Pracovníci na dohody ve druhé skupině rizikovosti práce už na prohlídky nemusí
V průběhu letních měsíců roku 2025 nastala poměrně komplikovaná a pro mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců nepříjemná situace, která byla způsobena legislativní chybou v pracovněprávních předpisech. Tato chyba se dotýkala specifické skupiny pracovníků, konkrétně těch, kteří vykonávali svou činnost na základě dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ), přičemž jejich pracovní pozice byly klasifikovány a zařazeny do druhé kategorie rizikovosti prací. V důsledku této legislativní nedostatečnosti byli všichni tito pracovníci postaveni před povinnost podstoupit vstupní zdravotní prohlídky, které měly potvrdit jejich zdravotní způsobilost k výkonu dané práce, což představovalo nejen administrativní zátěž, ale také časovou a často i finanční náročnost jak pro samotné zaměstnance, tak pro jejich zaměstnavatele.
Náprava chyby a změna od října 2025
S příchodem října roku 2025 však došlo k významné změně v této problematice, která přinesla úlevu dotčeným pracovníkům i jejich zaměstnavatelům. Legislativci totiž identifikovali výše zmíněnou chybu v zákonné úpravě a následně ji napravili prostřednictvím novelizace příslušných právních předpisů. Od října 2025 tedy již neplatí původní povinnost pro pracovníky zaměstnávané na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, kteří jsou zařazeni do druhé kategorie rizikovosti prací, aby absolvovali povinné vstupní zdravotní prohlídky. Tato změna se týká drtivé většiny případů a znamená podstatné zjednodušení procesu nástupu do zaměstnání pro tuto skupinu pracovníků, kteří tak nemusí investovat čas ani prostředky do návštěv u pracovnělékařů, pokud nespadají do některé z výjimek, které zákon stále upravuje.
Výjimky z osvobození od zdravotních prohlídek
Přestože došlo k zásadní úlevě pro většinu pracovníků na dohody ve druhé skupině rizikovosti, je třeba zdůraznit, že existují specifické situace, ve kterých povinnost absolvovat zdravotní prohlídku stále trvá a zůstává v platnosti. Tyto výjimky přitom nebyly zavedeny až s říjnovou novelou, ale platily již dříve a jejich účinnost pokračuje i nadále do budoucna. První výjimka se vztahuje na případy, kdy pracovník zaměstnaný na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, který je sice formálně zařazen do druhé skupiny rizikovosti, bude ve skutečnosti vykonávat takovou práci, která je podle zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, klasifikována jako riziková práce, a to bez ohledu na obecné zařazení do druhé kategorie. Druhá výjimka nastává v situacích, kdy je součástí vykonávané pracovní činnosti taková aktivita nebo úkon, pro jehož řádný a bezpečný výkon jsou specifické podmínky zdravotní způsobilosti zaměstnance přímo a explicitně stanoveny v prováděcí vyhlášce č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
Situace zaměstnanců v klasickém pracovním poměru
Je důležité si uvědomit, že výše popsané změny a úlevy se týkají výhradně pracovníků, kteří jsou zaměstnáváni na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti, tedy nikoli těch, kteří pracují v rámci standardního pracovního poměru založeného pracovní smlouvou. Pro zaměstnance, kteří jsou zaměstnáváni v běžném, klasickém pracovním poměru na plný nebo částečný úvazek, nadále platí původní pravidla bez jakýchkoliv změn. To znamená, že pokud je jejich pracovní pozice zařazena do druhé kategorie rizikovosti prací, jsou vstupní pracovnělékařské prohlídky pro tyto zaměstnance stále bezpodmínečně povinné a musí být absolvovány ještě před faktickým nástupem do zaměstnání. Tato povinnost má za cíl zajistit, že zaměstnanec je skutečně zdravotně způsobilý k dlouhodobému výkonu dané práce a že jeho zdravotní stav nebrání bezpečnému a efektivnímu plnění pracovních povinností.
Pravidla pro třetí a čtvrtou skupinu rizikovosti
Zcela odlišná a podstatně přísnější pravidla pak platí pro práce, které jsou klasifikovány jako vysoce rizikové nebo nejrizikovější a jsou z tohoto důvodu zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie rizikovosti prací. V těchto případech jsou zdravotní prohlídky naprosto povinné pro všechny zaměstnance bez jakýchkoliv výjimek, a to zcela nezávisle na tom, jakou formu pracovněprávního vztahu s daným zaměstnavatelem mají. To znamená, že pracovnělékařské prohlídky musí absolvovat jak zaměstnanci v běžném pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, tak i všichni pracovníci zaměstnaní na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Tato přísná pravidla jsou odůvodněna povahou těchto prací, které představují značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Do třetí a čtvrté skupiny rizikovosti jsou typicky zařazovány mimořádně náročné a nebezpečné činnosti, jako jsou například stavební práce ve výškách nebo v hlubinách, práce ve sklárnách s extrémními teplotami a chemickými látkami, manipulace s mimořádně těžkými předměty a břemeny, práce s nebezpečnými stroji a zařízeními, exponované práce v rizikových prostředích a další podobně náročné a potenciálně zdraví ohrožující činnosti.
Povinnosti zaměstnavatele při zařazování do skupin rizikovosti
Klíčovou odpovědností, která spočívá výhradně na bedrech zaměstnavatele, je správné a zákonné určení, do které kategorie rizikovosti práce má být konkrétní pracovní pozice nebo pracovní místo zařazeno. Toto rozhodnutí není libovolné ani subjektivní, ale musí být učiněno striktně v souladu s platnými právními předpisy, zejména pak podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., o kategorizaci prací a pracovišť z hlediska hygienických limitů. Zaměstnavatel je povinen pečlivě analyzovat povahu vykonávané práce, identifikovat všechny rizikové faktory, které mohou při výkonu dané činnosti působit na zaměstnance, a na základě těchto zjištění určit odpovídající kategorii rizikovosti. Toto zařazení má pak přímé a zásadní dopady na to, zda a v jakém rozsahu budou muset zaměstnanci na daném pracovním místě absolvovat vstupní, periodické a další druhy pracovnělékařských prohlídek, a proto musí být toto rozhodnutí učiněno s maximální pečlivostí a odborností, případně za konzultace s bezpečnostním technikem nebo specialistou na ochranu a bezpečnost práce.
