Proškolit v BOZP musíte povinně všechny osoby pohybující se ve firmě
Povinnost zajistit řádné proškolení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, běžně označované zkratkou BOZP, představuje pro každého zaměstnavatele či provozovatele firmy naprosto zásadní a nezanedbatelnou povinnost, která je pevně zakotvena v platné legislativě České republiky. Je naprosto nezbytné si uvědomit, že tato povinnost má podle současných právních předpisů velmi široký záběr a není v žádném případě omezena pouze na vlastní zaměstnance firmy, kteří jsou s podnikem vázáni pracovní smlouvou nebo jiným základním pracovněprávním vztahem. Mnoho zaměstnavatelů totiž mylně předpokládá, že jejich odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví se vztahuje výhradně na osoby, které mají ve firmě uzavřený pracovní poměr, což je ale zcela chybný předpoklad, jenž může vést k vážným právním důsledkům a sankcím ze strany kontrolních orgánů.
Kdo všechno spadá pod povinnost proškolení
Ve skutečnosti se zákonná povinnost zajistit bezpečné prostředí a provést řádné proškolení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vztahuje absolutně na všechny fyzické osoby bez výjimky, které se s vědomím provozovatele firmy nebo jeho přímých podřízených a vedoucích pracovníků pohybují v jakýchkoliv firemních prostorách. Do okruhu těchto osob tedy spadají nejen zaměstnanci v klasickém pracovním poměru, ale rovněž všichni externí spolupracovníci, subdodavatelé, osoby samostatně výdělečně činné označované zkratkou OSVČ, dodavatelé služeb, servisní technici, údržbáři, uklízečky pracující pro jiné firmy, návštěvy obchodních partnerů a v podstatě kdokoliv další, kdo s vědomím a souhlasem firmy vstoupí do jejích prostor. Velmi důležité je také zdůraznit, že tato povinnost se nevztahuje pouze na vlastní výrobní nebo kancelářské prostory, kde zaměstnanci přímo vykonávají svou pracovní činnost, ale zahrnuje naprosto všechny prostory, které jsou součástí provozovny či sídla firmy, včetně přístupových chodeb, schodišť, výtahů, sociálních zařízení, šaten, odpočinkových místností, skladů, garáží a dalších pomocných nebo vedlejších prostor.
Zvýšená odpovědnost při subdodavatelských vztazích
Zvláštní pozornost a mimořádnou bdělost při dodržování povinností spojených se zajištěním bezpečného prostředí a proškolením v BOZP musí věnovat především ti zaměstnavatelé, kteří mají ve svém podnikání vybudované složité a rozvětvené subdodavatelské vazby a řetězce. V jejich provozovnách a na jejich pracovištích se totiž často denně pohybuje značné množství externích spolupracovníků, dodavatelů a subdodavatelů různých úrovní, přičemž mnozí z nich pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, tedy OSVČ, které vykonávají nasmlouvanou činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, bez toho že by s firmou měly uzavřený klasický pracovní poměr. I přesto, že tyto osoby nejsou zaměstnanci v pravém slova smyslu a často působí na základě obchodních smluv, smluv o dílo či jiných civilněprávních vztahů, nesou zaměstnavatelé jako provozovatelé pracovišť plnou odpovědnost za to, že jsou tyto osoby řádně seznámeny s bezpečnostními riziky v dané provozovně a že jsou poučeny o bezpečném pohybu a práci v konkrétním prostředí dané firmy.
Důsledky nedodržení povinností a úrazové situace
V okamžiku, kdy ve firemních prostorách dojde k pracovnímu nebo jinému úrazu jakékoliv fyzické osoby, která se zde pohybovala s vědomím a faktickým souhlasem zaměstnavatele nebo jeho vedoucích pracovníků za jakýmkoliv účelem, ať už pracovním nebo jiným, zpravidla automaticky nastává pro zaměstnavatele povinnost tento úraz řádně zdokumentovat, ohlásit příslušným orgánům a velmi často také poskytnout poškozenému odpovídající odškodnění. Výše tohoto odškodnění se může pohybovat v závislosti na závažnosti úrazu od několika tisíc korun až po částky v řádu statisíců či dokonce milionů korun v případě těžkých nebo trvalých následků na zdraví. Kromě finanční újmy, kterou znamená samotné odškodnění, se zaměstnavatel téměř jistě stane předmětem podrobného šetření со strany oblastního inspektorátu práce, který důkladně prověří, zda firma řádně dodržovala všechny své zákonné povinnosti vyplývající zejména z ustanovení § 101 odstavce 5 zákoníku práce, které ukládá zaměstnavatelům povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro všechny osoby pohybující se na jejich pracovištích, přičemž s touto povinností úzce souvisí právě povinnost zajistit řádné proškolení všech těchto osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.
Jasné vymezení okruhu chráněných osob
Zákon velmi jasně a jednoznačně vymezuje okruh fyzických osob, vůči nimž musí zaměstnavatel aktivně zajišťovat všechna opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně povinného proškolení. Kromě vlastních zaměstnanců, se kterými má firma uzavřen pracovní poměr na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, se jedná o jakékoliv další fyzické osoby bez ohledu na jejich pracovněprávní postavení, které se s vědomím zaměstnavatele nebo jeho oprávněných zástupců zdržují na jeho pracovišti či v jeho provozních prostorách. Zásadní je skutečnost, že zákon při vymezení těchto osob vůbec nebere v úvahu účel, za kterým se tyto osoby na pracovišti nacházejí, ani to, zda mezi nimi a zaměstnavatelem existuje nějaký smluvní nebo jiný právní vztah obchodní, občanskoprávní či jiné povahy. Jinak řečeno, i když se ve firmě nachází osoba, která tam přišla pouze na jednorázovou návštěvu, konzultaci, nebo dokonce pouze doprovází někoho jiného, a zaměstnavatel o její přítomnosti ví a s touto přítomností souhlasí, vztahuje se na ni plná ochrana a zaměstnavatel je povinen zajistit její bezpečnost a poskytnout jí alespoň základní informace o bezpečném pohybu v daných prostorách.
