Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Práce přesčas při kratší a zkrácené pracovní době znamená pokaždé zcela jiný pohled na věc

Nutnost práce přesčas se někdy vyskytne skoro v každém zaměstnání. Jak je to však s prací přesčas při kratší pracovní době a jaká je situace s přesčasy při zkrácené pracovní době? Podívejme se na uvedenou problematiku trochu blíže, protože se rozhodně nejedná o tutéž situaci, jakkoli podobnost pojmů láká k tomu si to myslet.

Práce přesčas při kratší a zkrácené pracovní době znamená pokaždé zcela jiný pohled 2.jpg
Datum článku: 17. 02. 2021

Kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba jsou dva naprosto odlišné pojmy a každá z uvedených situací má svá zákonem nastavená pravidla

Úvodní řádky tohoto článku i jeden z článků uveřejněných na tomto portále v časech minulých jasně říkají, že kratší a zkrácená pracovní doba není totéž. Realita života však ukazuje, že mezi laickou veřejností jsou stále velmi často tyto odlišné pojmy považovány za synonymum téhož, což může nepoučeným zaměstnancům připravit i nepříjemné překvapení, protože o kratší pracovní době si může zaměstnanec vyjednávat se zaměstnavatelem, ale zkrácenou týdenní pracovní dobu si zaměstnanec se zaměstnavatelem vyjednat ze zákona nemůže. Velký rozdíl mezi oběma situacemi nastává také třeba v případě práce přesčas a právě zde může velmi často mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem snadno dojít k nepříjemnostem z nedorozumění.

Pojďme si nyní připomenout v rozdíl v pojmech kratší pracovní doba a zkrácená pracovní doba. Kratší pracovní doba je ta, kterou si může vyjednat zaměstnanec se zaměstnavatelem pouze v individuální smlouvě. V daném případě se vždy jedná o smlouvu jen mezi uvedenými dvěma stranami. K záležitosti není žádný vyšší předpis. Zákoník práce sice dává zaměstnavateli a zaměstnanci možnost se vzájemně dohodnout na  kratší pracovní době, ale nejde o obecně zákonem zaručený nárok. Záleží vždy na tom, zda se obě strany dohodnou  a sjednají místo standardní doby 40 hodin týdně, pracovní dobu kratší třeba 30 hodin týdně nebo ještě méně. Věc zde stojí na podmínkách i vstřícnosti zaměstnavatele i na důvodech zaměstnance, které k uvedené žádosti vedou. Je zde totiž § 241 zákoníku práce, který zaměstnavateli říká, že v určitých důvodech je nutné žádosti zaměstnance o kratší pracovní úvazek vyhovět z důvodů například péče o děti mladší 15 let, péče o osobu s postižením ve stupni závislosti II až IV nebo pokud o kratší pracovní dobu žádá těhotná zaměstnankyně. Ať už je důvod takovéto úpravy pracovní doby jakýkoli a zaměstnavatel vyjde žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu vstříc, musí si zaměstnanec uvědomit, že kratší pracovní době bude také odpovídat mzda. To znamená, že výše mzdy při 30 hodinovém úvazku týdně bude ze zákona nižší než při úvazku 40 hodin týdně. A právě zde je jeden z klíčových rozdílů mezi výše popsanou kratší pracovní dobou a zkrácenou týdenní pracovní dobou.

Při zkrácené týdenní pracovní době totiž naopak nikdy tento fakt nesmí snížit mzdu. Což znamená, že zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou bude mít stejnou výši mzdy při standardní týdenní pracovní době i při zkrácené týdenní pracovní době. Pokud je zaměstnanec odměňován mzdou hodinovou je třeba při zkrácené týdenní pracovní době jeho mzdu zvýšit, aby nedostal méně než má. Už tento fakt ukazuje, že zkrácená týdenní pracovní doba je něco jiného než předchozí případ a tato pracovní doba musí být vždy sjednána kolektivní smlouvou nebo stanovena oficiálním vnitřním předpisem firmy. Zkrácenou týdenní pracovní dobu, tedy týdenní pracovní dobu 38,75 nebo 37,5 hodiny týdně nelze stanovit tam, kde zaměstnanci dostávají plat, to znamená, když je zaměstnavatelem stát, územní samosprávný celek, školské zařízení zřizované ministerstvem školství nebo příspěvková organizace.

A co přesčasy a kratší či zkrácená pracovní doba?

V řádcích výše jsme si tedy vyjasnili v čem je rozdíl mezi kratší pracovní dobou a zkrácením týdenní pracovní doby. Jednoznačně je vidět, že jde o dvě zcela jiné situace, které zákonitě zcela odlišně přistupují i k hledisku práce přesčas.

Zákoník práce definuje práci přesčas, jako práci nad stanovenou  týdenní pracovní dobu. Při kratší pracovní době sjednané individuální smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se jedná pouze o dílčí úpravu pracovní doby. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec v daném případě dohodli, že zaměstnanec bude pracovat 30 hodin týdně, neznamená to, že by automaticky práce přesčas u něho znamenala práci delší než těchto třicet hodin. O práci přesčas by se u daného zaměstnance jednalo až ve chvíli, kdy by z nějakého důvodu odpracoval více než 40 hodin týdně. Na zkrácenou týdenní pracovní dobu se však zákon dívá jinak.

Zkrácená týdenní pracovní doba je z pohledu zákona variantou oficiálně sjednané týdenní pracovní doby. Tato doba se zákonem sjednává ve specifických náročných profesích při práci v nepřetržitých směnných provozech a u pracovníků v podzemí na 38,75 nebo 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanec, který v této situaci pracuje v rámci směny déle, než je uvedený limit tedy už vykonává práci přesčas.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Sjednotily se podmínky prokazování bezinfekčnosti na covid pro všechna místa

Sjednotily se podmínky prokazování bezinfekčnosti na covid pro všechna místa

Datum článku: 08. 06. 2021

Chaos ohledně toho čím, kde prokázat svoji bezinfekčnost na ohledně nemoci Covid-19 od dnešního dne, tedy 8. června…

Více informací

Anonymní přístup do katastru nemovitostí se nakonec omezovat nebude

Již od právě probíhajícího měsíce se měl zásadně omezit dosud platný rozsáhlý anonymní přístup k údajům v katastru nemovitostí, ale plánované omezení neprošlo.

Do katastru nemovitostí bude možné i nadále nahlížet volně online bez nutnosti přihlašovat se přes prověřenou identitu

Široký volný online internetový svět umožňuje rychle získávat důležité informace z nejrůznějších rejstříků registrů či databází tedy třeba i z katastru nemovitostí. V uvedeném katastru si mohou volně a bez speciálního přihlašování vyhledávat údaje nejen všichni vlastníci nemovitostí, ale i ti kdo se ke koupi nemovitosti třeba chystají nebo je pouze zajímají údaje vztahující se k určitému pozemku či nemovitosti. Informace, které lze daným způsobem zcela anonymně vyhledat jsou dosti široké a prozradí mnohé právě i o vlastnících či účastnících vkladových řízení.

Jenže co je jednomu prospěšné může druhému škodit, což se prokázalo i ohledně snadné dostupnosti údajů v daném registru. Zájem o dění ohledně nemovitostí v pandemii ještě zesílil a zvláště pak zájem o pozemky a nemovitosti na venkově a v odlehlejších částech země. To je však voda na mlýn i nejrůznějších překupníků s pozemky, kteří zavalují zejména starší lidi na venkově žádostmi o odkup pozemků a právě tito starší lidé si stále více stěžují, že je uvedený zájem obtěžující.

Z uvedeného důvodu se katastrální úřad chystal od června výrazně zasáhnout a omezit možnost volného přístupu do katastru nemovitostí bez identifikace. Pro nepřihlášené uživatele měli zůstat dostupné jen nejzákladnější informace a pro širší informace už by se občan musel přihlásit třeba přes bankovní identitu.

Jenže, jak je řečeno hned v úvodu toto opatření neprošlo, nelíbilo se mnohým občanům a nesouhlasili s ním někteří vlastníci bytových jednotek a dokonce třeba i advokáti.

Nakonec tedy anonymní nahlížení do katastru zůstane tak jako dosud, ale bude se více hlídat zneužívání těchto údajů nejrůznějšími spekulanty. Více zde.

Kvalifikační dohodou si zaměstnavatel může přidržet šikovné zaměstnance, ale jen na určitou dobu a za přesně stanovených podmínek

Kvalifikační dohodou si zaměstnavatel může přidržet šikovné zaměstnance, ale jen na určitou dobu a za přesně stanovených podmínek

Datum článku: 02. 06. 2021

Kvalifikační dohoda je určitým nástrojem zaměstnavatele, jak si zajistit, aby zaměstnanci byli stále odborně…

Více informací
Přezkoumávání posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance nesmí znamenat, že zaměstnanci do vyřešení nebude přidělována práce a vyplácena mzda případně náhrada mzdy

Přezkoumávání posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance nesmí znamenat, že zaměstnanci do vyřešení nebude přidělována práce a vyplácena mzda případně náhrada mzdy

Datum článku: 21. 05. 2021

Posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance si občas může vyžádat, aby bylo znovu přezkoumáno, co je v daném…

Více informací