Na co dávat pozor když společnost půjčuje společníkovi?
Poskytnutí finančních prostředků ze strany obchodní korporace vlastnímu společníkovi představuje zcela legitimní nástroj vzájemné finanční výpomoci a prohloubení loajality, pakliže je podloženo precizně koncipovanou písemnou smlouvou vymezující přesnou částku, termíny splatnosti i sankční mechanismy pro případ prodlení.
Daňová problematika a tržní úročení mezi spojenými osobami
Klíčovým aspektem, jemuž je nutné věnovat mimořádnou pozornost, je striktní uplatnění principu tržního odstupu, neboť společnost a její společník vystupují jako spojené osoby, z čehož plyne zákonný zákaz poskytnout finanční prostředky bezúročně. Výše sjednaného úroku musí bezpodmínečně odpovídat ceně obvyklé, tedy takové výši odměny za poskytnutí kapitálu, jakou by za srovnatelných podmínek, zajištění a doby splatnosti akceptovaly zcela nezávislé subjekty na volném trhu. V situaci, kdy by firma sjednala úročení nižší nebo nulové, nese vysoké daňové riziko, že správce daně tento krok vyhodnotí jako účelové daňové zvýhodnění, v důsledku čehož jednostranně doměří daň z příjmů právnických osob zvýšením daňového základu o rozdíl mezi sjednaným a obvyklým úrokem.
Účetní zachycení a časové rozlišení úrokových výnosů
Vedle samotné výše úrokové sazby je nezbytné pamatovat na její důsledné a věcně správné promítnutí do účetní evidence společnosti, kde úrok představuje zdanitelný výnos podléhající povinnému zdanění v daném zdaňovacím období. V souladu s akruálním principem, tedy zásadou časové a věcné souvislosti, je korporace povinna o předpisu úroků účtovat průběžně do výnosů bez ohledu na to, zda již byly společníkem fakticky uhrazeny, či nikoli. Odkládání zdanění do okamžiku reálného inkasa peněžních prostředků není přípustné a účetní jednotka musí zajistit přesné časové rozlišení nárokovaných úroků ke dni účetní závěrky.
Ochrana likvidity korporace a schvalovací procesy valné hromady
Finanční transakce tohoto typu nesmí za žádných okolností narušit stabilitu a cash flow podniku, což znamená, že poskytnutí kapitálu nesmí jakkoli ohrozit běžný chod společnosti, výplatu mezd zaměstnancům ani schopnost řádně a včas plnit závazky vůči obchodním partnerům. Zároveň platí, že pokud je společník rovněž statutárním orgánem, například jednatelem společnosti s ručením omezeným, vztahuje se na něj zákonná notifikační povinnost informovat o záměru uzavření smlouvy o zápůjčce valnou hromadu ještě před jejím podpisem. Ačkoliv platnost smlouvy není podmíněna výslovným předchozím souhlasem nejvyššího orgánu, valná hromada disponuje zákonnou pravomocí realizaci zápůjčky výslovně zakázat, dospěje-li k závěru, že by transakce mohla poškodit zájmy společnosti.
