Kdy se daní a nedaní výnosy a dividendy s akumulačních a distribučních ETF?
Zisky plynoucí z ETF, tedy z burzovně obchodovaných fondů (z anglického Exchange Traded Fund), mohou být za splnění určitých zákonných podmínek zcela osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, přičemž klíčovou roli hraje zejména takzvaný časový test, případně test hodnotový. Je však naprosto zásadní a nezbytné vědět, kdy přesně která pravidla platí, protože různé typy ETF fondů a různé druhy příjmů z nich plynoucích se řídí odlišnými daňovými režimy, které je třeba důsledně rozlišovat a nepodceňovat.
Akumulační ETF a jejich daňový režim
Akumulační ETF fungují na principu automatického a okamžitého reinvestování veškerých přijatých dividend zpět do samotného fondu, čímž se průběžně zvyšuje celková hodnota podílu investora na majetku fondu, aniž by mu byly dividendy kdykoli přímo vypláceny na jeho bankovní účet. Tato investiční strategie je navržena zejména pro dlouhodobé zhodnocování majetku s důrazem na minimalizaci daňové zátěže právě proto, že k žádné přímé výplatě dividend investorovi vůbec nedochází, a nevzniká tedy žádná daňová povinnost z titulu přijaté dividendy. Z pohledu platné české daňové legislativy platí pro rok 2026, že pokud poplatník drží tento typ majetku déle než tři roky a následně jej prodá, je veškerý dosažený výnos z tohoto prodeje plně osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, přičemž poplatníkovi nevzniká ani povinnost podávat daňové přiznání ani hradit samotnou daň. V případě, že by však poplatník přistoupil k prodeji tohoto majetku dříve, tedy před uplynutím zákonem stanovené tříleté lhůty, je nezbytné dosažený příjem z prodeje řádně a v plné výši zdanit daní z příjmů fyzických osob, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů, bez možnosti využít výše zmíněného osvobození.
Distribuční ETF a povinnost zdanění dividend
Distribuční ETF fungují na zcela odlišném a v mnohém opačném principu než ETF akumulační, přičemž jejich charakteristickým rysem je pravidelná přímá výplata dividend jednotlivým podílníkům fondu, kteří s takto obdrženými prostředky mohou následně volně nakládat dle vlastního uvážení, ať již pro pokrytí svých osobních potřeb, nebo jejich opětovné investování do dalších investičních nástrojů. U distribučního ETF fondu je naprosto zásadní a nezbytné zdaňovat každou připsanou dividendu bez výjimky, a to dokonce i v tom případě, kdy si investor inkasované dividendové prostředky fyzicky nepřevede na svůj běžný bankovní účet, ale okamžitě je použije k reinvestování zpět do téhož nebo jiného fondu, protože rozhodující je samotný okamžik připsání dividendy, nikoli nakládání s ní. Dividendy přijaté z distribučních ETF fondů podléhají zdanění sazbou daně ve výši 15 %, přičemž v případě takzvaného velkého investora, jehož celkový základ daně přesahuje zákonem stanovenou hranici, může být uplatněna i progresivní sazba daně ve výši 23 %, což je aspekt, na který by rozhodně neměli zapomínat investoři s vyššími příjmy a objemnějšími investičními portfolii.
Klíčové rozdíly mezi zdaněním dividend a příjmů z prodeje ETF
Je zcela zásadní důkladně rozlišovat mezi dvěma odlišnými druhy příjmů plynoucích z ETF fondů, a to mezi zdaněním přijatých dividend na straně jedné a zdaněním případného příjmu z prodeje samotných ETF na straně druhé, protože každý z těchto příjmů se řídí jinými daňovými pravidly a podléhá jiným podmínkám pro případné osvobození. Dividendy, které jsou investorovi vypláceny přímo na jeho bankovní účet, musí být vždy a bez výjimky zdaněny, a to bez ohledu na jakoukoli dobu držení příslušného ETF, přičemž zde neexistuje žádný časový test ani jiná podmínka, která by tuto daňovou povinnost mohla eliminovat nebo omezit. Příjem z případného prodeje ETF naopak není nutné danit za předpokladu, že poplatník drží příslušné ETF ve svém investičním portfoliu déle než tři roky a k samotnému prodeji dojde až po uplynutí této zákonem stanovené minimální doby držení, přičemž splnění tohoto časového testu představuje nejčastěji využívanou cestu k legálnímu osvobození příjmu z prodeje od daně. Příjem z prodeje ETF dále nemusí být zdaněn ani v tom případě, kdy sice nebyla splněna podmínka tříletého časového testu, ale celková výše tohoto příjmu za příslušné zdaňovací období nepřesáhne zákonem stanovenou hranici 100 000 Kč ročně, čímž zákon poskytuje určitou benevolenci zejména drobným a začínajícím investorům. Naopak pokud příjem z prodeje ETF překročí hranici 100 000 Kč za rok a zároveň doba držení daného ETF poplatníkem před okamžikem prodeje byla kratší než tři roky, vzniká poplatníkovi plná daňová povinnost a dosažený příjem je nezbytné v celé výši zahrnout do daňového přiznání a řádně zdanit daní z příjmů fyzických osob.
