Účinná lítost ohledně zkrácení daně může pomoci i před daňovou kontrolou
V daňovém systému České republiky existuje mimořádně významný institut, který umožňuje daňovým subjektům napravit svá předchozí pochybení a vyhnout se tak potenciálně závažným trestněprávním důsledkům. Jedná se o institut účinné lítosti, jehož aplikace může být naprosto zásadní zejména v období, kdy daňový subjekt zjistí, že mu hrozí daňová kontrola.
Podstata účinné lítosti v daňovém právu
Účinná lítost ohledně zkrácení daně představuje specifický právní mechanismus, který umožňuje daňovým subjektům dobrovolně a z vlastní iniciativy napravit své dřívější protiprávní jednání spočívající v nesprávném přiznání a odvedení daňové povinnosti. Tento institut je zakotven v trestním zákoníku a jeho primárním účelem je motivovat daňové subjekty k dobrovolné nápravě, což v konečném důsledku vede k dodatečnému naplnění státního rozpočtu a zároveň k možnosti vyhnout se trestnímu stíhání.
Časové okno před zahájením daňové kontroly
Mimořádně cenné je, že účinná lítost může být efektivně uplatněna i v okamžiku, kdy již daňový subjekt obdržel informaci o plánované daňové kontrole. V praxi to znamená, že pokud správce daně kontaktuje daňový subjekt s informací o chystané kontrole, vzniká tím poslední příležitost k nápravě. Správce daně obvykle při tomto prvotním kontaktu, ať už telefonickém či písemném, sdělí, které zdaňovací období bude předmětem kontroly a jaké druhy daní budou prověřovány.
Judikaturní potvrzení možnosti nápravy
Jak vyplývá z ustálené judikatury nejvyšších soudních instancí, zásadní výhoda předchozího oznámení termínu zahájení daňové kontroly spočívá v tom, že daňový subjekt disponuje časovým prostorem pro nápravu. Do konkrétního data zahájení kontroly může subjekt stále ještě případné chyby ve vykázané daňové povinnosti, o kterých má povědomí, napravit formou podání dodatečného daňového přiznání.
Procesní postup při uplatnění účinné lítosti
Pro efektivní uplatnění účinné lítosti je nezbytné splnit dva základní předpoklady. Prvním je podání dodatečného daňového přiznání, ve kterém budou přiznány dosud nepřiznané příjmy či jiné skutečnosti relevantní pro správné stanovení daně. Druhým krokem je následná úhrada takto doměřené daňové povinnosti. Obě tyto podmínky musí být splněny před faktickým zahájením daňové kontroly.
Právní důsledky včasné nápravy
Pokud daňový subjekt dokáže splnit výše uvedené podmínky, dochází z právního hlediska k zániku trestní odpovědnosti za trestný čin zkrácení daně. To v praxi znamená, že i když se daňový subjekt v minulosti dopustil jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin, v důsledku účinné lítosti je trestněprávní rovina zcela eliminována. Subjekt tak nemusí čelit hrozbě trestního stíhání ani potenciálnímu trestu odnětí svobody, který může v závažnějších případech daňových deliktů dosahovat i několika let.
Ekonomické aspekty účinné lítosti
Z ekonomického hlediska může být institut účinné lítosti výhodný i pro samotný daňový subjekt. Ačkoliv je povinen uhradit dlužnou daň a zpravidla i související penále, vyhne se tím mnohem závažnějším finančním postihům, které by mohly následovat po odhalení daňových nesrovnalostí během kontroly. Navíc riziko trestněprávních sankcí, které by mohly zahrnovat kromě odnětí svobody i vysoké peněžité tresty nebo zákaz činnosti, je eliminováno.
Praktické využití v podnikatelské praxi
V reálné podnikatelské praxi může být tento institut využit v situacích, kdy například daňový subjekt zjistí, že v minulosti chybně interpretoval některá ustanovení daňových předpisů, nesprávně aplikoval odpočty či slevy na dani, nebo úmyslně nepřiznal část svých příjmů. Jakmile takový subjekt obdrží informaci o plánované daňové kontrole, má stále ještě možnost tyto nedostatky napravit podáním dodatečného daňového přiznání a doplacením dlužné částky.
Závěrem
Institut účinné lítosti v daňové oblasti tak představuje významný nástroj, který umožňuje daňovým subjektům napravit své předchozí protiprávní jednání a vyhnout se tak závažným trestněprávním důsledkům. Je ovšem naprosto zásadní dodržet správné načasování, neboť možnost účinné lítosti končí přesně v okamžiku zahájení daňové kontroly. Proto je nezbytné jednat rychle a rozhodně, jakmile daňový subjekt obdrží informaci o plánované kontrole. Tímto způsobem může institut účinné lítosti efektivně fungovat jako poslední záchranná brzda před potenciálně devastujícími následky daňových deliktů.
