Kdy zdanit příjmy z vlastní domácí výroby elektřiny v roce 2026?
Stále více domácností v České republice investuje do vlastních fotovoltaických elektráren umístěných na střechách rodinných domů, a právě tito majitelé by si měli v roce 2026 důkladně prostudovat svou daňovou situaci, protože prodej přebytečné elektřiny do veřejné sítě může za určitých okolností zakládat povinnost podat daňové přiznání a odvést státu příslušnou daň z příjmů.
Vlastní spotřeba elektřiny se nedaní
Elektřina, kterou vaše fotovoltaická elektrárna vyrobí a kterou zároveň přímo spotřebujete ve své domácnosti, nepodléhá žádnému zdanění a není třeba ji nijak evidovat ani vykazovat v daňovém přiznání. Jde totiž o situaci, kdy si majitel elektřinu sám vyrobí a sám ji okamžitě spotřebuje pro vlastní potřebu, přičemž nevzniká žádný finanční příjem, který by bylo možné podrobit dani z příjmů fyzických osob. Z daňového hlediska je tedy čistě vlastní spotřeba energie z fotovoltaiky zcela bezproblémová a majitelé solárních panelů si nemusí v tomto ohledu dělat žádné starosti ani vést zvláštní záznamy o vyrobených kilowatthodinách určených výhradně pro jejich osobní potřebu.
Kdy příjem z přebytků podléhá zdanění
Zcela odlišná situace však nastává ve chvíli, kdy vaše fotovoltaická elektrárna vyrobí více elektřiny, než je vaše domácnost aktuálně schopna spotřebovat, a tyto přebytky jsou automaticky nebo smluvně prodávány zpět do veřejné distribuční sítě, přičemž za ně od příslušného obchodníka s elektřinou nebo distributora obdržíte finanční odměnu ve formě úplaty za dodanou elektrickou energii. Tento finanční příjem z prodeje přebytků elektřiny již ze své podstaty představuje příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů a za určitých podmínek může zakládat povinnost tento příjem zdanit, přiznat jej na příslušném formuláři daňového přiznání a odvést z něj stanovenou daň do státního rozpočtu. Klíčovým faktorem, který rozhoduje o tom, zda skutečně povinnost zdanění vzniká, nebo naopak nevzniká, je celková výše tohoto příjmu dosažená za celé zdaňovací období, tedy za celý kalendářní rok 2025, přičemž právě výsledek roku 2025 bude rozhodující pro podání daňového přiznání v roce 2026.
Limit 50 000 Kč jako klíčová hranice
Zákon o daních z příjmů v aktuálně platném znění stanovuje konkrétní a velmi důležitou hranici ve výši 50 000 Kč ročně, která rozhoduje o tom, zda příjem z prodeje přebytků elektřiny do veřejné sítě bude, nebo nebude podléhat povinnosti zdanění v rámci podávaného daňového přiznání za rok 2025. Pokud tedy váš celkový roční příjem z prodeje přebytků elektřiny za celý kalendářní rok 2025 nepřekročí tuto zákonem stanovenou hranici 50 000 Kč, považuje se tento příjem za takzvaný příležitostný příjem, který je od daně z příjmů osvobozen, a vy jako majitel fotovoltaické elektrárny nemáte povinnost tento příjem jakkoliv přiznávat ani danit. Zákonodárci totiž vycházeli z logické úvahy, že přebytky elektřiny, které domácnost příležitostně prodá do sítě, jsou svou povahou skutečně nahodilým a nepravidelným příjmem, který nevzniká soustavnou podnikatelskou činností, ale pouze jako vedlejší a nezamýšlený důsledek toho, že elektrárna v určitých obdobích, například za slunečných letních dnů, produkuje více energie, než je domácnost schopna okamžitě využít.
Překročení limitu a vznik daňové povinnosti
Jakmile však celkový součet příjmů z prodeje přebytků elektřiny za celý rok 2025 tuto zákonem stanovenou hranici 50 000 Kč překročí, a to i o pouhou jedinou korunu, situace se zásadně mění a majiteli fotovoltaické elektrárny vzniká plnohodnotná daňová povinnost, která se vztahuje na celou dosaženou částku příjmů, nikoliv pouze na část přesahující daný limit. To znamená, že v takovém případě je majitel povinen zahrnout veškeré příjmy z prodeje elektřiny do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to jako takzvané ostatní příjmy ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Daňové přiznání za zdaňovací období roku 2025 je přitom nutné podat ve stanovených zákonných lhůtách v roce 2026, přičemž standardní lhůta pro podání daňového přiznání v papírové podobě je 1. dubna 2026, zatímco při elektronickém podání nebo prostřednictvím daňového poradce se tato lhůta prodlužuje až na 1. července 2026. Nedodržení těchto lhůt může mít pro poplatníka nepříjemné finanční důsledky v podobě sankcí a úroků z prodlení vyměřených správcem daně.
Uplatnění výdajů pro snížení daňové povinnosti
Dobrou zprávou pro majitele fotovoltaických elektráren, kteří jsou povinni svůj příjem z prodeje elektřiny zdanit, je skutečnost, že zákon jim umožňuje uplatnit vůči dosaženým příjmům také odpovídající výdaje, které prokazatelně vynaložili na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, čímž si mohou svůj základ daně a tím pádem i výslednou daňovou povinnost smysluplně a legálně snížit. Mezi výdaje, které lze v zásadě uznat a uplatnit oproti příjmům z prodeje elektřiny, patří například náklady na pravidelnou údržbu a servis fotovoltaické elektrárny, výdaje na případné opravy a výměny poškozených součástí systému, náklady na pojištění elektrárny nebo třeba poplatky spojené s připojením k distribuční síti, pokud tyto náklady přímo souvisejí s dosažením příjmu z prodeje přebytků elektřiny. Klíčové je, aby byl poplatník schopen všechny uplatňované skutečné výdaje věrohodně doložit odpovídajícími účetními doklady, tedy fakturami, příjmovými pokladními doklady nebo bankovními výpisy, které by v případě daňové kontroly obstály před správcem daně.
Výhody paušálních výdajů
Vzhledem k tomu, že shromažďování, evidence a následné dokládání veškerých skutečně vynaložených výdajů může být pro běžného majitele rodinného domu s fotovoltaikou poměrně administrativně náročné a časově zatěžující, zákon nabízí mnohem jednodušší alternativu v podobě takzvaných paušálních výdajů, které lze uplatnit bez nutnosti dokládání konkrétních účetních dokladů, a právě tato možnost je v praxi mezi majiteli fotovoltaických elektráren zdaleka nejoblíbenější a nejrozšířenější. Při uplatnění paušálních výdajů stačí jednoduše sečíst veškeré příjmy dosažené z prodeje přebytků elektřiny za celý rok 2025 a proti takto zjištěnému celkovému příjmu uplatnit zákonem stanové procento paušálních výdajů, přičemž zdanění pak podléhá pouze rozdíl mezi celkovými příjmy a takto paušálně stanovenými výdaji, tedy základ daně snížený o paušál. V případě příjmů z prodeje přebytků elektřiny klasifikovaných jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů se nejčastěji uplatňuje paušální výdaj ve výši 40 % z celkových dosažených příjmů, což znamená, že základ daně tvoří pouze zbývajících 60 % celkových příjmů, přičemž ze zbývajících 40 % příjmů poplatník daň neplatí vůbec, a to vše bez jakékoliv povinnosti dokládat konkrétní výdaje příslušnými doklady, což celý proces zdanění výrazně zjednodušuje a zpřehledňuje.
Shrnutí a doporučení
Pokud tedy vlastníte na střeše svého rodinného domu fotovoltaickou elektrárnu a prodáváte přebytky elektřiny do veřejné sítě, doporučujeme průběžně sledovat a evidovat celkovou výši příjmů z tohoto prodeje po celý rok 2025, abyste včas věděli, zda se blížíte zákonem stanovené hranici 50 000 Kč, a mohli se na případnou daňovou povinnost v roce 2026 včas a řádně připravit, případně se poradit s odborníkem v oblasti daňového práva, který vám pomůže celou situaci správně vyhodnotit a zvolit nejvýhodnější způsob uplatnění výdajů tak, aby vaše výsledná daňová povinnost byla co nejnižší v rámci zákonných možností.
