Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Dlouhodobější neplacené volno si zaměstnanci berou stále častěji, vždy je však potřeba si jej jednoznačně dohodnout se zaměstnavatelem a vyřešit platbu zdravotního pojištění

Datum článku: 23. 07. 2021

Dlouhodobější neplacené volno v zaměstnání třeba na měsíc i déle už není zase až tak výjimečným jevem. Zaměstnanci po něm sahají nejen ze závažných zdravotních či rodinných důvodů, ale i třeba z důvodů získávání nových poznatků, učení se jazykům a postupu ve vlastní realizaci, či prostě jen když chtějí na nějakou dobu jen pracovně vypnout. I zaměstnavatelé vycházejí častěji takovému volnu vstříc a udělují jej. Aby však takové volno přineslo jen pozitiva, Musí zaměstnanec a zaměstnavatel jeho podmínky přesně nastavit a hlavně jednoznačně vyjasnit otázku zdravotního pojištění.

Neplacené volno v práci si dnes zaměstnanci zdaleka nežádají jen kvůli krizovým záležitostem a zaměstnavatelé jej udělují stále častěji, protože chtějí odpočaté a výkonné zaměstnance

Vzít si v práci na delší dobu neplacené volno už zdaleka není tak ojedinělá záležitost, jak tomu bylo ještě před několika lety. Mladší zaměstnanci zvláště na vrcholových postech a v náročnějších profesích o toto volno žádají své šéfy stále častěji a stále častější je také jeho udělení třeba i na dobu delší než jeden měsíc.

Zákoník práce uznává udělení neplaceného volna a omluvení delší nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti jen z důvodů kalamitních a krizových pohrom typu tornádo, povodeň či zemětřesení, kdy se zaměstnanec skutečně nemůže dostavit do zaměstnání a zachraňuje životy či majetek. Žádný jiný důvod k udělení neplaceného volna zákon nestanoví.

Doba se však mění a mění se i přístup k práci jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců. Zaměstnavatelé chtějí vyrovnané, stále výkonnější a aktivnější zaměstnance a mnoho z nich už ví, že vstřícnost a benefity se vyplácí. Zaměstnanci naopak chtějí stále flexibilnější práci, možnost skloubení práce nejen s rodinou, ale i vlastními zájmy. Celý tento vývoj pak sebou tedy nese i častější požadavek neplaceného volna v zaměstnání i jeho splnění.

Podmínky udělení pracovního volna je nutné vždy jednoznačně písemně určit, hlavně z hlediska zákonných povinností daňových a pojistných zejména zdravotního pojištění

Aby delší neplacené pracovní volno poskytnuté zaměstnanci nad rámec zákonné dovolené skutečně mohlo posloužit svému účelu a nebylo příčinou nepříjemností či dokonce až opuštění zaměstnání. Musí být vždy písemně a přesně podmínky poskytnutí tohoto volna mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuty, aby se předešlo případným pozdějším nedorozuměním a nesrovnalostem hlavně v otázce daňových a odvodových záležitostí.

První co musí být v dohodě o poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci jednoznačně písemně řečeno, je, že zaměstnavatel souhlasí s udělením neplaceného volna danému zaměstnanci na určitou vymezenou dobu. Jednoznačně písemně vyjádřený souhlas zaměstnavatele je důležitý proto, protože zkrátka není povinností zaměstnavatele uvedené volno udělovat. A v případě, že zaměstnavatel udělení tohoto volna neschválí a zaměstnanec přesto nepřijde do práce, může zaměstnavatel tuto nepřítomnost zaměstnance v práci brát jako neomluvenou absence. Taková absence pak následně může vést až k výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci.

Další záležitost, kterou je nutné jasně stanovit, když zaměstnavatel s udělením neplaceného volna souhlasí, je, jak to bude s úhradou povinného zdravotního pojištění.

Zaměstnanec na neplaceném volnu logicky nedostává od zaměstnavatele mzdu či plat, nemá tedy zdanitelný příjem a nemusí odvádět daň z příjmu. Stejně tak nemusí tento zaměstnanec odvádět sociální pojistné. Neplacení sociálního pojištění se sice negativně projeví v nároku na budoucí důchod, ale to už je věcí zaměstnance a žádný bezprostřední postih z toho nehrozí.

Nutné však je, vyřešit otázku platby zdravotního pojištění. Pravidelná měsíční úhrada zdravotního pojištění musí být zajištěna u každého pojištěnce vždy. I když je zaměstnanec na dlouhodobém neplaceném pracovním volnu a nepracuje ani nepobírá mzdu, tak zůstává zaměstnancem a zaměstnavatel za něho musí odvádět zákonné zdravotní pojištění, pokud nejde o zaměstnance, který je pro účely zdravotního pojištění státním pojištěncem. Za zaměstnance státní pojištěnce, hradí zdravotní pojištění stát i v případě čerpání neplaceného volna.

V případě, že zaměstnanec čerpá neplacené volno měsíc nebo i déle a není státním pojištěncem, zaměstnavatel za něho musí zdravotní pojišťovně stejně jako jindy odvést minimálně 13,5 procenta z částky aktuálně platné minimální mzdy. V roce 2021 je to každý měsíc částka 2052 Kč. V dohodě o čerpání neplaceného volna je tedy potřeba jasně stanovit, jak se bude uvedená záležitost řešit. Je možné věc vyřešit tak, že zaměstnavatel v uvedené dohodě podepíše, že zaměstnavatel splní za zaměstnance tuto povinnost stejně jako jindy a zaměstnanec následně tu část, kterou je povinen platit za sebe, což je 4,5 procenta odvede na účet firmy. Zde právě záleží na jednoznačně jasném stanovení podmínek, aby nedošlo k nedorozuměním a pozdějším sporům a třeba i k vymáhání peněz.