Proč je v případě exekuce potřeba dokládat zaměstnavateli vyplácení důchodu?
V situaci, kdy se zaměstnanec ocitne v pozici dlužníka a má současně nařízenou exekuci se srážkami přímo ze mzdy, a zároveň je příjemcem některého z typů důchodů – konkrétně se jedná o invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně, popřípadě starobní důchod – je pro něj mimořádně důležité a v jeho vlastním zájmu, aby svému zaměstnavateli řádně a včas doložil skutečnost, že mu byl příslušný důchod skutečně přiznán příslušným orgánem a že tento důchod je mu také v pravidelných intervalech skutečně vyplácen. Tato povinnost doložení není samoúčelná, ale má zásadní praktický význam pro ochranu základních životních potřeb zaměstnance.
Riziko nedostatečných prostředků na živobytí
Pokud by zaměstnanec nacházející se v exekuci tuto zásadní informaci o pobírání důchodu svému zaměstnavateli nesdělil a nedoložil ji příslušnými dokumenty, v případě že se jedná o dlužníka s více exekucemi nařízenými současně, by mohlo velmi snadno dojít k tomu, že po provedení všech zákonem stanovených srážek z jeho mzdy by mu na účtu nezůstala dostatečná částka peněz, která by mu umožnila pokrýt jeho základní životní potřeby a zajistit si tak elementární živobytí. Tato situace by pro dlužníka mohla být existenčně ohrožující a zákon proto stanovuje ochranné mechanismy.
Zpřísnění pravidel exekučních srážek od podzimu 2024
S účinností od podzimních měsíců roku 2024 došlo k významné legislativní změně, která přinesla podstatné zpřísnění pravidel týkajících se výše exekučních srážek ze mzdy ve specifických případech, kdy se dlužník nachází v situaci, že proti němu probíhá současně čtyři a více exekučních řízení. V těchto případech zvýšeného počtu exekucí zákon nově umožňuje zaměstnavateli provádět srážky z čisté mzdy zaměstnance v podstatně vyšší míře než doposud – konkrétně namísto dosavadní jedné třetiny zbytku čisté mzdy, která zůstane po odečtení nezabavitelné částky, lze nyní srážet až dvě třetiny tohoto zbytku čisté mzdy, což představuje dvojnásobné zvýšení možné výše srážek.
Výjimka pro zranitelné osoby pobírající důchody
Přestože uvedené zpřísnění pravidel exekučních srážek platí obecně pro všechny dlužníky s čtyřmi a více exekucemi, zákonodárce zároveň stanovil důležitou výjimku z tohoto přísnějšího režimu, která chrání určitou skupinu dlužníků označovaných jako zranitelné osoby. Tato výjimka se vztahuje na situace, kdy povinná osoba – tedy dlužník – pobírá starobní důchod, invalidní důchod druhého nebo třetího stupně, případně sirotčí důchod, přičemž výše tohoto důchodu je nízká, a aplikace zpřísněných pravidel exekučních srážek by v praxi vedla k situaci, kdy by dlužníkovi po provedení všech srážek nezůstaly dostatečné finanční prostředky nezbytné k pokrytí jeho základního živobytí a elementárních životních potřeb.
Uplatnění mírnějších pravidel srážek
V těchto výše popsaných případech zranitelných osob pobírajících důchody zákon stanoví, že vůči takovému dlužníkovi se použijí mírnější, tedy příznivější pravidla exekučních srážek, která lépe chrání jeho existenční minimum a základní životní potřeby. To v praxi znamená, že i v případě čtyř a více exekucí zůstane u těchto osob zachován režim srážek pouze jedné třetiny zbytku čisté mzdy namísto přísnějších dvou třetin, což pro dlužníka představuje podstatně příznivější situaci a ponechává mu více finančních prostředků na pokrytí základních životních nákladů.
Povinnost doložení pobírání důchodu zaměstnavateli
Aby však mohl být tento mírnější, ochranný postup při provádění srážek ze mzdy v praxi skutečně uplatněn a zaměstnanec mohl využít výhod plynoucích z postavení zranitelné osoby, musí aktivně splnit svou povinnost a doložit svému zaměstnavateli prostřednictvím příslušných dokumentů a potvrzení skutečnost, že mu byl relevantní důchod – ať už starobní, invalidní druhého nebo třetího stupně, případně sirotčí – příslušným orgánem formálně přiznán a že tento důchod mu je také v praxi skutečně a pravidelně vyplácen na jeho účet nebo v hotovosti.
Důsledky nedoložení potřebných dokumentů
V situaci, kdy dlužník svou povinnost nedoloží a nepředloží zaměstnavateli potřebné dokumenty prokazující přiznání a vyplácení důchodu, nastává pro něj nepříznivá právní situace, protože zaměstnavatel nemá objektivní možnost ověřit, zda se skutečně jedná o zranitelnou osobu, která má nárok na zvýšenou ochranu. V takových případech není možné u takového dlužníka aplikovat a použít mírnější pravidla exekučních srážek, která jsou zákonem určená a vyhrazená právě pro skupinu takzvaných zranitelných osob, jimž právní úprava celkově přiznává zvýšenou míru ochrany před excesivními exekučními srážkami.
Smysl a účel legislativní úpravy
Celá tato právní úprava a povinnost dokládání pobírání důchodu má tedy jasný smysl a účel – na jedné straně umožňuje efektivnější vymáhání pohledávek u dlužníků s mnoha exekucemi prostřednictvím zpřísněných pravidel, ale zároveň chrání sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel, které pobírají důchody a jejichž finanční situace by mohla být přísnějšími pravidly ohrožena natolik, že by jim nezůstaly prostředky ani na základní živobytí. Právě proto je aktivní součinnost dlužníka v podobě doložení příslušných dokumentů zaměstnavateli klíčová pro uplatnění této ochranné výjimky.
