Kdy je nelegální zaměstnávání přestupek a kdy trestný čin?
Nelegální zaměstnávání představuje v českém právním systému závažné porušení pracovněprávních a zaměstnaneckých předpisů, které může mít různou právní kvalifikaci v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Zákon o zaměstnanosti velmi přísně postihuje situace, kdy dochází k umožnění nebo zprostředkování výkonu práce bez řádného smluvního ukotvení, respektive bez existence jakýchkoliv platných dokladů osvědčujících pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Toto jednání je primárně klasifikováno jako přestupek proti ustanovením zákona o zaměstnanosti, který detailně upravuje podmínky a pravidla výkonu závislé práce na území České republiky.
Formy nelegálního zaměstnávání na úrovni přestupku
Za nelegální zaměstnávání na úrovni přestupku se považuje hned několik specifických situací a praktik, které jsou v rozporu s platnou legislativou. Jedná se především o případy, kdy zaměstnavatel umožňuje výkon práce osobám, aniž by s nimi uzavřel řádnou pracovní smlouvu, která je základním dokumentem zakládajícím pracovněprávní vztah v rámci klasického pracovního poměru. Stejně tak je za přestupek považováno zaměstnávání bez uzavření některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, což jsou konkrétně dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, které představují alternativní formy pracovněprávních vztahů s vlastními specifickými podmínkami a omezeními.
Sankce za nelegální zaměstnávání na úrovni přestupku
Právní důsledky nelegálního zaměstnávání kvalifikovaného jako přestupek jsou velmi citelné a dopadají na obě strany pracovněprávního vztahu, tedy jak na zaměstnavatele, který takové nelegální zaměstnávání umožňuje nebo organizuje, tak na samotného zaměstnance, který se nelegálního výkonu práce účastní. Zaměstnavatel, který poruší zákon o zaměstnanosti tím, že zaměstnává pracovníky bez řádných pracovních smluv nebo dohod, čelí hrozbě udělení finančního postihu v podobě pokuty, která může dosáhnout astronomické výše až deseti milionů korun českých, což představuje skutečně drastickou sankci schopnou ohrozit ekonomickou existenci i střední nebo větší firmy. Na druhé straně i samotný zaměstnanec, který vědomě přijme práci bez řádného smluvního zajištění a bez odpovídajících dokladů, může být potrestán pokutou dosahující až sta tisíc korun českých, což je částka značně vysoká zejména pro osoby v obtížné finanční situaci, které často právě z tohoto důvodu přistupují na nelegální formy zaměstnávání.
Nelegální zaměstnávání cizinců jako trestný čin
Situace se dramaticky mění a právní posouzení se kvalitativně proměňuje v mnohem závažnější rovinu v případech, kdy dochází k nelegálnímu zaměstnávání cizinců, tedy osob, které nejsou státními občany České republiky a jejichž pobyt a možnost výkonu práce na území republiky je vázána na splnění přísných legislativních podmínek. V těchto případech se totiž už nejedná pouze o administrativní přestupek proti zákoně o zaměstnanosti, ale může jít o závažný trestný čin, který je postihován podle trestního zákoníku s mnohem přísnějšími sankcemi včetně možnosti uložení trestu odnětí svobody. Přechod z roviny přestupku do roviny trestného činu nastává především tehdy, když má nelegální zaměstnávání cizinců určité kvalifikované znaky, mezi které patří zejména soustavnost a opakovanost takového jednání, což svědčí o systematickém porušování zákona a organizované povaze protiprávního konání.
Kvalifikované znaky trestného činu nelegálního zaměstnávání cizinců
Trestněprávní kvalifikace nelegálního zaměstnávání cizinců vyžaduje přítomnost specifických okolností, které zvyšují společenskou nebezpečnost takového jednání a odůvodňují použití represivních nástrojů trestního práva namísto pouhého správního postihu. Prvním z těchto kvalifikujících znaků je soustavnost a opakovanost protiprávního jednání, což znamená, že zaměstnavatel nelegálně zaměstnává cizince nikoliv jednorázově nebo příležitostně, ale činí tak pravidelně a systematicky jako součást svého obchodního modelu nebo způsobu podnikání. Druhým velmi důležitým znakem je skutečnost, že zaměstnávání se týká osob, které nemají platné povolení k pobytu na území České republiky, což znamená, že se jedná o cizince pobývající v zemi nelegálně, nebo osob, které sice mohou mít povolení k pobytu, ale nemají vydáno příslušné povolení k zaměstnávání, které je pro výkon závislé práce rovněž nezbytné a jehož podmínky jsou upraveny v zákoně o zaměstnanosti a zákoně o pobytu cizinců.
Zvlášť vykořisťující podmínky při nelegálním zaměstnávání
Dalším velmi závažným kvalifikujícím znakem, který může vést k trestněprávní kvalifikaci nelegálního zaměstnávání cizinců, je výkon práce za takzvaně zvlášť vykořisťujících podmínek, což představuje situace, kdy zaměstnavatel zneužívá zranitelného postavení nelegálně zaměstnaných cizinců a vystavuje je podmínkám, které jsou značně horší než standardní pracovní podmínky běžné v daném odvětví nebo profesi. Mezi tyto zvlášť vykořisťující podmínky může patřit například výrazně nižší mzda než je zákonem stanovené minimum nebo obvyklá úroveň odměňování, nepřiměřeně dlouhá pracovní doba výrazně překračující zákonné limity, práce v nebezpečných podmínkách bez zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, odepření základních sociálních práv, neumožnění odpočinku, nebo dokonce prvky nucené práce, kdy je cizinec fakticky zbaven možnosti zaměstnání opustit například z důvodu zadržování cestovních dokladů nebo hrozeb.
Sankce za trestný čin nelegálního zaměstnávání cizinců
Právní následky spojené s trestným činem nelegálního zaměstnávání cizinců jsou podstatně přísnější a závažnější než sankce za přestupek a odrážejí zvýšenou společenskou nebezpečnost takového jednání, které často zasahuje do základních lidských práv zranitelných osob a může být spojeno s organizovanou trestnou činností. Zaměstnavatel, který je uznán vinným ze spáchání trestného činu nelegálního zaměstnávání cizinců, může čelit celé škále trestů a opatření, která mohou zásadně ovlivnit jak jeho osobní svobodu, tak možnost dalšího podnikání. Mezi nejzávažnější sankce patří bezpochyby trest odnětí svobody, který může být v těchto případech uložen až na dobu pěti let, což představuje střednědobý pobyt ve věznici s veškerými dopady na osobní a rodinný život pachatele. Kromě tohoto základního trestu může soud uložit také peněžitý trest v podobě pokuty, jejíž výše může být značná a pohybovat se v řádu statisíců až milionů korun.
Doplňující tresty a ochranná opatření
Vedle hlavních trestů může být pachatel trestného činu nelegálního zaměstnávání cizinců postižen také řadou vedlejších trestů a ochranných opatření, která mají zabránit opakování trestné činnosti a chránit společnost před dalším páchání podobných deliktů. Jedním z nejúčinnějších nástrojů v tomto směru je zákaz činnosti, který soudu umožňuje zakázat pachateli na určitou dobu, typicky na několik let, výkon podnikatelské činnosti nebo povolání, v jehož rámci došlo ke spáchání trestného činu. Tento zákaz může být velmi citelný zejména pro podnikatele, jimž fakticky znemožňuje pokračovat v jejich dosavadní ekonomické aktivitě a může vést až k likvidaci jejich podnikání. V případech, kdy trestná činnost přinesla pachateli nebo jiným osobám majetkový prospěch, může soud dále rozhodnout o propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, což představuje další ekonomickou sankci postihující výnosy z trestné činnosti.
