Kratší a zkrácená pracovní doba není totéž
Pojmy kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba znějí téměř shodně, ale vyznívající shoda je velmi zdánlivá. Ve skutečnosti jde o dva velmi odlišné elementy, které se týkají každý zcela jiné situace a rozdíl je i v následném odměňování za práci s takto upravenou pracovní dobou.
Kratší pracovní doba je zkrácený úvazek dohodnutý mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
Standardní pracovní doba v naší zemi činí dle § 79 zákoníku práce 40 hodin týdně při práci na plný úvazek. Uvedená pracovní doba musí být rovnoměrně rozvržena do jednotlivých dnů a zaměstnanci za ni náleží odpovídající mzda, a stejně tak odpovídající standardní dovolená na zotavenou v délce nejméně čtyř týdnů za odpracovaný celý kalendářní rok.
Jsou však i situace, kdy zaměstnanec nemůže nebo nechce pracovat na takzvaný plný úvazek s výše uvedenou standardní pracovní dobou. Důvody k takovému rozhodnutí mohou být méně závažné i závažné, péče o děti či blízké, zdravotní problémy a podobně. I na uvedené situace zákon pamatuje.
Kratší pracovní doba může být sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě. Podle § 80 zákoníku práce jde o pracovní dobu pod limit stanovený ve shora uvedeném § 79. Délce pracovní doby musí vždy odpovídat mzda a délka dovolené. Pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne kratší pracovní dobu a místo čtyřiceti hodin týdně pracuje třeba jen třicet, bude dostávat mzdu nižší odpovídající danému času. Stejně tak musí být kratšímu úvazku zaměstnance přizpůsoben i nárok na dovolenou.
Popsanou pracovní dobu nelze stanovit kolektivní smlouvou, vždy může být stanovena jen ve smlouvě pracovní a týká se jen dvou předmětných stran zaměstnavatele a dotčeného zaměstnance.
Dovolená u zaměstnance s kratším pracovním úvazkem
Jak je řečeno výše odpracované době musí odpovídat i zaměstnancův nárok na dovolenou. Zde může být situace mírně matoucí, protože záleží na tom kolik dnů v týdnu, měsíci a kalendářním roce zaměstnanec se zkráceným úvazkem pracuje, záleží na rozvržení pracovní doby.
Zaměstnanci, který pracuje na kratší pracovní úvazek, ale má pracovní dobu rozvrženu rovnoměrně do všech pracovních dnů týdne a odpracuje celý kalendářní rok, náleží stejně dlouhá dovolená jako zaměstnanci se standardní pracovní dobou 40 hodin týdně, což znamená dovolenou dvacet dnů.
Zaměstnanci, který má se zaměstnavatelem dohodnutu kratší pracovní dobu, která není rozvržena do všech pracovních dnů a zaměstnanec pracuje třeba jen 3 dny v týdnu, nenáleží celá dovolená v délce 20 dnů za kalendářní rok, ale jen její poměrná část.
Zkrácená pracovní doba se týká důlních a geologických pracovišť a musí být stanovena kolektivní smlouvou
Zkrácená pracovní doba, je týdenní pracovní doba, kde standard není zákonem stanoven na 40 hodin týdně, ale na 37,5 hodiny týdně pro zaměstnance s nepřetržitým třísměnným provozem a 38,75 hodin týdně u zaměstnanců s dvousměnným nepřetržitým provozem. Uvedené ustanovení zkrácené pracovní doby se týká provozů s extrémně náročnými podmínkami. Vztahuje se hlavně na pracovníky důlních a geologických pracovišť, kteří vykonávají práci v podzemí.
Zkrácenou pracovní dobu a její podmínky lze sjednat jen kolektivní smlouvou. Jen smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem zde možná není. Zkrácenou pracovní dobu nemohou sjednávat zaměstnavatelé uvedení v § 109 odstavci 3 zákoníku práce.
Výše uvedené zkrácení týdenní pracovní doby nesmí zaměstnanci snižovat výši mzdy. Pokud je zaměstnanec s takto zkrácenou pracovní dobou odměňován měsíční mzdou bude dostávat stejnou mzdu jako pracovník, kterého se daná úprava netýká a pracuje 40 hodin v týdnu. Ani zaměstnanci, který je odměňován hodinovou mzdou nesmí být mzda krácena, pokud podléhá uvedenému ustanovení o zkrácené pracovní době. Pracovník podléhající uvedenému režimu, který je hodnocen hodinově musí mít mzdu patřičně upravenu a musí mu být vypláceno stejně jako by pracoval čtyřicet hodin týdně.
Dovolená se při zkrácené týdenní pracovní době nijak nekrátí.
Z.P.
Podobné články
Úprava zaměstnání na dohody bude mít nakonec snesitelnější podmínky, než se původně plánovalo
Dne 17. dubna 2024 došlo ve Sněmovně České republiky k významnému rozhodnutí, které ovlivní pracovní podmínky…
Více informacíV oblasti DPH se od roku 2025 chystá hned několik důležitých změn
Od začátku roku 2025 vstoupí v platnost klíčová novelizace zákona o DPH, která přináší široké spektrum změn,…
Více informacíSmluvní vztahy je důležité nastavovat s pružností na změnu sazeb DPH
Ve světě ekonomiky a obchodních transakcí je důležité mít na paměti, že legislativa se neustále vyvíjí…
Více informacíNovela zákona u účetnictví v roce 2025 upřesní účetní cíle i pojmy
Plánovaná novela zákona o účetnictví, která by měla vstoupit v platnost na počátku roku 2025, přináší…
Více informací