Právo zaměstnance odpojit se v době volna od komunikace se zaměstnavatelem zatím může být problém
O potřebě, ukotvení práva zaměstnanců na odpojení se od komunikačních nástrojů styku se zaměstnavatelem, v tuzemských zákonech se na těchto stránkách psalo zhruba před rokem. Na stavu dané věci se však stále nic podstatného nezměnilo, ani přes to, že potřeba je stále aktuálnější a stále více zaměstnanců potřebuje jednoznačnou oporu v zákoně, aby se nebáli nebýt pro zaměstnavatele vždy online.
Normálním se musí stát možnost být po určitou dobu dne a samozřejmě i noci od kontaktu se zaměstnavatelem odpojen
O problematice odpojení se zaměstnance od pracovních nástrojů dálkové komunikace se zaměstnavatelem se začalo i v naší zemi intenzivně hovořit až v minulých dvou letech, kdy se kvůli pandemii zintenzivnila práce z domova. V uvedené době narostl počet zaměstnanců, kteří začali mít problém s odpojením se od pracovní komunikace se zaměstnavatelem po pracovní době, respektive uvedená aktivita byla mnohými zaměstnavateli žádána. Popsaný problém se netýkal jen ČR, ale bojoval s ním a bojuje nejeden zaměstnanec v celé EU. Evropský parlament již loni navrhl ukotvit do unijních pravidel právní předpis, který by zaměstnancům jednoznačně zaručil právo odpojit se od nástrojů digitální komunikace se zaměstnavatelem v době odpočinku, to znamená v době popracovní.
Uvedená směrnice by měla jednoznačně garantovat zaměstnancům dodržování rovnováhy mezi prací a soukromým životem, což znamená jednoznačné nastavení podmínek pracovní doby a podmínek nutné pracovní pohotovosti a stejně tak dodržování podmínek ochrany fyzického i duševního zdraví zaměstnanců. Tato pravidla musí být podložena klíčovou zásadou, že zaměstnanec nemá povinnost být zaměstnavateli stále i v době soukromého volna k dispozici. Čili, jak je řečeno výše, normálním musí být, že zaměstnanec je v době svého volna od pracovního života odpojen a je pro zaměstnavatele nekontaktní. Samozřejmě musí být pravidla nastavena tak, aby nedocházelo ze strany zaměstnavatele k diskriminaci zaměstnanců, kteří právo na odpojení budou využívat.
Současný stav dané problematiky je však takový, že ukotvení práva zaměstnance na odpojení se od komunikace se zaměstnavatelem stále ve společných pravidlech EU chybí.
V tuzemském zákoníku práce také zatím právo zaměstnance odpojit se chybí, i když je zde stanoveno, že není možné vyžadovat po zaměstnanci, aby byl v době svého pracovního volna zaměstnavateli k dispozici, pokud nemá pracovní pohotovost
Nejedna ze zemí EU však na unijní pokyn nečeká a ve svém právním řádu právo zaměstnanců na odpojení se od kontaktu se zaměstnavatelem již zavedeno má. Naše země se sice jednoznačnou klauzuli ohledně práva zaměstnance na odpojení snažila vtělit do pravidel zákoníku práce již loni, ale věc se nezdařila. Novelizace, která měla tuto záležitost do zákoníku práce ukotvit, nakonec kvůli změně vlády projednána nebyla, respektive bylo projednávání ukončeno. Na straně druhé má však tuzemský zákoník práce velmi detailně propracovaná pravidla ohledně pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v paragrafech 78 až 96. Uvedená zákonná pravidla zaměstnavatel respektovat musí a musí podle nich jednat i se chovat. Z uvedené soustavy pravidel jasně vyplývá. Že zaměstnanec musí být zaměstnavateli k dispozici v rámci stanovené pracovní doby a v rámci stanoveného držení pohotovosti. Mimo pracovní dobu ustanovenou v pracovní smlouvě a mimo dobu držení pohotovosti nemá zaměstnanec povinnost být zaměstnavateli k dispozici.
Znamená to, že zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci vyžadovat, aby mu byl k dispozici mimo pracovní dobu v době, která mu náleží k odpočinku, protože by tím samozřejmě docházelo k porušování zákoníku práce. Samozřejmě zvláštní pravidla jsou stanovena pro pracovní pohotovost a tato pravidla musí samozřejmě zaměstnavatel znát a řídit se podle nich, protože v době pracovní pohotovosti, která musí být se zaměstnancem smluvně předem sjednána má zaměstnanec povinnost, být připraven k případnému výkonu práce nad rámec své pracovní doby čili v pracovním volnu, a v uvedeném čase je samozřejmě potřeba kontaktu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
Informace v příloze účetní závěrky jsou stejně zásadní jako údaje v závěrce samotné
Příloha účetní závěrky je vždy nedílnou součástí každé účetní závěrky a slouží jako doplňující…
Více informací
