech a pracovních postupech. Neméně důležité je rovněž důkladné seznámení se s požadavky nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů, které konkretizuje povinnosti koordinátorů bezpečnosti, zhotovitelů staveb i jednotlivých subdodavatelů a jehož nedodržování patří na tuzemských staveništích k relativně častým prohřeškům. Je přitom důležité zdůraznit, že kontrolní činnost inspekce práce se v roce 2026 rozhodně neomezí pouze na průmyslová a stavební pracoviště, ale cíleně zamíří také do oblastí, které by laická veřejnost s intenzivními kontrolami BOZP možná přímo nespojovala, jako jsou například domovy pro seniory nebo rehabilitační a zdravotnická zařízení, kde jsou zaměstnanci každodenně vystaveni specifickým rizikům spojeným s fyzicky náročnou prací při manipulaci s imobilními nebo pohybově omezenými klienty, a kde je proto naprosto nezbytné, aby veškeré technické pomůcky a zařízení určená k takovéto manipulaci, jako jsou například zvedáky, polohovací lůžka nebo přesouvací systémy, procházela pravidelnými odbornými revizemi potvrzujícími jejich technickou způsobilost a bezpečnost provozu.
Sankce za porušení pravidel BOZP
Zaměstnavatelé, kteří budou při kontrolách inspekce práce přistiženi při porušování povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, musejí počítat s velmi citelným finančním postihem, přičemž za nezajištění prevence pracovních rizik nebo za neprovádění povinných revizí používaných technických zařízení může příslušný oblastní inspektorát práce uložit pokutu dosahující až dvou milionů korun českých, a tato sankce může být pro řadu menších firem existenčně velmi citelným zásahem do jejich ekonomické stability. V případech, kdy zaměstnavatel svým jednáním nebo naopak nečinností závažným způsobem ohrozil zdraví svých zaměstnanců tím, že nezajistil odpovídající ochranu zdraví při práci, je pak zákonná horní hranice pokuty ještě výrazně přísnější a dosahuje až deseti milionů korun, což jasně dokládá, jak vážně český právní řád přistupuje k ochraně zdraví a života pracovníků a jak důrazně stát hodlá vymáhat dodržování příslušných povinností ze strany zaměstnavatelů.
