Kdy vzniká jednateli s.r.o. ručitelská povinnost?
Jednatel společnosti s ručením omezeným za závazky korporace standardně osobním majetkem neručí, neboť český právní řád striktně odděluje majetkovou sféru právnické osoby od soukromého jmění členů jejích orgánů. Tato zákonná ochrana však není absolutní a padá v momentech, kdy jednatel hrubě poruší své právní povinnosti vymezené občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, v důsledku čehož dochází k přímému přechodu ručitelské povinnosti na jeho vlastní osobu.
Ručení z titulu nenahrazené škody při porušení péče řádného hospodáře
Základním kamenem osobního ručení jednatele je ustanovení § 159 občanského zákoníku, které ukládá povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí, tedy s péčí řádného hospodáře. Pokud jednatel jedná neuváženě, bez dostatečných informací nebo nepřiměřeně riskuje a tímto protiprávním jednáním způsobí společnosti majetkovou újmu, je povinen ji v plné výši nahradit. Jestliže tuto škodu společnosti neuhradí a věřitel se nemůže domoci splnění své pohledávky přímo na korporaci, vzniká jednateli ze zákona přímé ručení vůči danému věřiteli, a to v rozsahu, v jakém nesplnil svou povinnost k náhradě škody vůči vlastní firmě.
Dopady zpoždění při úpadku a neomezená majetková odpovědnost
Závažnější forma ručitelské povinnosti dopadá na jednatele v krizových fázích existence společnosti, konkrétně při hrozícím nebo již existujícím úpadku. Pokud jednatel v rozporu s insolvenčním zákonem nepodá včas insolvenční návrh, odpovídá věřitelům za škodu představující rozdíl mezi skutečnou výší jejich pohledávek a částkou, kterou reálně obdrží v rámci insolvenčního řízení. Insolvenční soud navíc může na návrh insolvenčního správce rozhodnout, že jednatel ručí za veškeré dluhy společnosti celým svým majetkem, pakliže věděl či mohl vědět o hrozícím úpadku a neučinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení.
Trest v podobě zákonného ručení při porušení zákazu výkonu funkce
Krajním případem vzniku neomezeného ručení je situace, kdy jednatel vykonává svou funkci i přes existující soudní zákaz neboli diskvalifikaci. Tento zákaz bývá standardně uložen právě jednatelům, jejichž předchozí nekompetentní či nezákonné kroky dovedly korporaci ke krachu a poškodily věřitele. Pokud dotyčná osoba takové soudní rozhodnutí ignoruje a nadále vystupuje jako jednatel, zbavuje se jakéhokoliv institucionálního štítu a ručí za veškeré nově vzniklé závazky korporace neomezeně, bezpodmínečně a celým svým soukromým majetkem.
