Z jakých důvodů vás nevyřadí z evidence na úřadě práce?
Mezi nejdůležitější a zároveň nejzákladnější povinnosti, které ukládá platná česká legislativa všem uchazečům o zaměstnání evidovaným na úřadu práce, patří především povinnost řádně, pravidelně a včas se dostavovat na všechny povinné schůzky, které jsou s nimi předem individuálně domluveny a naplánovány. Tato povinnost není pouze formální záležitostí, ale představuje klíčový prvek celého systému evidence nezaměstnaných osob a je považována za základní projev aktivního přístupu uchazeče k hledání zaměstnání a spolupráce s úřadem práce.
Závažné důsledky nedodržení povinné docházky
V případě, že uchazeč o zaměstnání tuto zásadní povinnost pravidelné docházky na domluvené schůzky nedodrží, porušuje tím své zákonné povinnosti a vystavuje se riziku závažných sankcí. Úřad práce má v takové situaci ze zákona právo a často i povinnost přistoupit k vyřazení takového uchazeče z evidence nezaměstnaných, což je administrativní úkon s dalekosáhlými důsledky. Toto vyřazení přitom neznamená pouze formální ukončení evidence, ale přináší s sebou řadu velmi negativních a finančně citelných dopadů do života uchazeče. Prvním a nejzřejmějším důsledkem je okamžitá ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti, pokud na ni měl uchazeč nárok a pobíral ji. Kromě toho vyřazený uchazeč také přichází o další významnou výhodu, kterou je platba zdravotního pojištění ze strany státu. To znamená, že od okamžiku vyřazení z evidence musí uchazeč začít hradit veškeré zákonné zdravotní pojištění kompletně ze svých vlastních prostředků, což představuje další měsíční finanční zátěž v situaci, kdy člověk nemá pravidelný příjem ze zaměstnání.
Ospravedlnitelné důvody uznávané zákonem
Český právní řád však není v této oblasti zcela striktní a rigidní, ale naopak uznává existenci určitých specifických životních situací a okolností, které jsou považovány za ospravedlnitelné a legitimní důvody pro nemožnost dostavit se na domluvenou schůzku. Zákon výslovně stanovuje několik kategorií takových důvodů, při jejichž existenci úřad práce nesmí uchazeče z evidence vyřadit, i když se na schůzku nedostavil. Jedná se o situace, které jsou objektivně mimo kontrolu uchazeče nebo představují jeho důležité zákonné povinnosti, které mají přednost před povinností dostavit se na úřad práce.
Nezbytná péče o malé dítě
Prvním ze zákonem uznaných ospravedlnitelných důvodů je situace, kdy je uchazeč nucen poskytovat nezbytnou péči o dítě, které dosud nedovršilo věk čtyř let. Tato péče musí být skutečně nezbytná, tedy neodkladná a nezastupitelná jinou osobou v daném konkrétním okamžiku. Typicky se může jednat o situaci, kdy dítě náhle onemocní, vyžaduje akutní ošetření, není k dispozici jiná osoba, která by se o něj mohla postarat, případně když jsou běžné zařízení péče o děti nedostupná. Zákon takto reflektuje fakt, že péče o malé dети je základní rodičovskou povinností, která má přednost před administrativními povinnsotstmi vůči úřadu práce.
Péče o závislou osobu blízkou
Dalším významným ospravedlnitelným důvodem, který zákon výslovně uznává, je nezbytná péče o osobu blízkou, která se nachází ve druhém nebo vyšším stupni závislosti podle klasifikace stanovené zákonem o sociálních službách. Druhý stupeň závislosti znamená středně těžkou závislost na pomoci jiné osoby, kdy osoba není schopna zvládat základní životní potřeby alespoň ve čtyřech ze šesti vymezených oblastí, nebo vyžaduje dohled. Třetí a čtvrtý stupeň pak představují ještě závažnější formy závislosti. Pokud je tedy uchazeč o zaměstnání v pozici pečující osoby, která se musí neodkladně postarat o takto závislého příbuzného nebo jinou blízkou osobu, a tato péče kolizuje s termínem schůzky na úřadě práce, má tato péče přednost a uchazeč nemůže být za neúčast na schůzce sankcionován vyřazením z evidence.
Povinnosti spojené s péčí o dítě navštěvující mateřskou školu
Třetím uznaným důvodem jsou činnosti přímo související s chodem rodiny a výchovou dětí, konkrétně pak povinnost vyzvedávat nebo odvádět dítě do mateřské školy nebo z mateřské školy. Tato povinnost je zákonem chápána jako legitimní rodičovská odpovědnost, která může časově kolidovat s termínem schůzky na úřadě práce, zejména v situacích, kdy rodič nemá k dispozici jinou osobu, která by tuto činnost za něj mohla vykonat, nebo kdy provozní doba mateřské školy přímo koliduje s časem naplánované schůzky. Zákonodárce zde uznává realitu mnoha rodin, kde je pouze jeden rodič k dispozici pro tyto každodenní povinnosti, a nepovažuje za spravedlivé trestat uchazeče za plnění základních rodičovských povinností.
Zdravotní důvody a lékařská omezení
Čtvrtým okruhem ospravedlnitelných důvodů jsou zdravotní omezení, která musí být řádně potvrzena a doložena oprávněným lékařem. Jedná se například o situace, kdy uchazeč náhle onemocní a jeho zdravotní stav mu neumožňuje opustit domov nebo dokonce lůžko, případně kdy je hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Rovněž sem patří situace, kdy lékař nařídí uchazečii určitý režim nebo omezení pohybu z důvodu jeho zdravotního stavu nebo probíhající léčby. V těchto případech má ochrana zdraví jednoznačně přednost před administrativními povinnostmi a zákon proto stanoví, že řádně doložené zdravotní důvody jsou plně ospravedlnitelným důvodem pro neúčast na schůzce bez rizika vyřazení z evidence.
Dopravní komplikace a objektivní překážky v dopravě
Pátou kategorií uznaných důvodů jsou různé objektivní problémy a komplikace v dopravě, které uchazeči znemožní dostavit se na schůzku včas nebo vůbec. Typicky se jedná o zpoždění hromadného dopravního prostředku, které uchazeč nemohl nijak ovlivnit ani předvídat, například když vlak nebo autobus nabere značné zpoždění z důvodu technické poruchy, mimořádné události na trati nebo v provozu. Dále sem patří situace označované jako dopravní kalamity, tedy závažné narušení dopravní infrastruktury způsobené například rozsáhlou dopravní nehodou, nepříznivými povětrnostními podmínkami jako sněhová kalamita, povodeň, nebo jinými mimořádnými událostmi, které učiní dopravu na určitém úseku nemožnou nebo extrémně ztíženou. V těchto případech zákon uznává, že uchazeč nemohl situaci ovlivnit a nemůže být za objektivní překážku sankcionován.
Účast na výběrovém řízení jako prioritní aktivita
Šestým a velmi logickým ospravedlnitelným důvodem je účast uchazeče na výběrovém řízení k získání zaměstnání. Jelikož celým smyslem evidence na úřadě práce a poskytování podpory v nezaměstnanosti je pomoci uchazečům najít nové zaměstnání, bylo by zcela kontraproduktivní sankcionovat uchazeče za to, že se aktivně účastní procesu získávání práce. Pokud tedy uchazeč obdrží pozvánku na výběrové řízení, pracovní pohovor nebo jiný druh setkání s potenciálním zaměstnavatelem, a tento termín koliduje s domluvenou schůzkou na úřadě práce, má účast na výběrovém řízení jednoznačnou přednost. Tento důvod je plně v souladu s cíli systému podpory nezaměstnaných a úřad práce musí takovou prioritu respektovat.
Povinnost doložení ospravedlnitelných důvodů
Je však zcela zásadní a nezbytné zdůraznit, že samotné tvrzení uchazeče o existenci některého z výše uvedených ospravedlnitelných důvodů není pro úřad práce automaticky dostačující a zavazující. Aby úřad práce mohl a musel předmětný důvod formálně uznat jako legitimní a ospravedlnitelný, musí být tento důvod vždy řádně, průkazně a věrohodně doložen pomocí příslušné dokumentace. V praxi to znamená, že uchazeč musí předložit lékařské potvrzení v případě zdravotních důvodů, potvrzení od dopravce o zpoždění spoje, potvrzení od potenciálního zaměstnavatele o účasti na výběrovém řízení, nebo jiný obdobný relevantní dokument, který prokazuje tvrzenou skutečnost. Tato povinnost doložení není formální šikanou, ale nezbytným nástrojem pro ochranu systému před zneužíváním a pro zajištění spravedlnosti vůči všem účastníkům systému podpory v nezaměstnanosti.
Novinká od října 2025: tolerance jedné neomluvené absence
Velmi významnou a pro uchazeče příznivou legislativní změnou, která vstoupila v platnost v říjnu roku 2025, je zavedení tolerance jedné zmeškané schůzky bez nutnosti jakéhokoliv udání důvodu nebo předložení jakéhokoliv dokladu. Tato novinka znamená podstatné zmírnění dosavadního poměrně striktního režimu a poskytuje uchazečům určitý prostor pro flexibility v situacích, kdy se z různých, třeba i osobních nebo soukromých důvodů nemohou na schůzku dostavit, aniž by měli k dispozici formální doklad o ospravedlnitelném důvodu. Uchazeč tak má právo jednou zmeškat schůzku zcela bez omluvy, bez udání důvodu a bez rizika vyřazení z evidence nebo jiných sankcí, což reflektuje snahu zákonodárce o humánnější a realističtější přístup k evidovaným nezaměstnaným, kteří se mohou ocitnout v různých nečekaných životních situacích, které nemusí vždy spadat do striktně vymezených kategorií ospravedlnitelných důvodů, ale přesto je nelze považovat za projev nezájmu o spolupráci s úřadem práce nebo za zneužívání systému.
