Kdy by mělo zcela zaniknout bývalé penzijní připojištění?
Penzijní připojištění představuje starší typ systému spoření na stáří, jehož éra uzavírání nových smluv definitivně skončila v roce 2012, přičemž od roku 2013 začaly být namísto něj uzavírány smlouvy na nový, modernější produkt nazývaný doplňkové penzijní spoření. Přestože se jedná o produkt, který již není možné nově sjednat, celá řada smluv uzavřených před rokem 2012 zůstává dodnes stále v platnosti, a to v případech, kdy nebyly ukončeny ani splněním zákonem stanovených podmínek, ani na výslovné přání samotného střadatele.
Problém garantovaného zhodnocení v dnešní ekonomice
Zásadním problémem, který staré penzijní připojištění v současnosti provází, je skutečnost, že garanci nezáporného zhodnocení, jež byla v době vzniku těchto smluv považována za výhodu a jistotu pro střadatele, se v dnešních ekonomických podmínkách proměnila v závažnou překážku skutečného zhodnocení vložených prostředků. Tato garance, nastavená v naprosto odlišném hospodářském prostředí minulých desetiletí, v praxi znamená, že správci těchto takzvaných transformovaných fondů jsou nuceni investovat krajně konzervativně, aby zmíněnou garanci mohli vůbec dodržet, čímž je zároveň znemožněno dosáhnout výnosů, které by alespoň pokryly inflaci a reálnou hodnotu úspor zachovaly. Výsledkem je tedy paradoxní situace, kdy prostředky střadatelů, kteří setrvávají v těchto starých fondech v přesvědčení, že jsou chráněni, jsou ve skutečnosti postupně reálně znehodnocovány rostoucí inflací a celkovou změnou ekonomického prostředí, a to přes formální splnění podmínky nezáporného nominálního zhodnocení.
Plánované zrušení a role ministerstva financí
Právě z výše popsaných důvodů ministerstvo financí v rámci reforem, jejichž cílem je penzijní spoření jako celek zefektivnit, zatraktivnit a přizpůsobit požadavkům moderní doby i budoucích generací střadatelů, počítá s postupným a plně řízeným zrušením tohoto zastaralého systému penzijního připojištění. Podle vyjádření ministryně financí by činnost těchto starých transformovaných fondů měla zcela skončit k datu 31. prosince 2036, přičemž tento konkrétní termín nebyl zvolen náhodně ani libovolně, ale s pečlivým ohledem na oprávněné zájmy a očekávání všech klientů, kteří v daných fondech dosud své prostředky spořili za specifických smluvních podmínek.
Důvody pro stanovení termínu roku 2036 a ochrana klientů
Zvolený časový horizont do konce roku 2036 byl stanoven především proto, aby byla důsledně chráněna práva a oprávněná očekávání těch střadatelů, kteří své smlouvy o penzijním připojištění uzavřeli za podmínek zahrnujících garanci nezáporného zhodnocení a možnost čerpání takzvané výsluhové penze, přičemž právě tento institut výsluhové penze hraje v celé úvaze o délce přechodného období klíčovou roli, neboť umožňuje klientům transformovaných fondů po uplynutí patnácti let spoření vybrat bez jakékoliv finanční sankce až polovinu naspořených prostředků, a je tedy nezbytné, aby tito klienti měli reálnou a plnohodnotnou možnost svůj spořicí cíl za původně dohodnutých podmínek skutečně naplnit a dokončit, aniž by byli jakýmkoliv způsobem zkráceni na svých právech vyplývajících ze smluv, které v dobré víře uzavřeli.
