Kdy se platí zálohy na daň z příjmů právnických osob v roce 2025?
Rozhodujícím faktorem pro stanovení frekvence a výše záloh je poslední známá daňová povinnost právnické osoby. Tato částka slouží jako referenční hodnota, podle níž se určuje nejen to, zda právnická osoba bude zálohy platit, ale také jak často a v jaké výši. Zákonodárci při nastavování těchto pravidel vycházeli z předpokladu, že ekonomická výkonnost podniků má určitou setrvačnost a jejich daňové zatížení v aktuálním období bude pravděpodobně podobné jako v období předchozím.
Systém záloh pro společnosti s nízkou daňovou povinností
Právnické osoby, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřekročila hranici 30 000 Kč, mají situaci relativně nejjednodušší. Tyto subjekty, často malé firmy nebo začínající podniky, jsou zcela osvobozeny od povinnosti platit zálohy na daň z příjmů v průběhu zdaňovacího období. Takový podnik tedy nemusí průběžně odvádět žádné částky a svou daňovou povinnost vyrovná jednorázově po skončení zdaňovacího období, když podá daňové přiznání. Toto opatření významně snižuje administrativní zátěž menších společností a zlepšuje jejich průběžnou likviditu, což může být zvláště v počátečních fázích podnikání nebo při nízkých ziscích rozhodující faktor pro přežití firmy na trhu.
Pololetní zálohy pro středně velké společnosti
Druhá kategorie zahrnuje právnické osoby, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřekročila hranici 150 000 Kč. Pro tyto subjekty zákon stanovuje povinnost platit zálohy na daň z příjmů dvakrát ročně, konkrétně do 15. června a do 15. prosince příslušného kalendářního roku. Každá z těchto záloh představuje 40 % z poslední známé daňové povinnosti, což znamená, že společnost v průběhu roku zaplatí celkem 80 % své předpokládané daně. Zbývajících 20 % (případně více či méně, podle skutečně dosažených výsledků) doplatí po skončení zdaňovacího období nebo naopak obdrží jako přeplatek.
Čtvrtletní zálohy pro velké společnosti
Největší daňoví poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost překročila hranici 150 000 Kč, mají povinnost platit zálohy čtyřikrát ročně. Tyto zálohy jsou splatné vždy k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období, což v případě kalendářního roku odpovídá datům 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Každá z těchto čtvrtletních záloh činí 25 % poslední známé daňové povinnosti. Tento systém zajišťuje nejrovnoměrnější rozložení daňového zatížení v průběhu roku a současně nejplynulejší přísun prostředků do státního rozpočtu.
Praktické aspekty placení záloh
Je důležité podotknout, že za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou právnická osoba uvedla jako svou daňovou povinnost v posledním podaném daňovém přiznání. Pokud dojde ke změně této částky na základě dodatečného daňového přiznání nebo kontroly finančního úřadu, může se změnit i režim placení záloh. Zálohy se platí na účet příslušného finančního úřadu, pod specifickým variabilním symbolem, který je obvykle identifikačním číslem právnické osoby.
Výjimky a specifické situace
Systém záloh na daň z příjmů pamatuje i na různé specifické situace. Například nově vzniklé právnické osoby neplatí zálohy v prvním zdaňovacím období, protože nemají stanovenou poslední známou daňovou povinnost. Existují také výjimky pro některé typy organizací jako jsou veřejně prospěšní poplatníci nebo společnosti v insolvenci.
Význam správného placení záloh
Pravidelné a včasné placení záloh na daň z příjmů je nejen zákonnou povinností, ale má i praktický význam pro samotnou právnickou osobu. Díky rozložení daňové povinnosti do několika plateb v průběhu roku lze snáze plánovat finanční toky společnosti a předcházet situaci, kdy by jednorázová platba celé daně mohla způsobit náhlý nedostatek likvidních prostředků. Zároveň je třeba mít na paměti, že nedodržení termínů nebo výše záloh může vést k sankčním opatřením ze strany finančního úřadu, jako jsou úroky z prodlení nebo penále.
