Přehledy zdravotní pojišťovně nesmí zapomenout v roce 2026 podat i spolupracující osoby
Spolupracující osoby představují specifickou kategorii v rámci podnikatelského prostředí, která je úzce spjata s osobami samostatně výdělečně činnými. Jedná se o fyzické osoby, které poskytují aktivní a pravidelnou pomoc svým blízkým příbuzným při výkonu jejich podnikatelské činnosti. Tato forma spolupráce je legislativně upravena a umožňuje legitimní sdílení podnikatelských aktivit v rámci rodinného kruhu. Spolupracující osobou se může stát zejména manžel nebo manželka podnikatele, jejich zletilé děti, které již dovršily osmnáctý rok věku, nebo rodiče osoby samostatně výdělečně činné. Tato forma spolupráce není náhodná ani neformální – musí být řádně ohlášena příslušným institucím a podléhá jasně stanoveným pravidlům a povinnostem, které je nutné důsledně dodržovat po celou dobu trvání spolupráce.
Mechanismus převodu příjmů a daňová optimalizace
Podstata institutu spolupracujících osob spočívá v možnosti osoby samostatně výdělečně činné, tedy hlavního podnikatele, převést určitou část svých podnikatelských příjmů a s nimi souvisejících výdajů na osobu spolupracující. Tento mechanismus slouží jako legální nástroj daňové optimalizace, který umožňuje rozložit daňové zatížení mezi více osob a tím pádem potenciálně snížit celkovou daňovou povinnost podnikatelské jednotky. Převod příjmů a výdajů není svévolný, ale musí odpovídat skutečně vykonávané práci a reálnému podílu spolupracující osoby na podnikatelské činnosti. Díky progresivnímu charakteru daňového systému a různým daňovým úlevám může tento přístup vést k výraznému snížení celkové daňové zátěže rodiny, pokud je správně aplikován v souladu s platnou legislativou. Je však nezbytné pečlivě dokumentovat rozsah a charakter vykonávané spolupráce, aby bylo možné v případě kontroly prokázat oprávněnost tohoto postupu.
Formální zaregistrování spolupracující osoby
V okamžiku, kdy se příbuzný osoby samostatně výdělečně činné rozhodne stát spolupracující osobou, nastává řada formálních a administrativních povinností, které je nutné bezodkladně splnit. Hlavní podnikatel musí tuto skutečnost oficiálně nahlásit příslušným institucím, přičemž spolupracující osoba získává specifické postavení, které se v mnoha ohledech podobá postavení běžné osoby samostatně výdělečně činné. Toto nahlášení není pouze formalitou, ale představuje právní akt, kterým vznikají konkrétní práva a především povinnosti jak pro spolupracující osobu samotnou, tak do jisté míry i pro hlavního podnikatele. Po registraci spolupracující osoby začíná běžet řada lhůt pro plnění různých povinností vůči státním institucím, zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení. Je proto naprosto klíčové, aby jak hlavní podnikatel, tak spolupracující osoba přesně rozuměli všem povinnostem, které z tohoto statusu vyplývají, a aby jim věnovali náležitou pozornost.
Daňové povinnosti spolupracující osoby
Jednou ze základních a nejdůležitějších povinností, které na spolupracující osobu přecházejí, je samostatné podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Na rozdíl od situace, kdy by příbuzný pouze nepravidelně vypomáhal v podnikání bez formálního statusu spolupracující osoby, v tomto případě musí spolupracující osoba vystupovat jako samostatný daňový subjekt. To znamená, že musí zpracovat a podat vlastní daňové přiznání, ve kterém uvede svůj podíl příjmů a výdajů z podnikatelské činnosti, který na ni byl převeden hlavním podnikatelem. Toto daňové přiznání musí být podáno ve standardních lhůtách, které platí pro všechny fyzické osoby – tedy zpravidla do konce března následującího roku, nebo do konce června, pokud je zpracování přiznání svěřeno daňovému poradci. Spolupracující osoba nese plnou odpovědnost za správnost a úplnost údajů uvedených ve svém daňovém přiznání a musí být schopna doložit veškeré příjmy a uplatněné výdaje potřebnými doklady. Tato povinnost existuje nezávisle na hlavním podnikateli, i když je samozřejmě nutná vzájemná koordinace při rozdělování příjmů a výdajů.
Povinnosti vůči zdravotní pojišťovně
Kromě daňových povinností má spolupracující osoba také samostatné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna. Jednou z klíčových povinností, na kterou je třeba v roce 2026 pamatovat a která je zdůrazněna v úvodním upozornění, je povinnost podávat přehledy o příjmích a výdajích pro zdravotní pojišťovnu. Tyto přehledy slouží k výpočtu pojistného na zdravotní pojištění, které je spolupracující osoba povinna odvádět za sebe v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Přehled musí obsahovat informace o výši daňového základu, tedy o rozdílu mezi příjmy a výdaji ze samostatné výdělečné činnosti vykonávané formou spolupráce s hlavním podnikatelem. Zdravotní pojišťovny používají tyto údaje k určení, zda byla spolupracující osoba povinna platit zálohy na pojistné v průběhu roku, jaká byla výše těchto záloh, a zda nedošlo k nedoplatku nebo přeplatku na pojistném. Nepodání přehledu zdravotní pojišťovně nebo jeho podání po stanovené lhůtě může vést k penalizaci formou pokut a penále, které mohou být značně vysoké a zbytečně zatěžující pro rodinný rozpočet.
Registrace před zahájením spolupráce
Před tím, než může spolupracující osoba fakticky začít vykonávat činnost v rámci spolupráce s hlavním podnikatelem, musí splnit důležité formální kroky týkající se registrace. Pro účely zdravotního pojištění je spolupracující osoba povinna se zaregistrovat u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná ještě před tím, než fakticky začne spolupráci vykonávat. Tato registrace musí být provedena v dostatečném časovém předstihu, aby nedošlo k situaci, kdy by osoba vykonávala činnost bez řádného pojištění. Současně s registrací u zdravotní pojišťovny musí spolupracující osoba provést obdobnou registraci také u České správy sociálního zabezpečení, kde rovněž získá status osoby samostatně výdělečně činné pro účely důchodového pojištění. V obou případech je nezbytné přesně uvést datum zahájení spolupráce, protože od tohoto data začínají běžet všechny povinnosti související s odváděním pojistného a podáváním přehledů. Správné načasování registrace je klíčové – pokud by byla provedena příliš pozdě, mohlo by dojít k sankcím za chybějící pojistné, pokud by byla provedena příliš brzy a pak by k faktickému zahájení činnosti nedošlo, vznikly by zbytečné administrativní komplikace.
Posouzení činnosti jako hlavní nebo vedlejší
Po zaregistrování spolupracující osoby a zahájení spolupráce je nutné posoudit, jaký charakter má tato činnost z hlediska zdravotního a důchodového pojištění. Zákon totiž rozlišuje, zda je samostatná výdělečná činnost pro danou osobu činností hlavní nebo vedlejší, což má zásadní dopady na výši pojistného a povinnost platit zálohy. Hlavní samostatnou výdělečnou činností se rozumí situace, kdy je tato činnost pro osobu primárním zdrojem příjmů a osoba vykonává činnost v podstatném rozsahu. Naopak vedlejší samostatnou výdělečnou činností je činnost vykonávaná v omezeném rozsahu, vedle hlavního zaměstnání nebo například vedle studia či péče o děti. Toto posouzení není vždy jednoznačné a může záviset na řadě faktorů, včetně výše příjmů, časového rozsahu vykonávané činnosti a existence jiných zdrojů příjmů. Pro spolupracující osoby je typické, že jejich činnost bývá častěji vedlejší, protože pomáhají jinému podnikateli a obvykle nevykonávají činnost v plném rozsahu. Nicméně každý případ je nutné posuzovat individuálně a nelze automaticky předpokládat, že spolupráce je vždy činností vedlejší.
Povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění
Na základě posouzení, zda je činnost hlavní nebo vedlejší, a na základě výše očekávaných příjmů ze samostatné výdělečné činnosti se určuje, zda má spolupracující osoba povinnost v průběhu roku platit zálohy na zdravotní pojištění. Zálohy představují průběžné platby pojistného v průběhu roku, které předcházejí konečnému vyúčtování po skončení roku a podání přehledu. Pokud spolupracující osoba vykonává činnost jako hlavní a očekává se, že její příjmy překročí určitou hranici stanovenou zákonem, je povinna platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné. Tyto zálohy se odvíjejí od minimálního vyměřovacího základu stanoveného zákonem pro osoby samostatně výdělečně činné, případně od skutečného vyměřovacího základu, pokud je vyšší. Lhůty pro platbu záloh jsou stejné jako u běžných osob samostatně výdělečně činných – zálohy je nutné odvádět do osmého dne následującího měsíce, přičemž zpožděná platba může být sankcionována penále. Pro spolupracující osoby platí v zásadě stejná pravidla jako pro jiné osoby samostatně výdělečně činné, včetně možnosti požádat o změnu výše záloh, pokud se v průběhu roku ukáže, že původní výše záloh neodpovídá skutečným příjmům.
Novinky v pravidlech pro rok 2026
Od prvního ledna roku 2026 vstoupila v platnost významná změna v pravidlech pro placení pojistného na zdravotní pojištění, která se týká také některých spolupracujících osob. Tato novinka představuje určité zjednodušení pro vybrané kategorie osob samostatně výdělečně činných, které splňují specifické podmínky. Podstatou změny je, že tyto osoby již nejsou povinny v průběhu roku odvádět pravidelné měsíční zálohy na zdravotní pojištění, ale celé pojistné uhradí jednorázově až po skončení kalendářního roku, a to na základě skutečně dosaženého daňového základu, který uvedou v přehledu pro zdravotní pojišťovnu za rok 2026. Tento přehled musí být podán v zákonné lhůtě, tedy nejpozději do dvou měsíců po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Tato změna se však netýká všech osob samostatně výdělečně činných plošně, ale pouze specifických kategorií, které jsou taxativně vyjmenovány v zákoně. Je důležité zdůraznit, že se jedná o osvobození od povinnosti platit zálohy, nikoliv o osvobození od pojistného samotného – pojistné musí být zaplaceno, pouze je posunuto až za konec roku.
První kategorie – osoby s plátcem pojistného státem
První skupinou osob, na kterou se vztahuje nové pravidlo o neplacení záloh v průběhu roku, jsou osoby samostatně výdělečně činné, za které je zároveň plátcem pojistného stát. Tento status nastává v různých životních situacích, které zákon explicitně vyjmenovává. Patří sem především studenti, kteří jsou zapsáni do denní formy studia na střední nebo vysoké škole a zároveň vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, například jako spolupracující osoby u svých rodičů-podnikatelů. Dále se jedná o ženy na mateřské dovolené, přesněji řečeno ženy v době, po kterou pobírají peněžitou pomoc v mateřství, a osoby na rodičovské dovolené, tedy osoby pečující o dítě a pobírající rodičovský příspěvek. Do této kategorie spadají také poživatelé starobního důchodu, kteří si kromě důchodu přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, a osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě mladší sedmi let, pokud pro tuto péči nevykonávají výdělečnou činnost v plném rozsahu. Všechny tyto osoby spojuje to, že mají zdravotní pojištění hrazeno ze státního rozpočtu v určité výši a jejich případná samostatná výdělečná činnost je obvykle spíše vedlejší a nepravidelná.
Druhá kategorie – držitelé průkazů ZTP a ZTP/P
Další kategorií osob, které jsou od roku 2026 osvobozeny od povinnosti platit v průběhu roku zálohy na zdravotní pojištění, jsou osoby samostatně výdělečně činné, které jsou držiteli průkazu mimořádných výhod pro osoby zdravotně postižené. Konkrétně se jedná o osoby s průkazem označeným ZTP, který je vydáván osobám se zvlášť těžkým postižením, a osoby s průkazem ZTP/P, který je určen pro osoby se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce. Tyto průkazy jsou vydávány na základě posouzení zdravotního stavu a potvrzují významné omezení v běžném životě. Zákonodárce vzal v úvahu, že osoby s těžkým zdravotním postižením čelí specifickým výzvám a nákladům spojeným se svým stavem, a proto jim přiznal tuto úlevu v podobě možnosti zaplatit pojistné na zdravotní pojištění až po skončení roku, když je známa skutečná výše příjmů. Tím odpadá administrativní zátěž spojená s průběžným placením záloh a případnými komplikacemi při jejich úpravě, pokud příjmy kolísají nebo jsou nepravidelné, což je u osob se zdravotním postižením časté.
Třetí kategorie – osoby invalidní ve třetím stupni
Třetí skupinou osob, na které se vztahuje pravidlo o neplacení záloh během roku 2026, jsou osoby samostatně výdělečně činné, které jsou invalidní ve třetím stupni. Invalidita třetího stupně je nejvyšším stupněm invalidity v českém právním systému a je přiznávána osobám, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o osmdesát procent z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jedná se tedy o velmi závažné postižení, které podstatně omezuje možnosti člověka vykonávat výdělečnou činnost a běžné životní aktivity. Pokud přesto taková osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost, například jako spolupracující osoba u rodinného příslušníka, zákon ji od roku 2026 umožňuje odložit platbu pojistného na zdravotní pojištění až za konec roku. Tato úleva je odrazem snahy zákonodárce zmírnit administrativní a finanční zatížení osob, které již tak čelí významným životním komplikacím kvůli svému zdravotnímu stavu. Je však důležité si uvědomit, že samotné pojistné musí být nakonec zaplaceno – odklad se týká pouze záloh v průběhu roku.
Čtvrtá kategorie – OSVČ v souběhu se zaměstnáním
Poslední kategorií osob, které jsou od roku 2026 osvobozeny od povinnosti platit zálohy na zdravotní pojištění v průběhu roku, jsou osoby samostatně výdělečně činné, které zároveň vykonávají zaměstnání v pracovněprávním vztahu. Nicméně nelze tuto výjimku aplikovat automaticky na všechny osoby, které jsou současně zaměstnanci i OSVČ. Zákon stanoví dvě kumulativní podmínky, které musí být splněny. První podmínkou je, že samostatná výdělečná činnost nesmí být pro danou osobu hlavním zdrojem příjmů – to znamená, že příjmy ze zaměstnání musí být vyšší nebo alespoň srovnatelné s příjmy z podnikání. Druhá podmínka vyžaduje, aby v rámci zaměstnání bylo odváděno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Tato podmínka zajišťuje, že systém zdravotního pojištění získává dostatečné prostředky a že osoba není primárně podnikatelem, který by se snažil obejít odvody tím, že by měl formální zaměstnání s minimálním příjmem. Pro spolupracující osoby je tato kategorie relevantní zejména v situacích, kdy například manželka pomáhá manželovi s podnikáním, ale zároveň má vlastní zaměstnání, ze kterého plyne její hlavní příjem a kde jsou řádně odváděny pojistné odvody.
Důležitost včasného podání přehledů
Závěrem je nezbytné ještě jednou zdůraznit klíčovou informaci, se kterou tento rozsáhlý text začínal: spolupracující osoby nesmí v roce 2026 zapomenout podat přehledy své zdravotní pojišťovně ani České správě sociálního zabezpečení. Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda osoba během roku platila zálohy, nebo zda patří do některé z kategorií osvobozených od placení záloh. Přehledy jsou totiž základním nástrojem pro vyúčtování pojistného, pro kontrolu správnosti odvedených záloh a pro výpočet případného nedoplatku nebo přeplatku. Nepodání přehledu, jeho podání po lhůtě nebo uvedení nesprávných údajů může vést k sankcím, problémům při vyřizování zdravotní péče a komplikacím s důchodovými nároky. Je proto naprosto zásadní, aby spolupracující osoby měly tuto povinnost neustále na paměti, případně aby ji měli na paměti jejich rodinní příslušníci, s nimiž spolupracují, nebo jejich daňoví poradci a účetní. Správné a včasné plnění těchto povinností je základem fungování systému sociálního a zdravotního pojištění a chrání také samotnou spolupracující osobu před nepříjemnými důsledky neplnění zákonných povinností.
