Kdy zdanit příležitostný příjem v roce 2026?
Pokud poplatník v průběhu roku 2025 obdržel příležitostný neboli nahodilý příjem, který přesáhl zákonem stanovenou hranici 50 000 Kč, vzniká mu ze zákona povinnost podat v roce 2026 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a z tohoto příjmu řádně odvést příslušnou daň. Tato povinnost se přitom vztahuje nejen na situaci, kdy poplatník obdržel jednorázově jeden vyšší příležitostný příjem přesahující uvedený limit, ale rovněž na situaci, kdy poplatník v průběhu celého roku 2025 postupně pobíral více různých nahodilých příjmů, jejichž celkový součet za celý rok 2025 zákonný limit 50 000 Kč překročil. Je přitom naprosto zásadní zdůraznit, že při překročení limitu 50 000 Kč se daní vždy celá dosažená částka příležitostného příjmu, tedy v tomto konkrétním příkladu celých 55 000 Kč, a nikoliv pouze částka přesahující stanovený limit, tedy pouhých 5 000 Kč.
Co se považuje za příležitostný příjem
Aby bylo možné příjem správně klasifikovat jako příležitostný ve smyslu ustanovení § 10 zákona o dani z příjmů, musí se jednat o příjem z nahodilých a nepravidelných prací nebo služeb, přičemž zásadní podmínkou je, že daná osoba pro výkon takovéto činnosti nedisponuje živnostenským oprávněním. Typickými příklady příležitostných příjmů, které pod tuto kategorii spadají, jsou například nahodilá výpomoc sousedovi či známému na základě smlouvy o dílo, nárazový a nepravidelný prodej přebytků vlastní zahradní úrody, příležitostné poskytnutí drobné řemeslné výpomoci či jiné obdobné jednorázové aktivity, které poplatník nevykonává soustavně ani pravidelně a nemá k jejich výkonu živnostenské oprávnění. Naopak za příležitostný příjem nelze v žádném případě považovat příjem, který poplatník pobírá na základě platného živnostenského oprávnění, a to ani tehdy, pokud je takovýto příjem svou výší nižší než zákonná hranice 50 000 Kč. Příjem dosažený na základě živnostenského oprávnění je vždy příjmem z podnikání.
Lhůty pro podání daňového přiznání a zaplacení daně
Daňové přiznání za rok 2025 může poplatník podat buď v tradiční papírové podobě na tištěném formuláři, nebo moderní elektronickou cestou prostřednictvím datové schránky či jiného elektronického způsobu komunikace s finančním úřadem. V případě volby papírové formy podání platí standardní základní zákonná lhůta, přičemž daňové přiznání musí být finančnímu úřadu doručeno nejpozději do 1. dubna 2026, a ve stejné lhůtě je poplatník povinen vypočtenou daň také uhradit. Pokud se poplatník rozhodne využít výhod elektronického podání, zákon mu přiznává automaticky prodlouženou lhůtu, a to až do 4. května 2026, přičemž ve stejném termínu je pak splatná i samotná daňová povinnost. Tato možnost elektronického podání s delší lhůtou může být pro mnohé poplatníky výhodná, zejména pokud potřebují více času na shromáždění veškerých podkladů a dokladů nutných pro správné sestavení daňového přiznání. Příležitostný příjem se v daňovém přiznání uvádí jako ostatní příjem podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde jsou podrobně upraveny veškeré podmínky zdanění tohoto druhu příjmů.
Jaké sankce hrozí při nesplnění daňové povinnosti
Pokud poplatník svou zákonnou povinnost podat daňové přiznání a odvést příslušnou daň nesplní, vystavuje se riziku nepříjemných finančních sankcí ze strany finančního úřadu. Konkrétně mu v takovém případě hrozí pokuta za opožděné podání daňového přiznání, a dále rovněž úrok z prodlení za pozdní úhradu vypočtené daně. Maximální výše postihu za nesplnění daňové povinnosti se může v součtu vyšplhat až na pět procent z celkové vyměřené daně, což může představovat nezanedbatelnou finanční zátěž, které je přitom velmi snadné se vyhnout včasným a řádným splněním zákonné povinnosti. Z tohoto důvodu je vhodné, aby si poplatníci, kteří v roce 2025 příležitostné příjmy pobírali, co nejdříve ověřili, zda jejich celkový součet zákonný limit 50 000 Kč překročil, a pokud ano, aby se bez zbytečného otálení pustili do přípravy a podání daňového přiznání v zákonem stanovených lhůtách.
