Kdy je potřeba sbírání lesních plodů sladit s daněmi?
Sbírání lesních plodů, jako jsou borůvky, maliny, ostružiny, nebo různé druhy hub, patří v České republice k oblíbeným a hluboce zakořeněným tradicím, které si Češi předávají z generace na generaci, nicméně jak v poslední době upozorňuje Finanční správa České republiky, ani tato zdánlivě zcela nevinná a tradiční činnost není vždy zcela bez daňových povinností, a to zejména tehdy, pokud je spojena s pravidelným prodejem nasbíraných produktů.
Kdy se ze sběru stává podnikání
Sbírání lesních plodů za účelem přivýdělku má v Česku skutečně dlouhou a bohatou tradici, avšak je zásadně důležité si uvědomit, že jakmile takový sběr přestane být čistě příležitostnou a nahodilou záležitostí a začne se opakovat s určitou pravidelností a systematičností, může celá tato činnost podle platné české legislativy začít naplňovat znaky podnikání, tedy soustavné činnosti prováděné samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, přičemž pokud příjmy z takové činnosti v průběhu jednoho kalendářního roku překročí hranici padesáti tisíc korun, nebo pokud má daný poplatník-sběrač vedle těchto příjmů také jiné srovnatelné příjmy, které se k sobě v součtu přičítají, vzniká mu povinnost za daný kalendářní rok podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a příslušnou daň v zákonné lhůtě také řádně uhradit finančnímu úřadu.
Osvobození od daně a jeho podmínky
Naopak tehdy, pokud je příjem ze sběru lesních plodů skutečně zcela nahodilý, příležitostný, nesoustavný a nepřesahuje ani v součtu se všemi ostatními případnými příležitostnými nebo i jinými příjmy za celý příslušný kalendářní rok zákonem stanovenou hranici padesáti tisíc korun, platí pro takového sběrače příjemná zpráva v tom smyslu, že uvedené příjmy jsou od daně z příjmů fyzických osob ze zákona osvobozeny, poplatník není povinen podávat daňové přiznání a celá věc tak pro něj z daňového hlediska nevyžaduje žádnou zvláštní administrativní pozornost ani součinnost s finančním úřadem, přičemž je ovšem nezbytně nutné pečlivě a průběžně sledovat, zda se situace v průběhu roku náhodou nemění a zákonná hranice příjmů nebyla nepozorovaně překročena.
Nejsložitější otázka: příležitostnost versus podnikání
Jak ostatně sami odborníci z Finanční správy České republiky opakovaně a důrazně upozorňují, nejsložitějším a zároveň nejspornějším aspektem celé problematiky zdanění příjmů ze sběru a prodeje lesních plodů bývá v praxi správné a přesné určení té tenké hranice, která odděluje pouhou příležitostnou činnost od skutečného podnikání, neboť tato hranice není vždy jednoznačně a ostře vytýčena a její posouzení závisí na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu, přičemž zvláštní pozornost by měly věnovat zejména osoby samostatně výdělečně činné, jejichž předmětem podnikání je nákup a prodej zboží, protože pokud se tyto osoby v rámci svých podnikatelských aktivit věnují také sběru a prodeji lesních plodů, jsou bezpodmínečně povinny všechny takto získané příjmy řádně a správně zahrnout do svého daňového přiznání a neopomenout je při výpočtu celkového základu daně.
Osvědčení o znalosti hub jako nutný předpoklad prodeje
Zcela zásadní a v praxi často přehlíženou skutečností, na kterou je třeba v dané souvislosti rovněž důrazně upozornit, je to, že bez ohledu na to, zda jde o příležitostného prodejce nasbíraných hub prodávajícího svůj úlovek výjimečně na tržišti, nebo o plnohodnotnou osobu samostatně výdělečně činnou disponující živnostenským oprávněním, která se prodeji hub věnuje pravidelně a profesionálně, potřebuje každý takový prodejce k prodeji hub vždy a bez výjimky platné osvědčení o znalosti hub, které vydává Česká mykologická společnost, a bez něhož není prodej hub v České republice legálně možný, přičemž účelem tohoto osvědčení je především ochrana zdraví spotřebitelů před případnou otravou jedovatými houbami, které by nedostatečně znalý prodejce mohl zaměnit za druhy jedlé a bezpečné.
