Zaměstnanci budou dostávat více peněz za pohotovost trávenou v takzvaném dosahu, rozhodl soud EU
Držení pracovní pohotovosti nebývá pro zaměstnance zrovna příjemným úkolem, neboť to vždy znamená být na povel připraven v co nejkratším čase plnit pracovní povinnosti. Každý pracovník by za uvedené nasazení měl dostávat ke standardnímu výdělku ještě odměnu navíc, což však v praxi často není příliš akceptováno zaměstnavateli. Nové rozhodnutí Soudního dvora EU v uvedených záležitostech se vztahuje i na ČR a mělo by i tuzemským zaměstnancům přinést více peněz za pohotovostní pauzy i držení pohotovosti v takzvaném dosahu.
Není sice pracovní pohotovost jako pracovní pohotovost, ale vždy pokud je pracovník kvůli ní omezován v nakládání se svým časem má za to dostat odměnu ke své mzdě rozhodlo se v EU
Proplácet zaměstnancům dobu strávenou pracovní pohotovostí by mělo býti běžné a zaměstnanec by měl dokonce dostávat i odměnu navíc, protože držení pracovní pohotovosti jej vždy omezuje v nakládání s časem a v osobním konání. Pracovní pohotovost sice zaměstnanec může držet z rozhodnutí zaměstnavatele přímo na pracovišti nebo doma či na jiném místě v takzvaném dosahu, který mu umožňuje se v nejkratším možném čase vrátit k pracovním povinnostem, ale vždy je v dané situaci vázán pracovní povinností a nemůže si volně nakládat s časem a věnovat se svým záležitostem.
Kvůli pracovní pohotovosti a zejména ohledně jejího nesprávného či nedostatečného mzdového ohodnocení dochází velmi často ke sporům mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Jde o často diskutovaný problém nejen v u nás, ale i v ostatních státech EU.
Problémy vznikají zejména u pohotovostí sloužených v takzvaném dosahu, kdy zaměstnanec sloužící pohotovost může být klidně doma ve svém bydlišti či na jiném místě mimo pracoviště a teoreticky se tedy může věnovat jiné činnosti se zaměstnáním nesouvisející a nepracovat, ale přitom musí být vždy připraven na výzvu zaměstnavatele se k pracovním úkolům co nejdříve vrátit. A právě zde vznikají nejčastěji spory zaměstnanců se zaměstnavateli, kdy zaměstnanci žádají více peněz za omezení, které jim pohotovostní služba přináší, i když nemusí být přímo na pracovišti. V tuzemských podmínkách nejednou drhne i proplácení pohotovosti sloužené přímo na pracovišti. Nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU by mělo uvedenou situaci změnit.
Pokud výkon pracovní pohotovosti zásadně omezuje pracovníka v nakládání s jeho časem, tak se jako odpracovaná doba počítá i ta, kterou tráví v takzvaném dosahu a tedy třeba i doma
Rozhodnutí soudního dvora je tedy takové, že doba pracovní pohotovosti trávená na pracovišti, pokud má zaměstnanec přímo zaměstnavatelem uloženu povinnost se během této doby na pracovišti zdržovat a být k dispozici zaměstnavateli je automaticky pracovní dobou a musí být jako pracovní doba mzdově hodnocena.
Pokud zaměstnanec tráví pohotovostní dobu v takzvaném dosahu, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele musí se tato doba jako odpracovaná doba počítat také, pokud je během této doby pracovník jednoznačně omezen v nakládání se svým časem, během něhož se nemůže věnovat vlastním zájmům, protože se musí na zavolání zaměstnavatele v nejkratší možné lhůtě dostavit na pracoviště k výkonu povinnosti.
Celkové posouzení zde se při pohotovostní službě sloužené v takzvaném dosahu jedná v konkrétním případě o odpracovanou dobu či nikoli už ponechává Soudní dvůr EU na vnitrostátních soudech jednotlivých států. Vždy je však třeba vycházet z toho, nakolik pohotovostní služba omezuje pracovníka v jednání a nakládání s časem, i když dobu pohotovosti může trávit třeba v domácím prostředí. Je třeba vždy pečlivě zvažovat i to, jakou lhůtu má zaměstnanec k tomu, aby se z místa bydliště na zavolání dostal na pracoviště k výkonu práce. Pokud je uvedená lhůta co nejkratší je to při daném posuzování právě zohlednit, protože právě to je klíčovým ukazatelem rozsahu omezení pracovníkova času a současně rozhodujícím vodítkem, zda má být tato doba mzdově hodnocena jako pracovní.
Podobné články
Třinácté platy a odměny se budou ve firmách rozdávat i v roce 2023
Jak se blíží konec roku, je zvykem, že společnosti obdarovávají své zaměstnance. Mezi nejoblíbenější formy odměn…
Více informací
Firemní školky se zřejmě od roku 2024 stanou daňově nevýhodným benefitem pro zaměstnance
Firemní mateřské školky byly dosud pro zaměstnance výhodné nejen z podstaty svého účelu samotného, ale také…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
