Nejčastější postihy v oblasti daní

Oblast daní je vždy pevně propojena s daňovými povinnostmi, které se musí plnit dle přísných pravidel určených zákony. Na toto zásadní pravidlo nesmí zapomínat žádný plátce daně ani prostý daňový poplatník, protože v opačném případě většinou velmi rychle přichází nějaký finanční postih, který bývá finančně velmi nepříjemný a současně přináší i nemalé starosti. Nejčastějšími postihy za menší i větší daňové prohřešky bývají pokuty, úroky z prodlení a penále.

Poplatník a plátce daně

Na úvod si připomeňme jak je to s poplatníky a plátci daně a jejich povinnostmi. Pohled daňového zákona vnímá poplatníky daně i plátce daně jako subjekty, které jsou povinné strpět, odvádět nebo platit daň či daně. Daňovými subjekty jsou často jednotlivé fyzické či právnické osoby, ale mohou to být i skupiny daných osob, které mají některou z uvedených povinností nebo častěji i více těchto povinností současně. Poplatník daně je tedy v souladu s uvedeným pohledem daňový subjekt, jehož příjem či majetek podléhá dani z příjmu či majetku. Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou poplatníkem pod svou majetkovou odpovědnost. Nezřídka tedy může mít tentýž subjekt současně povinnosti plátce i poplatníka s tam, kde jsou povinnosti, mohou a často i reálně hrozí postihy za jejich nesprávné či opožděné plnění či dokonce neplnění. Pojďme v následujících řádcích připomenout ty daňové postihy, které daňovým subjektům hrozí nejčastěji.

Běžným poplatníkům nejčastěji hrozí pokuta za pozdní podání, špatné podání či nepodání přiznání k dani z příjmů a pokuty nebo penále za pozdní platbu daně z příjmů nebo daně z nemovitých věcí

Připomeňme, že taková daňová pokuta či penále mohou hrozit i každé zletilé svéprávné fyzické osobě pokud má nějaký příjem či majetek podléhající zdanění a zapomene včas nebo úplně splnit povinnosti s takovým příjmem související. Nejčastěji u dané skupiny poplatníků hrozí pokuta za pozdní podání či nepodání přiznání k dani z příjmů fyzických osob a také pokuta či penále za pozdní úhradu či neuhrazení této daně. Dalším častým postihem u fyzických osob nepodnikatelů bývá postih za pozdní úhradu či neuhrazení daně z nemovitostí.

Pokuta za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů může tedy hrozit i fyzické osobě nepodnikající pokud má příjmy podléhající zdanění například příjmy ze zaměstnání, z pronájmu či kapitálového majetku, u kterých zákon ukládá povinnost podat přiznání k dani a toto přiznání bude podáno pozdě. V takovém případě totiž vznikne dané osobě podle Daňového řádu dle § 250 pokuta za opožděné tvrzení daně, kterou samozřejmě je třeba co nejrychleji zaplatit. Výše uvedené pokuty činí 0,05 procent za každý den zpoždění nejvýše však 5 procent stanovené daně. Pokud přiznání k dani nebude podáno ani po výzvě správce daně bude pokuta činit minimálně 500 Kč, ale vždy je nutné myslet na to, že částka za nesplněnou povinnost každým dnem roste. Platí, že správce daně pokutu nepředepíše, pokud nepřesahuje 1000 Kč

Pokud v uvedeném daňovém přiznání vyjde nedoplatek daně, je samozřejmě nutné jej zaplatit. Když není uvedený poplatek zaplacen včas, což znamená ve lhůtě pro podání přiznání, začne samozřejmě poplatníkovi nabíhat další postih v podobě úroku z prodlení s platbou. Aktuálně je daný úrok 12,50% a počítá se z repo sazby stanovené centrální bankou a navýšené o 8 procentních bodů. Správce daně k postihu nepřistoupí, pokud částka k úhradě u jednoho druhu daně nedosáhne 1000 Kč.

V případě, že daňové přiznání k dani z příjmů nebylo podáno vůbec a daň stanovuje správce daně, použije pro výpočet pokuty za daný přečin horní hranici pokuty za pozdní podání přiznání tj. 5% stanovené daně. Pokuta v daném případě poplatníka nikdy nemine, bude předepsána vždy minimálně ve výši 500 Kč. Uvedená pokuta má však i své maximum výše. Maximálně může být výše dané pokuty 300 000 Kč.

Postih za pozdní úhradu daně z nemovitosti

Jak je řečeno výše dalším nejčastějším daňovým prohřeškem u běžných poplatníků fyzických, ale často i právnických osob bývá pozdní úhrada daně z nemovitosti v aktuální terminologii daň z nemovitých věcí.

Uvedené dani podléhají všechny osoby fyzické i právnické v případě, že na území ČR jsou vlastníky nějaké nemovitosti. Uvedenou daň je nutné platit každý rok, v němž je nemovitost vlastněna. Za opožděnou úhradu či nehrazení samozřejmě také hrozí zákonem stanovené sankce. Postih se počítá od pátého dne prodlení a výše sankce se stanoví z nezaplacené částky úročené roční výší repo sazby určené centrální bankou zvýšené o čtrnáct procentních bodů. Při pozdní úhradě se roční sazba daně rozpočítává počtem dnů, o které se sazba daně zpozdila. Sankce se nepředepíše, čili promine, pokud je výše postihu za jedno zdaňovací období nižší než 200 Kč.

Plátcům daně hrozí nejčastěji postih související s povinnostmi k DPH nebo opět s přiznáním k dani z příjmů nebo pozdní úhradou záloh

Jak naznačují řádky výše, plátci daně to mají s daňovými povinnostmi a tedy i s případnými sankcemi za jejich špatné plnění či neplnění ještě těžší protože musí odvádět do veřejných rozpočtů daň vybranou od jiných subjektů. Příkladem plátce daně obtíženého povinnostmi, kterému může hrozit nejedna daňová sankce, je například každý zaměstnavatel, ale také každá podnikající fyzická  či právnická osoba.

Na první pohled je zde tudíž jasné, že nejčastější postihy zde opět hrozí v souvislosti s pozdním podáním, nesprávným podáním či nepodáním daňového přiznání. U přiznání k dani z příjmů, které musí při podnikání povinně podávat většina podnikajících, hrozí postihy stejné, jaké jsou uvedeny v řádcích výše za pozdní podání či nepodání daňového tvrzení pravidla postihování i výše postihů jsou zde stejné, ať se jedná o poplatníka či plátce daně nebo obojí v jednom.

Zásadní záležitostí, kde plátcům daně často hrozí pokuty a penále je oblast DPH. Hrozí zde úrok z prodlení za pozdní přiznání daně na výstupu i postih za dřívější uplatnění nároku na odpočet. Pokud plátce nárok na odpočet uplatní dříve, než podle zákona o DPH § 104 může. Za den platby při bezhotovostní úhradě se totiž pro dané účely považuje až den, kdy byla platba připsána na účet a k chybě v uplatnění nároku může dojít velmi snadno.

Úrok z prodlení platby daně se zde vypočítá z částky dlužné daně vynásobené úrokovou sazbou stanovenou ČNB platnou k prvnímu dni kalendářního pololetí období, kdy k prodlení došlo krát počet dnů prodlení. Stanovená úroková sazba je samozřejmě navýšena o osm procentních bodů.

Penalizace se zde často děje po daňové kontrole, když je právě na základě kontroly daňovému subjektu doměřena daň, snížena daňová ztráta či snížen uplatněný odpočet, když subjekt v přiznání k DPH uvede chybné údaje a neoprávněně si například sníží daň, kterou má odvést.

Penále se počítá z doměřené daně:

20 procent pokud je daň zvyšována,

20 procent za nesprávný snížený daňový odpočet a

1 procento za snížení daňové ztráty.

Časté a nemalé pokuty plátcům DPH hrozí v souvislosti s kontrolním hlášením

Povinnost podávání kontrolního hlášení mají plátci DPH od roku 2016 a jedná se o speciální pravidelně podávané daňové tvrzení, které má pomáhat včas odhalovat případné hrozící daňové úniky v oblasti DPH.

Za porušení povinností ohledně kontrolního hlášení k DPH může plátce dostat pokutu do 1000 Kč přes 10 a 30 000 Kč až k pokutě 50 000 Kč podle míry provinění.

Nejnižší pokuta hrozí, pokud plátce povinné kontrolní hlášení podá sice po lhůtě, ale co nejrychleji aniž by k tomu byl vyzván.

Když je kontrolní hlášení podáno, až na vyzvání správce daně v náhradní lhůtě už musí plátce zaplatit pokutu 10 000 Kč.

Pokuta 30 000 následuje, pokud na základě výzvy k doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení plátce nedoloží potřebné.

Pokud kontrolní hlášení za dané období není podáno vůbec, následuje pochopitelně pokuta nejvyšší.

Pokud plátce nereaguje na výzvu správce daně k odstranění chyb v podaném kontrolním hlášení, a nepodá kontrolní hlášení opravné, může být také udělena pokuta 50 000 Kč.

Pokud plátce neplněním povinností ohledně kontrolního hlášení maří, správu DPH může dostat pokutu až 500 000 Kč.