Kdy nesprávně vyplněné přehledy znamenají platit zbytečné peníze navíc?
Pro všechny osoby samostatně výdělečně činné, které podávaly své daňové přiznání elektronicky a učinily tak do 4. května 2026, se nezadržitelně blíží velmi důležitý termín, který by rozhodně neměl uniknout jejich pozornosti. Tyto osoby jsou totiž povinny odevzdat své přehledy jak České správě sociálního zabezpečení, zkráceně ČSSZ, tak příslušným zdravotním pojišťovnám, a to nejpozději do pondělí 1. června 2026. Česká správa sociálního zabezpečení v této souvislosti důrazně apeluje na všechny dotčené podnikatele, aby svá podání nenechávali na úplně poslední chvíli, neboť právě časový tlak a stres, který z takového odkládání přirozeně vyplývá, bývá příčinou závažných chyb s velmi konkrétními a bolestivými finančními důsledky – podnikatelé za ně doslova a jednoznačně platí zbytečné peníze navíc.
Záměna vedlejší činnosti za hlavní – chyba, která vás bude stát celý rok
Jednou z nejzávažnějších a zároveň nejčastějších chyb, kterých se osoby samostatně výdělečně činné při vyplňování přehledů pro ČSSZ dopouštějí, je chybné nebo zcela opomenuté vymezení charakteru svého podnikání, konkrétně pak situace, kdy podnikatel, který provozuje svou živnost jako vedlejší činnost, tuto skutečnost v přehledu jednoznačně a nezaměnitelně neuvede. Přehled pro ČSSZ totiž pracuje s jasným rozlišením mezi hlavní a vedlejší výdělečnou činností, přičemž toto rozlišení má naprosto zásadní dopad na výši povinného pojistného na důchodové pojištění, které bude muset podnikatel v následujícím kalendářním roce pravidelně odvádět. Pokud podnikatel příslušnou informaci o vedlejší činnosti neuvede dostatečně jasně a srozumitelně, případně ji nevyplní vůbec, ČSSZ automaticky a bez dalšího zkoumání považuje jeho podnikání za činnost hlavní, a to se všemi z toho plynoucími důsledky. Výše povinného pojistného na důchodové pojištění při hlavní činnosti je přitom výrazně vyšší než při vedlejší činnosti, takže rozdíl v odváděných částkách může být v průběhu celého roku velmi citelný a pro rozpočet podnikatele naprosto zbytečně zatěžující. Obzvláště nepříjemné na celé situaci pak je, že toto pochybení nelze jakýmkoliv způsobem dodatečně napravit ani vrátit zpět – ani podání opravného přehledu, ani podání přehledu dodatečného totiž neumožňuje tuto konkrétní chybu korigovat. Podnikatel je tedy nucen odvádět vyšší částky odpovídající hlavní činnosti po celý zbývající kalendářní rok, a to až do okamžiku, kdy podá další přehledy za následující období. Jde tedy o chybu, jejíž finanční dopady se táhnou po dobu mnoha měsíců a jejíž celková cena může být v součtu velmi vysoká.
Nechtěné přihlášení k důchodovému pojištění – políčko, které změní vše
Velmi podobná a stejně osudová situace nastává v případě OSVČ vykonávajících vedlejší činnost tehdy, pokud se při vyplňování přehledu omylem přihlásí k povinné platbě důchodového pojištění, přestože jim tato povinnost za daných podmínek vůbec nevznikla a vzniknout nemusela. K tomuto nepříjemnému omylu dochází typicky v části E příslušného přehledu, kde podnikatel nesprávně zaškrtne políčko označené slovem „ano", čímž se zcela jednoznačně a závazně přihlásí k účasti na důchodovém pojištění jako dobrovolný účastník. Problém spočívá v tom, že OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a dosahující přitom nízkých příjmů, které nepřekračují zákonem stanovený rozhodný příjem, nemají povinnost důchodové pojištění vůbec platit – tato povinnost jim jednoduše ze zákona nevzniká, a pokud si ji samy dobrovolně nezvolí, nemusejí ji hradit. Pokud však podnikatel toto políčko zaškrtne, byť jen z nepozornosti, roztržitosti nebo ve spěchu způsobeném odkládáním podání na poslední chvíli, ČSSZ toto zaškrtnutí bere jako jednoznačný a závazný projev vůle podnikatele se k důchodovému pojištění přihlásit, a to bez ohledu na to, zda šlo o záměr či pouhou nešťastnou chybu. Stejně jako v předchozím případě platí i zde neúprosné pravidlo, že takové pochybení již nelze vzít zpět, opravit ani anulovat – ani opravným přehledem, ani žádostí, ani odvoláním. Podnikatel se tak stává povinným plátcem důchodového pojištění na celé následující období a musí odvádět platby, které by při správném vyplnění přehledu vůbec platit nemusel, a to jen kvůli jedinému nesprávně zaškrtnutému políčku.
Pasivní příjmy v přehledu – co tam nepatří, to prodraží odvody
Třetí velmi rozšířenou a pro podnikatele mimořádně nevýhodnou chybou, které se OSVČ při vyplňování přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení opakovaně dopouštějí, je nesprávné zahrnutí takzvaných pasivních příjmů do celkových příjmů uváděných v přehledu, přičemž tyto příjmy do přehledu vůbec nespadají a uvádět se tam nemají. Jedná se konkrétně o příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nemovitostí nebo jiných věcí, případně o ostatní příjmy, tedy příjmy, které jsou v zákoně o daních z příjmů upraveny v paragrafech 8, 9 a 10. Tyto příjmy jsou svou právní povahou zcela odlišné od příjmů z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, a proto nepodléhají odvodům sociálního pojištění a do přehledů určených pro ČSSZ se zásadně neuvádějí. Pokud však podnikatel tyto příjmy do přehledu zahrne – ať už proto, že neví, že tam nepatří, nebo proto, že je ve spěchu přehlédne a automaticky vyplní všechny příjmy dohromady – stane se velmi nepříjemná věc: zvýší si tím základ, ze kterého ČSSZ stanovuje výši povinného pojistného na sociální zabezpečení, a logickým důsledkem je, že na povinných odvodech pak zaplatí výrazně více, než by zaplatit musel. ČSSZ přitom při výpočtu a stanovení výše povinného pojistného vychází výhradně z částek, které jsou uvedeny v odevzdaném přehledu, a nijak aktivně nezkoumá ani neověřuje, zda podnikatel náhodou neudělal chybu nebo zda jím uvedené údaje jsou věcně správné a v souladu se zákonem. Odpovědnost za správnost všech údajů uvedených v přehledu nese plně a výhradně sama OSVČ, a pokud se v přehledu vyskytne chyba vedoucí k vyššímu vyměření pojistného, nese také plně důsledky této chyby v podobě zbytečně zvýšených odvodů, které musí po celé následující období řádně a včas hradit.
