Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Předpoklady a požadavky pro výkon práce

Předpoklady a požadavky na výkon práce jsou u pracovně-právních vztahů velmi zásadní záležitost jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Ač uvedené pojmy znějí podobně, je každý trochu o něčem jiném. Předpoklady určuje zákon a požadavky na správný výkon práce si stanovuje zaměstnavatel. Pro zaměstnance však obojí znamená, že pokud jedno nebo druhé nesplňuje, nemůže uvedenou práci vykonávat.

Předpoklady a požadavky pro výko 2.jpg
Datum článku: 08. 10. 2020

Předpoklady pro výkon práce striktně stanoví zákon a zaměstnavatel i zaměstnanec je musí akceptovat a nemohou je měnit

Předpoklady pro výkon určité práce, jsou stanoveny zákonem v souvislosti s určitým typem konkrétní pracovní aktivity. Tyto předpoklady striktně stanovují, co musí nutně splňovat pracovník, který má uvedenou pracovní činnost konat. Stanoví se zde zásadní pravidla, která musí být dodržena, aby určitá práce plnila svůj účel a současně splňovala závazně zákonem udané požadavky na kvalitu, bezpečnost i další stanovené normy. Předpoklady na výkon práce jsou obecně závazné právní předpisy a musí je akceptovat a jednat podle nich jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Tato pravidla nemůže ani jedna ze stran pracovního vztahu měnit a upravovat si dle svých potřeb či vůle. Jednoznačně specifický soubor předpokladů je zákonem stanoven například pro práci hasičů, či policistů i dalších členů záchranných či obranných složek státu, a pokud uchazeč o práci tyto striktně určené normy při testování nesplní, nesplňuje tedy předpoklady pro výkon dané práce. Obdobně je tomu například u zaměstnance, který má vykonávat práci řidiče a přišel o řidičský průkaz, což ze zákona znamená, že ztratil, byť třeba dočasně předpoklady pro výkon svého zaměstnání a zaměstnavatel má povinnost na tuto skutečnost reagovat a přizpůsobit dané změně pracovní spolupráci případně tuto spolupráci ukončit.

Požadavky pro výkon práce stanoví zaměstnavatel a může je i doplňovat či měnit, ale musí být přiměřené a jasně souviset s vykonávanou prací

Požadavky na výkon určité práce si na rozdíl od předpokladů určuje zaměstnavatel. Požadavky na výkon práce vychází většinou z konkrétních podmínek a strategie jednotlivých firem. Záleží na tom, jaká je filozofie dané firmy na jejích prioritách i řadě dalších faktorů. Uvedené požadavky jdou většinou v těsném sepjetí výkon, odpovědné chování, kvalita práce, určitá loajalita k firmě atd. Zákon zaměstnavateli do stanovení těchto požadavků nijak příliš nezasahuje. Požadavky si tedy zaměstnavatel může dle potřeby a situace upravovat i měnit, ale nesmí zapomínat na to, že určitý řád daný paragrafy tato činnost také má.

Uvedené požadavky musí být vždy stanoveny zaměstnavatelem písemně vnitřním předpisem či organizačním řádem firmy. Zaměstnanec musí být s danými požadavky srozumitelně seznámen. Požadavky mohou být se zaměstnancem sjednány v pracovní či jiné smlouvě a mohou být i součástí mzdových předpisů. Pokud zaměstnavatel udělá nějaké změny v požadavcích, musí to zaměstnancům dát vědět vždy písemně a s určitým předstihem. Zákon v dané věci zaměstnavateli určuje pouze to, že požadavky na výkon musí být vždy přiměřené hlavně ve směru bezpečnosti a ochrany života, zdraví a základních lidských práv. Jak je podotknuto výše, každý požadavek musí být také srozumitelně formulován a musí být ospravedlnitelný.

Nesplnění požadavků zaměstnancem může být pro zaměstnavatele důvod k výpovědi

Jak je uvedeno výše, pokud zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon dané práce je jasné, že ze zákona danou práci vykonávat nemůže. Pokud zaměstnanec nesplňuje požadavky zaměstnavatele, nastává situace v zásadě obdobná a pro zaměstnavatele to může být zákonem ospravedlnitelný důvod k výpovědi takového zaměstnance. Zákoník práce v paragrafu 52 říká, že pokud zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje požadavky pro výkon práce, může s ním zaměstnavatel z takového důvodu ukončit pracovní poměr výpovědí. .

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Datum článku: 14. 05. 2021

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…

Více informací

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.

Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže

Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.

Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.

Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.

 

Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.

Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.

Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.

Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.

Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Datum článku: 13. 05. 2021

Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…

Více informací
Trvalý kurzarbeit čili ochranu zaměstnanců před propouštěním schválila vláda

Trvalý kurzarbeit čili ochranu zaměstnanců před propouštěním schválila vláda

Datum článku: 12. 05. 2021

O kurzarbaitu jako vhodném a výhodném řešení potíží se zaměstnáváním v době krizových situací v ekonomice se…

Více informací