Kdy je nutné danit starobní důchod za rok 2025 v roce 2026?
Ve velké většině případů platí v České republice pravidlo, že osoby pobírající starobní nebo invalidní důchod nemají žádnou povinnost tento příjem danit ani jej jakkoliv přiznávat finančnímu úřadu. Toto osvobození od daně z příjmů fyzických osob je zakotveno přímo v zákoně o daních z příjmů a představuje pro naprostou většinu důchodců výraznou administrativní i finanční úlevu. Běžný důchodce, který pobírá průměrný nebo podprůměrný starobní důchod, se tak nemusí vůbec zabývat podáváním daňového přiznání pouze z titulu pobírání důchodu, protože jeho příjem z tohoto zdroje je plně osvobozen od jakéhokoliv zdanění.
Výjimky z osvobození – kdy povinnost danit vzniká
Přestože je osvobození důchodu od daně z příjmů pravidlem, existují zákonem přesně vymezené výjimky, při nichž tato povinnost danit skutečně vzniká. Konkrétně se jedná o situace, kdy je vyplácený roční starobní nebo invalidní důchod natolik vysoký, že překročí zákonem stanovenou hranici, která je odvozena od výše minimální mzdy platné v daném roce. V takovém případě již nelze důchod považovat za osvobozený příjem a poplatník je povinen jej zahrnout do základu daně, podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a z příslušné části příjmu odvést daň správci daně, tedy finančnímu úřadu. Tato výjimka byla zákonodárci konstruována záměrně tak, aby dopadala výhradně na nadprůměrně vysoké důchody a nezatěžovala zbytečnou administrativou osoby s běžnými nebo nízkými příjmy z důchodového pojištění.
Konkrétní hranice pro zdanění důchodu v roce 2025
Zákon stanovuje povinnost zdanit důchod tehdy, pokud jeho celková roční výše překročí 36násobek minimální mzdy platné pro příslušný kalendářní rok. Pro rok 2025 byla minimální mzda stanovena na částku 20 800 Kč měsíčně, což je částka, která je klíčová pro výpočet hranice zdanění. Pokud tedy provedeme jednoduchý výpočet a vynásobíme tuto minimální mzdu číslem 36, dostaneme hranici ve výši 748 800 Kč za celý rok 2025. Znamená to tedy, že pokud důchodce pobíral v průběhu celého roku 2025 starobní nebo invalidní důchod, jehož celková roční výše přesáhla částku 748 800 Kč, vzniká mu povinnost tento důchod zdanit a podat daňové přiznání, a to konkrétně v roce 2026, kdy se daňové přiznání za rok 2025 podává. Pokud naopak celková roční výše důchodu tuto hranici nepřesáhla, zůstává důchod plně osvobozen od daně a poplatník nemá žádnou povinnost jej přiznávat.
Přepočet hranice na měsíční částku
Pro lepší orientaci a praktické posouzení toho, zda se povinnost danit týká konkrétního důchodce, je užitečné přepočítat výše uvedenou roční hranici na měsíční výši důchodu. Roční hranice 748 800 Kč odpovídá při rovnoměrném rozložení do dvanácti měsíců roku částce 62 400 Kč měsíčně. To znamená, že důchodce, jehož měsíční starobní nebo invalidní důchod přesahuje částku 62 400 Kč, se nachází v situaci, kdy jeho roční příjem z důchodu pravděpodobně překročí zákonem stanovenou hranici pro osvobození od daně. Je však nutné zdůraznit, že rozhodující je vždy celková roční výše vyplaceného důchodu, nikoliv pouhá výše měsíční splátky, protože v průběhu roku mohlo dojít například k valorizaci důchodu nebo k jiným změnám ve vyplácené výši, které mohou ovlivnit celkový roční úhrn přijatého důchodu.
Povinnost podat daňové přiznání za rok 2025 v roce 2026
Pokud důchodci vznikne povinnost danit svůj starobní nebo invalidní důchod, je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025. Toto daňové přiznání se podává v roce 2026, přičemž standardní lhůta pro podání daňového přiznání v listinné podobě přímo na finanční úřad je 1. dubna 2026. Pokud důchodce využije služeb daňového poradce nebo podá přiznání elektronicky prostřednictvím datové schránky či portálu MOJE daně, může mu být lhůta prodloužena až do 1. července 2026. Ve svém daňovém přiznání musí důchodce uvést veškeré své zdanitelné příjmy za rok 2025, přičemž částka důchodu přesahující zákonem stanovenou hranici bude součástí základu daně, ze kterého se daň z příjmů fyzických osob vypočítá. Je důležité si uvědomit, že do základu daně vstupuje pouze ta část důchodu, která překračuje zákonnou hranici 748 800 Kč, nikoliv celá vyplacená výše důchodu.
Možnost uplatnění daňových slev
Důchodce, který je povinen podat daňové přiznání a danit svůj důchod, není v horším postavení než ostatní daňoví poplatníci, pokud jde o možnost využití zákonných daňových slev a odpočtů. Stejně jako každý jiný poplatník daně z příjmů fyzických osob má i důchodce právo uplatnit základní slevu na poplatníka, která pro rok 2025 činí 30 840 Kč za celé zdaňovací období. Tato sleva se odečítá přímo od vypočtené daňové povinnosti a může ji výrazně snížit nebo dokonce zcela eliminovat, pokud je daňová povinnost nižší než výše slevy. Uplatnění základní slevy na poplatníka je prakticky automatické a může ji využít každý daňový poplatník bez ohledu na výši nebo druh jeho příjmů.
Daňové slevy na invaliditu
Kromě základní slevy na poplatníka mohou někteří důchodci uplatnit i daňové slevy, které jsou určeny právě pro osoby se zdravotním postižením a invaliditou. Konkrétně se jedná o slevu na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 2 520 Kč ročně, přičemž tuto slevu mohou uplatnit poplatníci, jimž byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně podle zákona o důchodovém pojištění. Pro poplatníky s přiznaným invalidním důchodem třetího stupně, který odpovídá nejtěžší formě invalidity, je výše slevy na invaliditu vyšší, a to konkrétně 5 040 Kč za celé zdaňovací období. Tyto speciální slevy se sčítají se základní slevou na poplatníka a společně mohou celkovou daňovou povinnost invalidního důchodce výrazně snížit. Je důležité, aby poplatník, který hodlá tyto slevy uplatnit, doložil svůj nárok příslušným rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu nebo potvrzením o výši a stupni přiznané invalidity, které si může vyžádat od České správy sociálního zabezpečení.
Koho se povinnost zdanění důchodu reálně týká
Je důležité zasadit celou problematiku zdanění důchodu do správného kontextu a uvědomit si, jaká část důchodců se s touto povinností skutečně v praxi setká. Průměrný starobní důchod v České republice se v roce 2025 pohyboval v řádu přibližně 20 000 Kč měsíčně, což je hodnota výrazně nižší než zákonem stanovená hranice 62 400 Kč měsíčně, při jejímž překročení vzniká povinnost zdanění. Povinnost danit důchod se tedy v praxi týká pouze velmi úzkého okruhu osob, zpravidla těch, kteří po celý svůj produktivní život dosahovali nadprůměrně vysokých příjmů, z nichž odváděli pojistné na důchodové pojištění, a kteří si tak svými odvody vybudovali nárok na výrazně nadprůměrný důchod. Může se jednat například o bývalé vrcholové manažery, lékaře se specializací, akademické pracovníky nebo jiné vysoce kvalifikované odborníky, kteří po celou dobu své kariéry dosahovali mimořádně vysokých příjmů. Pro naprostou většinu běžných důchodců v České republice tak tato povinnost nenastane a jejich důchod zůstane i nadále plně osvobozen od daně z příjmů fyzických osob bez jakékoliv nutnosti podávat daňové přiznání.
