Konkurenční dohoda o nepřetahování zaměstnanců dohodnutá e-mailem je také nezákonná
Dohoda o nepřetahování zaměstnanců mezi konkurenčními zaměstnavateli představuje závažné porušení právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž a vztahy na trhu práce. Taková dohoda je klasifikována jako přestupek proti pravidlům hospodářské soutěže, přičemž za její uzavření a realizaci hrozí provinilým subjektům velmi přísné sankce. Konkrétně může být uložena pokuta dosahující až do výše deseti procent z čistého obratu, kterého provinilý zaměstnavatel dosáhl za poslední ukončené účetní období. Výše této potenciální sankce jasně odráží závažnost, s jakou zákonodárce a regulační orgány nahlížejí na tento typ protiprávního jednání mezi konkurenčními subjekty na trhu práce.
Forma uzavření dohody není rozhodující
Zásadní skutečností, kterou si musí všichni zaměstnavatelé uvědomit, je fakt, že nezákonnost takové dohody o nepřetahování zaměstnanců se nijak neomezuje pouze na formální písemné smlouvy či oficiální dokumenty s podpisy a razítky. Dohoda o nepřetahování zaměstnanců je považována za nezákonnou a sankcionovatelnou i v případech, kdy k jejímu uzavření došlo zcela neformální cestou, například prostřednictvím běžné elektronické komunikace mezi zástupci konkurenčních firem. I pouhá e-mailová korespondence, ve které se představitelé dvou nebo více konkurenčních zaměstnavatelů dohodnou na tom, že si vzájemně nebudou přetahovat zaměstnance, má plnou právní relevanci z hlediska posouzení protiprávnosti takového jednání. Zákon a regulační orgány posuzují zejména obsah a reálné důsledky takové dohody, nikoli formální stránku jejího uzavření.
Rizika neformální e-mailové komunikace
Zaměstnavatelé by si proto měli být neustále vědomi skutečnosti, že k uzavření takové mimosoutěžní a tedy ze zákona zakázané dohody o vzájemném nepřetahování zaměstnanců může velmi snadno dojít nejen prostřednictvím přímého a formálního písemného sjednání takové dohody v podobě řádně vypracované smlouvy, ale také při zdánlivě nevinné a neformální e-mailové komunikaci mezi zástupci konkurenčních firem. Stačí, aby se v rámci takové elektronické korespondence zaměstnavatelé nějakým způsobem domluvili nebo naznačili, že si nebudou navzájem přetahovat zaměstnance, respektive že budou respektovat zaměstnaneckou základnu toho druhého, a následně toto neformální ujednání začnou v praxi skutečně realizovat a dodržovat. V takovém případě se již jedná o plně sankcionovatelné protiprávní jednání, bez ohledu na to, že nebyla sepsána žádná formální smlouva a že celá domluva proběhla pouze prostřednictvím několika e-mailových zpráv.
Další nepřípustné dohody týkající se zaměstnanců
Kromě dohod o nepřetahování zaměstnanců jsou ze strany orgánů dohledu nad hospodářskou soutěží posuzovány jako nepřípustné také další typy dohod mezi konkurenčními zaměstnavateli, které se týkají podmínek zaměstnávání a odměňování pracovníků. Konkrétně se jedná o dohody uzavírané s konkurenčními firmami o stanovení výše mezd nebo jiných forem odměn a benefitů poskytovaných zaměstnancům. Tyto dohody mohou být ze strany příslušných úřadů posuzovány a kvalifikovány jako kartelové dohody o cenách, což představuje jedno z nejzávažnějších porušení pravidel hospodářské soutěže. Kartelové dohody o cenách narušují přirozené tržní mechanismy a zbavují zaměstnance možnosti využít konkurenčního prostředí k vyjednání lepších platových a pracovních podmínek.
Zákonná povinnost soutěžit o zaměstnance
Ze zákona jednoznačně a imperativně vyplývá, že firmy a zaměstnavatelé mají obecně, až na velmi specifické a zákonem přesně vymezené drobné výjimky, mezi sebou aktivně soutěžit o zaměstnance a jejich pracovní sílu. Tato zákonná povinnost soutěžit o lidské zdroje znamená, že zaměstnavatelé musí vynaložit úsilí k tomu, aby přilákali a udrželi kvalitní zaměstnance prostřednictvím nabízení konkurenceschopných platových podmínek, benefitů, pracovního prostředí a dalších výhod. Současně jim zákon ukládá povinnost vyhnout se jakékoli formě účelové koordinace zaměstnávání nebo odměňování s konkurenčními subjekty. To znamená, že si nesmějí navzájem domlouvat podmínky, za kterých budou nabírat či zaměstnávat pracovníky, nesmějí si sjednávat, koho budou či nebudou oslovovat s nabídkou zaměstnání, a nesmějí koordinovat výši mezd a odměn, které budут svým zaměstnancům nebo uchazečům o zaměstnání nabízet.
Smysl a ochrana hospodářské soutěže na trhu práce
Celý systém právní regulace v této oblasti je postaven na principu ochrany svobodné hospodářské soutěže, která má fungovat nejen na trzích zboží a služeb, ale také na trhu práce. Fungující konkurence mezi zaměstnavateli je klíčová pro zajištění férových podmínek pro zaměstnance, kteří tak mají možnost svobodně volit mezi různými nabídkami zaměstnání a vyjednat si co nejlepší podmínky. Jakékoli dohody mezi zaměstnavateli, které tuto přirozenou soutěž o zaměstnance omezují nebo potlačují, jsou proto považovány za závažné protiprávní jednání, které škodí nejen jednotlivým zaměstnancům, ale také celkovému fungování trhu práce a ekonomiky jako celku. Proto je tak důležité, aby si všichni zaměstnavatelé byli vědomi rizik spojených i s neformální komunikací na tato témata.
