Při ukládání trestu právnické osobě bude třeba brát větší ohled na třetí osoby
Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2026, představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v oblasti trestního práva korporací v České republice. Tato rozsáhlá legislativní úprava přinesla do právního řádu celou řadu velmi podstatných a dalekosáhlých změn, které mají zásadní dopad nejen na samotné právnické osoby, ale především na všechny osoby, které jsou s těmito subjekty přímo či nepřímo spojeny. Mezi nejdůležitější novinky patří zejména posílení ochrany zaměstnanců provinilých právnických osob, což představuje zcela nový přístup zákonodárce k problematice trestání korporací. Důvodem pro tuto změnu byla dlouhodobá snaha o vytvoření spravedlivějšího a vyváženějšího systému, který by na jedné straně účinně postihoval protiprávní jednání právnických osob, ale na druhé straně by minimalizoval negativní dopady těchto sankcí na nevinné třetí osoby.
Nová kritéria pro ukládání trestů
Při rozhodování o druhu trestu a především o jeho konkrétní výměři musí soud od letošního roku zohledňovat podstatně širší spektrum okolností, než tomu bylo doposud. Vedle tradičních kritérií, jako je povaha spáchaného trestného činu, jeho závažnost, celkové poměry dané právnické osoby a charakter její dosavadní činnosti, přibyla nově také povinnost důkladně přihlížet k počtu zaměstnanců, které provinilá právnická osoba zaměstnává, a k předmětu její podnikatelské nebo jiné činnosti. Tato nová kritéria mají soudu umožnit komplexnější posouzení celkové situace a především předvídat potenciální dopady ukládaného trestu na širší společenský kontext. Zákonodárce si uvědomil, že trestání právnických osob má specifickou povahu, neboť sankce uložená corporaci se téměř vždy nějakým způsobem dotkne i dalších subjektů, které s vlastním trestným činem neměly vůbec nic společného, a právě těmto osobám je nutné poskytovat adekvátní ochranu.
Riziko hromadného propouštění zaměstnanců
Jedním z nejvážnějších rizik spojených s ukládáním přísných trestů právnickým osobám je potenciální hrozba masivního propouštění jejich zaměstnanců z čistě ekonomických důvodů. Pokud by totiž soud právnické osobě uložil nepřiměřeně vysoký trest, například peněžitý trest v nadměrné výši nebo jiné sankce, které by výrazně zatížily finanční situaci této korporace, mohlo by to vést k situaci, kdy by se daná právnická osoba ocitla v tak vážných ekonomických potížích, že by byla nucena přistoupit k radikálním úsporným opatřením. Mezi taková opatření patří nejčastěji právě hromadné propouštění zaměstnanců, které může mít katastrofální dopady nejen na samotné propuštěné pracovníky a jejich rodiny, ale také na celou místní ekonomiku, zejména pokud se jedná o významnějšího zaměstnavatele v regionu. Zaměstnanci přitom zpravidla nemají žádné povědomí o trestné činnosti vedení společnosti a nemohou nijak ovlivnit její chování, přesto by však byli těmi, kdo by nejvíce pociťoval důsledky trestu uloženého jejich zaměstnavateli.
Širší společenské a ekonomické dopady
Negativní důsledky nepřiměřeně přísného trestu však rozhodně nekončí pouze u propuštěných zaměstnanců samotných, ale mohou se vlnovitě šířit do mnoha dalších oblastí společenského a ekonomického života. Pokud dojde k propuštění většího počtu zaměstnanců najednou, má to nevyhnutelně také velmi nežádoucí dopad na další třetí osoby, jako jsou například dodavatelé postižené právnické osoby, kteří mohou přijít o významného obchodního partnera, nebo věřitelé, jejichž pohledávky mohou být ohroženy. Dále se to může negativně projevit v životě rodin propuštěných zaměstnanců, které se náhle ocitnou v nejistotě a možná i v existenčních problémech. Významný je také dopad na veřejné finance, neboť masivní propouštění zaměstnanců automaticky vede ke značnému zvyšování státních výdajů na podporu v nezaměstnanosti a na související sociální dávky. Stát tak musí vynaložit dodatečné finanční prostředky na pomoc lidem, kteří se stali obětí trestné činnosti, kterou sami nespáchali a za kterou nemohou nést žádnou odpovědnost.
Vyvážení represivní a preventivní funkce trestu
Nová právní úprava tedy vyžaduje od soudů mnohem citlivější a komplexnější přístup k ukládání trestů právnickým osobám, přičemž klíčové je dosažení správné rovnováhy mezi různými funkcemi trestu. Trest ukládaný právnické osobě musí samozřejmě primárně plnit svou nápravnou funkci, tedy musí přispět k tomu, aby se daná právnická osoba poučila ze svého protiprávního jednání a v budoucnu se již podobného jednání nedopouštěla. Zároveň musí trest plnit také preventivní funkci spočívající v tom, že účinně varuje provinilce před případným opakováním trestné činnosti a zároveň má generálně preventivní účinek vůči ostatním právnickým osobám, které by mohly být podobným jednáním pokoušeny. Na druhé straně je však nově kladen velmi silný důraz na to, aby ukládaný trest nebyl v žádném případě nepřiměřený a aby nepoškozoval nebo alespoň minimálně postihoval další osoby, které s danou trestnou činností nemají absolutně nic společného a které se staly pouze nechtěnými obětmi celé situace. Soud se tak musí snažit najít takovou formu a výměru trestu, která bude dostatečně účinná vůči provinilé právnické osobě, ale zároveň nebude mít devastující dopady na nevinné třetí strany.
