Kdo si může v roce 2026 za rok 2025 uplatnit daňové zvýhodnění na děti?
Daňové zvýhodnění na dítě nebo dokonce i na několik dětí si v roce 2026 za zdaňovací období roku 2025 může uplatnit každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, který splňuje zákonem stanovené podmínky. Konkrétně se jedná o rodiče dítěte, ať už biologického nebo osvojeného, anebo o jinou osobu, která dítěti fakticky nahrazuje péči rodičů na základě rozhodnutí soudu či jiného právního titulu. Tato osoba musí splňovat všechny zákonné podmínky pro nárok na uvedenou daňovou slevu, přičemž klíčovým předpokladem je skutečnost, že poplatník dítě skutečně vyživoval a pečoval o něj po celé zdaňovací období nebo jeho část. Uplatnění daňového zvýhodnění probíhá buď prostřednictvím řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které se podává do konce března následujícího roku, nebo alternativně formou ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele, což je zjednodušená forma vyúčtování určená primárně pro zaměstnance.
Způsob uplatnění pro osoby samostatně výdělečně činné
Osoby samostatně výdělečně činné, tedy OSVČ, které provozují vlastní podnikání nebo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako živnostníci, řemeslníci, svobodná povolání či jiné formy podnikání, si mohou daňové zvýhodnění na dítě nebo více dětí v roční formě uplatnit výhradně prostřednictvím podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Tyto osoby nemají možnost čerpat daňové zvýhodnění průběžně během roku ve formě měsíčních částek, jak je to běžné u zaměstnanců, a proto celkovou částku daňového zvýhodnění nárokují až po skončení zdaňovacího období, kdy vyplňují a podávají své daňové přiznání. V daňovém přiznání pak vyčíslují své příjmy z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti, odečítají výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, vypočítávají základ daně a teprve následně uplatňují slevy na dani včetně daňového zvýhodnění na vyživované děti.
Možnosti uplatnění pro zaměstnance
Také někteří zaměstnanci, tedy fyzické osoby pracující v pracovněprávním vztahu na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, kteří daňové zvýhodnění na dítě nebo více dětí nečerpali formou měsíčních slev na dani během celého roku 2025 přímo u svého zaměstnavatele prostřednictvím měsíčních mezd, avšak splňovali podmínky pro nárok na tuto daňovou úlevu, si mohou o toto daňové zvýhodnění zažádat dodatečně po skončení zdaňovacího období. K tomu mají dvě základní možnosti – buď mohou požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, což je administrativně jednodušší varianta vhodná pro zaměstnance s jednoduššími daňovými poměry, nebo mohou sami podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný rok, což je vhodnější pro poplatníky s komplikovanějšími daňovými vztahy nebo s příjmy z více zdrojů.
Pravidlo jednoho uplatnitele na dítě
Daňové zvýhodnění na konkrétní dítě si v jakémkoliv zdaňovacím období může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů tohoto dítěte, případně pouze jedna osoba, která dítěti nahrazuje péči rodičů na základě soudem svěřené péče nebo jiného právního důvodu. Tento princip vylučuje možnost, že by si daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatňovali současně oba rodiče nebo více osob pečujících o dítě, což by vedlo k neoprávněnému dvojímu či vícenásobnému čerpání stejného daňového benefitu. Rodiče nebo pečující osoby se tedy musí dohodnout, kdo z nich bude daňové zvýhodnění uplatňovat, přičemž toto rozhodnutí může být ovlivněno výškou jejich příjmů, daňové povinnosti a dalšími faktory, které mohou ovlivnit efektivní využití této daňové slevy.
Podmínky týkající se věku a výživy dítěte
Nárok na uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2026 za zdaňovací období 2025 vzniká poplatníkovi v případě, že v průběhu roku 2025 skutečně vyživoval a současně pečoval o dítě vlastní, tedy biologické, nebo dítě osvojené, případně dítě, které mu bylo soudem svěřeno do osobní péče. Toto dítě musí být ve věku do osmnácti let věku, přičemž u nezletilých dětí se automaticky předpokládá, že se jedná o nezaopatřené dítě. Věková hranice se rozšiřuje až do dovršení šestadvaceti let věku v případě, že se dítě soustavně připravovalo na budoucí povolání formou denního studia na střední škole, vyšší odborné škole, konzervatoři nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. U dětí starších osmnácti let je tedy klíčové, aby se jednalo o studenty denního studia, přičemž studium formou distančního, večerního nebo kombinovaného studia zpravidla nezakládá nárok na daňové zvýhodnění.
Podmínka společné domácnosti
Jednou ze základních a nezpochybnitelných podmínek pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění je také skutečnost, že toto nezaopatřené dítě žilo s poplatníkem ve společné domácnosti po celé zdaňovací období nebo alespoň po jeho část. Společnou domácností se rozumí situace, kdy dítě a poplatník bydleli spolu na stejné adrese trvalého pobytu nebo se skutečně zdržovali ve stejném bytě či domě, přičemž poplatník se o dítě fakticky staral, zajišťoval jeho potřeby a podílel se na jeho výchově. Tato podmínka má zamezit uplatňování daňového zvýhodnění ze strany rodičů nebo jiných osob, kteří sice mají k dítěti právní vztah, ale fakticky se o něj nestarají, nežijí s ním a nepodílejí se na jeho každodenní péči a výchově. Výjimky z této podmínky mohou nastat v odůvodněných případech, například když je dítě umístěno ve školském zařízení s celoročním ubytováním, ale stále udržuje pravidelný kontakt s rodičem.
Daňový bonus při přesahu zvýhodnění
V situaci, kdy celková částka daňového zvýhodnění na dítě nebo na více dětí, kterou si poplatník uplatňuje, přesahuje výši jeho skutečné daňové povinnosti vypočtené z příjmů dosažených v daném zdaňovacím období, vzniká poplatníkovi nárok na takzvaný daňový bonus na dítě. Daňový bonus představuje část daňového zvýhodnění, kterou nelze uplatnit formou snížení daňové povinnosti, protože tato povinnost je již nulová nebo nižší než nárokované zvýhodnění. Tento bonus je poplatníkovi vyplacen finančním úřadem nebo zaměstnavatelem jako finanční částka, přičemž jeho vyplacení podléhá určitým zákonným podmínkám, zejména minimální výši příjmů poplatníka, aby se zabránilo zneužívání tohoto systému. Daňový bonus tak představuje faktickou finanční podporu rodin s dětmi, která přesahuje rámec běžné daňové úlevy a má charakter sociální dávky vyplácené prostřednictvím daňového systému.
Rodný list dítěte jako základní doklad
Při uplatňování nároku na daňové zvýhodnění musí poplatník samozřejmě vždy řádně doložit všechny skutečnosti, které zakládají jeho nárok na tuto daňovou úlevu. Prvním a základním dokladem je rodný list dítěte, který prokazuje rodičovský vztah k dítěti nebo v případě osvojení i tento právní fakt. Rodný list obsahuje základní identifikační údaje dítěte včetně jména, příjmení, data narození a rodného čísla, což jsou nezbytné informace pro uplatnění daňového zvýhodnění. V praxi většinou postačuje, když poplatník předloží kopii rodného listu svého dítěte poprvé, kdy uplatňuje daňové zvýhodnění u daného zaměstnavatele nebo na finančním úřadě, a v následujících obdobích již není nutné tento doklad opakovaně dokládat, pokud se nezměnily relevantní skutečnosti týkající se dítěte.
Potvrzení od druhého rodiče
Dalším důležitým dokladem, který musí poplatník předložit, je potvrzení od zaměstnavatele druhého rodiče dítěte o tom, že tento druhý rodič daňové zvýhodnění na totéž dítě neuplatňuje u svého zaměstnavatele ani ve svém daňovém přiznání. Toto potvrzení slouží k zajištění toho, aby na jedno dítě nebylo uplatňováno daňové zvýhodnění duplicitně oběma rodiči současně, což by bylo v rozporu se zákonem. V případě, že druhý rodič je osobou samostatně výdělečně činnou, tedy OSVČ, která nepobírá mzdu od zaměstnavatele, nebo když je druhý rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené a nepobírá tedy zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, postačuje namísto potvrzení od zaměstnavatele čestné prohlášení tohoto druhého rodiče, ve kterém pod sankcí za podání nepravdivého prohlášení stvrdí, že daňové zvýhodnění na dané dítě neuplatňuje.
Potvrzení o studiu u zletilých dětí
V případě uplatňování daňového zvýhodnění na zletilé dítě, tedy na dítě, které již dovršilo osmnáctý rok věku, ale ještě nedosáhlo věku šestadvaceti let, musí poplatník dodatečně doložit také potvrzení o studiu tohoto dítěte. Toto potvrzení vydává příslušná vzdělávací instituce, tedy střední škola, vyšší odborná škola, konzervatoř nebo vysoká škola, kde dítě studuje. Potvrzení musí obsahovat informace o tom, že se dítě skutečně soustavně připravuje na budoucí povolání formou denního prezenčního studia, nikoliv formou distančního, večerního, dálkového nebo kombinovaného studia. Potvrzení musí být platné pro příslušné zdaňovací období a mělo by obsahovat také konkrétní období, po které bylo dítě ve studijním poměru, protože daňové zvýhodnění lze uplatňovat pouze za ty měsíce, kdy dítě skutečně studovalo a splňovalo podmínky nezaopatřeného dítěte.
Doklady o průkazu ZTP/P u dětí se zdravotním postižením
V případě, že je dítě, na které poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, držitelem průkazu ZTP/P, tedy průkazu osoby se zdravotním postižením s potřebou průvodce, musí poplatník tuto skutečnost rovněž doložit příslušnými dokumenty. Konkrétně se jedná o kopii platného průkazu ZTP/P vydaného příslušným správním orgánem, případně o potvrzení o přiznání tohoto průkazu, pokud samotný průkaz ještě nebyl vydán, ale rozhodnutí o jeho přiznání již nabylo právní moci. Doložení této skutečnosti je důležité proto, že na děti s průkazem ZTP/P se vztahuje zvýšená sazba daňového zvýhodnění, která je výrazně vyšší než základní sazba uplatňovaná na ostatní děti, což reflektuje zvýšené náklady spojené s péčí o dítě se zdravotním postižením a jeho speciálními potřebami v oblasti zdravotní péče, rehabilitace, vzdělávání a každodenního života.
