Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

OSVČ a pravidelná platba zálohy na daň z příjmů

Pravidelná povinná úhrada záloh na daň z příjmů se vztahuje nejen na zaměstnance, ale stejnou povinnost má také většina osob samostatně výdělečně činných.

OSVČ a pravidelná platba zálohy na  2.jpg
Datum článku: 06. 09. 2021

Povinnost platby záloh na daň z příjmů u OSVČ vychází z daňového přiznání a ovlivňuje ji několik faktorů

V současné době plné častých změn, kdy se mnoho podnikatelů třeba k podnikání vrací po epidemické odmlce a další třeba s podnikáním začínají zcela nově, si neškodí připomenout, že i OSVČ stejně jako zaměstnanci mají povinnost pravidelně a ve správné výši odvádět státu daň z příjmů. Jenže mezi odvodem této daně u zaměstnanců a OSVČ je několik podstatných rozdílů, o kterých je nutné vědět, aby odvodová povinnost byla plněna správně, podle pravidel zákona o dani z příjmů, aby se podnikatel nedostal do problémů.

Zásadní rozdíl v úhradě povinných záloh na daň z příjmů u zaměstnance a u OSVČ je již v tom nejzákladnějším. Zaměstnanec pro účely uvedené daně odvádí povinně 15 procent ze svých zaměstnaneckých příjmů, ale o splnění dané povinnosti se starat nemusí, protože se postará zaměstnavatel respektive účetní zaměstnavatele, která celou záležitost vyřídí.

OSVČ se musí sám postarat, aby měl odvody náležitě splněny vždy ve správné výši a správných lhůtách, podle výše svých příjmů, jak mu vyjdou v daňovém přiznání. Pokud má podnikatel, kromě příjmů z podnikání současně ještě i příjmy ze zaměstnání, musí tomu samozřejmě přizpůsobit také odvod daně z příjmů.

Pokud má OSVČ příjmy jen z podnikání, může se stát, že zálohu daň z příjmu platit nebude, protože kromě výše příjmů záleží i na délce podnikání

Jak je řečeno výše, povinnost platby záloh na daň z příjmů se u OSVČ vždy řídí posledním podaným daňovým přiznáním. Z výše příjmů vykázaných v přiznání se totiž určí, zda povinnost platby záloh u daného podnikatele pro uvedený rok vzniká či nikoli, a v případě že povinnost vzniká, jaká je její výše.

Platí totiž, že pokud podnikatel v posledním daňovém přiznání vykáže, že má příjmy pouze z podnikání, ale tyto příjmy nedosahují ani částky 30 000 Kč zálohu na daň z příjmu nemusí platit vůbec, protože povinnost z takto nízké částky ze zákona nevznikne.

Pokud je však v daňovém přiznání vykázána povinnost z příjmů od částky 30 000 a výše povinnost zaplatit zálohu na daň z příjmů již vzniká a bude nutné ji splnit příslušným procentem podle výše příjmů 2lrát či 4krát ročně.

Když jde o daňovou povinnost z příjmů od 30 000 Kč do 150 000 Kč, záloha na daň z příjmů se  platit musí, ve výši 40 % dvakrát ročně. Zálohu v daném případě je nutné uhradit vždy za pololetí do 15. 6 a 15. 12. příslušného roku.

Pokud jsou příjmy podnikatele z posledního přiznání a tedy poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč zálohy na daň musí platit samozřejmě také, tentokrát ve výši 25 % z částky. A zálohu je nutné v daném případě hradit čtvrtletně  vždy do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Pokud má OSVČ příjmy z podnikání a současně ještě ze zaměstnání vznik povinnosti ovlivní výše základu daně ze zaměstnání, pokud převyšuje 50 procent, záloha na daň z podnikatelských příjmů se hradit nemusí

Jiná situace s povinnou zálohou na daň z příjmů nastává u OSVČ, která má kromě příjmů z podnikání současně i příjmy ze zaměstnání, bude vždy záležet na tom, jakou částku z celkového základu daně tvoří dílčí základ daně ze zaměstnání.

Pokud dílčí základ daně ze zaměstnání bude nižší, než 15 % z celkové částky daně z příjmů povinnost platby záloh se bude řídit podle daňového přiznání a v něm vykázaných příjmů, jak je popsáno výše, když má podnikatel příjmy pouze z podnikání.

V případě že je dílčí základ daně z příjmů ze zaměstnání v rozmezí od 15 % do 25 % z celkového základu daně, povinnost platit zálohy na daň z podnikání u OSVČ sice vzniká, ale zálohy se v daném případě, platí pouze v poloviční výši.

Pokud dílčí základ daně ze zaměstnání převyšuje 50 procent, z celkového základu daně zálohy na daň z příjmů z podnikání se platit nemusí. Příklady ohledně výpočtu povinnosti k dani z příjmů u OSVČ můžete nalézt také zde. A nejkomplexnější odpovědi ohledně všech daňových povinností OSVČ se vyplatí hledat u odborníků daňových poradců i účetních.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Podnikání v bytě může způsobit velké problémy nejen podnikateli

Podnikání v bytě může způsobit velké problémy nejen podnikateli

Datum článku: 07. 12. 2022

Podnikání, ať už ve vlastním nebo pronajatém bytě může přinést i velmi zásadní problémy nejen samotnému…

Více informací
Nemocenské pojištění OSVČ pro rok 2023 bude potřeba navýšit včas

Nemocenské pojištění OSVČ pro rok 2023 bude potřeba navýšit včas

Datum článku: 02. 12. 2022

Poslední měsíc roku 2022 začal odkrajovat ze svých dnů a OSVČ by již měli v nejedné záležitosti myslet na rok…

Více informací
Pro pracující starobní důchodce bude v roce 2023 možná nová sleva na pojistném

Pro pracující starobní důchodce bude v roce 2023 možná nová sleva na pojistném

Datum článku: 28. 11. 2022

Pracující důchodci se nejspíše v roce 2023 dočkají vyšší motivace k tomu, aby u práce či podnikání ještě…

Více informací
Pokuty za pozdě podané kontrolní hlášení se zřejmě v roce 2023 sníží pro OSVČ a malá eseróčka

Pokuty za pozdě podané kontrolní hlášení se zřejmě v roce 2023 sníží pro OSVČ a malá eseróčka

Datum článku: 23. 11. 2022

Jak už tento portál informoval v minulých dnech, chystá se i pro rok 2023 balíček daňových změn, který by měl mimo…

Více informací