Které paragrafy zákona o DPH je nutné od ledna 2026 hlídat kvůli změnám?
Jak se již v posledních letech stalo téměř pravidlem a tradiční záležitostí, i s příchodem nového kalendářního roku 2026, konkrétně od jeho prvního dne, tedy od 1. ledna 2026, je nezbytné, aby všichni podnikatelé, živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné věnovали zvýšenou pozornost nadcházejícím legislativním změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty, přičemž je zásadní nejen tyto změny důkladně sledovat a seznámit se s nimi, ale především se jim aktivně přizpůsobit ve své každodenní podnikatelské praxi, účetnictví a daňové evidenci.
Sledování obratu za rok 2025 a povinnost registrace
Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou musí podnikatelé v souvislosti se změnami od roku 2026 bezpodmínečně respektovat, je důsledné a pečlivé sledování celkové výše svého ročního obratu dosaženého během celého kalendářního roku 2025, přičemž toto sledování není nijak dobrovolné, ale je klíčové kvůli potenciální povinnosti registrace k dani z přidané hodnoty, která může vzniknout právě na základě překročení zákonem stanovených limitů, a proto je naprosto zásadní, aby si každý podnikatel průběžně kontroloval svůj obrat a věděl přesně, kde se v rámci těchto limitů nachází.
Základní limit dva miliony korun
V případě, že celkový obrat podnikatele za předchozí kalendářní rok 2025 překročil zákonem stanovený základní limit, který činí přesně 2 000 000 korun českých, automaticky tímto překročením vzniká danému podnikateli od prvního dne nového roku, tedy od 1. ledna 2026, zákonná povinnost stát se plátcem daně z přidané hodnoty, což znamená, že tento podnikatel musí nejen provést příslušnou registraci u finančního úřadu, ale především musí začít daň z přidané hodnoty řádně a správně odvádět již za první měsíc nového roku, tedy za leden 2026, přičemž jakékoliv zpoždění nebo nedodržení této povinnosti může vést k sankcím a penalizacím ze strany daňové správy.
Speciální limit pro obchody se zeměmi EU
Kromě základního limitu dvou milionů korun existuje ještě další, vyšší limit, který se týká specificky obchodů s ostatními členskými státy Evropské unie, a v případě, že podnikatel během roku 2025 překročil nejen zmíněný základní dvoumilionový limit pro tuzemský obrat, ale současně také překročil speciální limit určený právě pro obchody realizované se zeměmi Evropské unie, přičemž tento limit je stanoven na částku 2 536 500 korun českých, což odpovídá hodnotě 100 000 eur přepočtené aktuálním kurzem, pak v takovém případě nastává ještě přísnější situace, protože povinnost plátcovství daně z přidané hodnoty nevznikla až od 1. ledna následujícího roku, ale vznikla okamžitě, tedy již od následujícího kalendářního dne po dni, kdy došlo k překročení tohoto uvedeného druhého, vyššího limitu pro unijní obchody.
Paragraf 54 – Osvobození finančních činností
Od prvního ledna 2026 je nezbytné soustředit zvýšenou pozornost a detailně se věnovat změnám, které nastaly v paragrafu číslo 54 zákona o dani z přidané hodnoty, který se komplexně zabývá problematikou osvobození finančních činností od povinnosti zdanění daní z přidané hodnoty, přičemž tyto změny mohou mít významný dopad zejména na subjekty působící ve finančním sektoru, bankovnictví, pojišťovnictví a dalších souvisejících odvětvích, kde je důležité přesně rozumět tomu, které konkrétní finanční služby a činnosti spadají pod tento režim osvobození a které naopak podléhají standardnímu zdanění.
Paragraf 66 odstavce 3 až 6 – Vývoz zboží
Další oblastí, která prochází významnými legislativními úpravami a změnami od roku 2026, je paragraf 66, konkrétně jeho odstavce 3 až 6, které se detailně věnují problematice vývozu zboží mimo území Evropské unie, přičemž tyto změny přinášejí zejména zcela nová pravidla týkající se vývozu zboží v osobním zavazadle cestujících, což je situace, kdy si cestující odváží zakoupené zboží přímo s sebou při odletu nebo odjezdu ze země, a současně došlo k významnému upřesnění všech podmínek, které musí být splněny pro to, aby mohl podnikatel uplatnit osvobození od daně při vývozu zboží, což zahrnuje požadavky na dokladování, celní náležitosti a další administrativní postupy.
Paragraf 80 odstavce 10, 11, 12, 13, 17 – Vracení daně
Rozsáhlé a velmi důležité změny zaznamenává také paragraf číslo 80 zákona o DPH, konkrétně jeho odstavce 10, 11, 12, 13 a 17, které všechny komplexně upravují procesy a podmínky týkající se vracení daně z přidané hodnoty, přičemž v těchto konkrétních odstavcích došlo především k zásadní úpravě podmínek, za kterých mohou žádat o vrácení daně osoby se zdravotním postižením, což je velmi důležitá sociální dimenze daňové legislativy, a dále zde najdeme významné změny v celém procesu vracení daně, které se týkají administrativních postupů, lhůt, požadované dokumentace a dalších praktických aspektů, jež musí žadatelé o vrácení daně dodržet.
Paragraf 80a – Komplexní revize vracení daně
Zcela nový nebo komplexně přepracovaný paragraf 80a představuje zásadní legislativní novinku, která přináší komplexní a důkladnou revizi celého systému vracení daně z přidané hodnoty, přičemž tato revize se dotýká prakticky všech aspektů tohoto procesu, od podmínek pro nárok na vrácení daně, přes postupy a formuláře, které je nutné použít, až po kontrolní mechanismy a lhůty, v nichž musí finanční správa o žádostech rozhodnout, což celkově může vést k efektivnějšímu a transparentnějšímu systému vracení daně pro všechny oprávněné žadatele.
Paragraf 83 odstavec 1 a odstavce 2-6 – Reciprocita při vracení daně
Paragraf 83 v odstavci 1 a následně v odstavcích 2 až 6 se zabývá velmi specifickou a mezinárodně orientovanou problematikou, kterou je vracení daně z přidané hodnoty zahraniční osobě, přičemž toto vracení probíhá na základě důležitého principu vzájemnosti, známého také pod latinským termínem reciprocita, což v praxi znamená, že česká daňová správa vrátí daň zahraničnímu subjektu ze třetí země (mimo EU) pouze v případě, že příslušná třetí země poskytuje stejné výhody českým subjektům na svém území. Jedná se například o velmi důležitou úpravu a zpřesnění principu reciprocity právě v rámci vracení daně zahraničním subjektům pocházejícím z takzvaných třetích zemí, tedy států, které nejsou členy Evropské unie, přičemž pro tento účel a pro usnadnění praktické aplikace těchto pravidel je od roku 2026 oficiálně vypracován a průběžně aktualizován seznam spolupracujících zemí, které tento princip vzájemnosti respektují a uplatňují.
Doporučení pro mezinárodní obchodníky
Všichni podnikatelé, kteří aktivně obchodují a udržují obchodní vztahy s mezinárodními partnery, ať už se jedná o dodavatele nebo odběratele ze zahraničí, by se měli velmi důkladně a podrobně seznámit s aktuálním seznamem zemí a přesně zjistit, ve kterých konkrétních státech budou i nadále od roku 2026 moci využívat výhodného institutu vrácení daně z přidané hodnoty, protože změny v paragrafech týkajících se reciprocity mohou zásadně ovlivnit ekonomickou výhodnost obchodování s některými zeměmi.
Osvobození pro malé podniky
Drobní podnikatelé, mikropodniky a malé firmy by měli věnovat zvláštní a zvýšenou pozornost takzvanému režimu osvobození pro malé podniky, který představuje velmi zajímavý a finančně výhodný nástroj, jenž jim může výrazně daňově ulehčit a zjednodušit jejich podnikání tím, že za splnění určitých podmínek nemusí být registrovány jako plátci daně z přidané hodnoty. Konkrétně platí, že malé podniky, které mají své sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie než v České republice, a které během jednoho kalendářního roku nepřekročí svým tuzemským obratem dosaženým na území České republiky limit dva miliony korun českých, automaticky nespadají na území České republiky do režimu povinných plátců daně z přidané hodnoty, což pro ně znamená výrazné administrativní zjednodušení.
Reciprocita osvobození v rámci EU
Naprosto totéž pravidlo osvobození platí také opačným směrem pro české malé firmy, podniky a podnikatele, kteří podnikají nejen v České republice, ale chtějí současně rozšířit své podnikatelské aktivity a využít obdobného osvobození od povinnosti registrace k DPH také v jiných členských státech Evropské unie, přičemž každý členský stát může mít stanoven vlastní limit pro toto osvobození, a proto je důležité před zahájením podnikání v konkrétní zemi zjistit místní pravidla a limity.
Zmocněnec pro doručování
V novém roce 2026 budou některé plátce daně z přidané hodnoty, zejména ty, kteří komunikují se zahraničními subjekty nebo sami působí jako zahraniční subjekty na českém trhu, zajímat také nově upravená pravidla pro instituci zmocněnce pro doručování, což je osoba, která má plnou moc zastupovat zahraniční subjekt v komunikaci s českými úřady, přičemž tato úprava se týká především zahraničních subjektů, které nemají zřízenou českou datovou schránku a přesto potřebují pravidelně komunikovat s českými správními úřady, finančními úřady a dalšími státními institucemi, přičemž zmocněnec jim v tomto zajišťuje potřebné spojení a přebírá za ně oficiální dokumenty.
Zdanění přímých prodejů cizincům
Další významnou oblastí, kde došlo k legislativním úpravám účinným od roku 2026, jsou pravidla týkající se zdanění přímých prodejů zboží a služeb cizincům, tedy osobám, které nejsou daňovými rezidenty České republiky a které si pořizují zboží nebo služby přímo na území České republiky, přičemž tyto úpravy přinášejí přesnější vymezení toho, kdy je nutné uplatnit českou DPH a kdy naopak může být prodej osvobozen nebo zdaněn podle pravidel jiného státu, což má dopad především na maloobchodníky v turistických lokalitách a podnikatele v příhraničních oblastech.
Třístranné obchody a povinnosti prostředníka
Poslední, avšak neméně důležitou změnou, kterou musí podnikatelé od roku 2026 respektovat, jsou upravená pravidla pro takzvané třístranné obchody v rámci Evropské unie, což je specifická transakce, kdy se obchodu účastní tři subjekty ze tří různých členských států EU, přičemž v těchto obchodech bude muset prostředník, tedy subjekt nacházející se uprostřed obchodního řetězce, plnit nové povinnosti, konkrétně bude muset daňový doklad, který vystavuje, opatřit jasnou a jednoznačnou informací o tom, že daň z přidané hodnoty bude odvedena zákazníkem pomocí mechanismu reverse charge (přenesení daňové povinnosti), a současně bude muset prostředník správně uvést tuto transakci do souhrnného hlášení, které pravidelně podává finančnímu úřadu, což vyžaduje pečlivou administrativu a znalost pravidel pro správné vykazování těchto složitých mezinárodních transakcí.
