Přestupek nelze vždy jednoduše smést ze stolu, protože za určitých podmínek se může projednávat bez přítomnosti obviněného
Přestupek je sice společensky škodlivé jednání, které má však nižší míru závažnosti než trestný čin a proto se velmi často na řešení dané záležitosti neklade takový důraz a nechá se spíše takzvaně vyšumět neboli promlčet. Jenže není přestupek jako přestupek i za přestupek se ukládají tresty a odpovědnosti za přestupek se nelze jen tak vyhnout. I když se obviněný snaží vyhýbat a odkládat projednávání věci, může se v některých případech projednávat i bez jeho přítomnosti.
Spoléhat se v případě přestupku na promlčecí lhůtu není dobré řešení, protože spravedlnost si viníka najde, i když se jí snaží vyhnout
Jak je řečeno v úvodu přestupek je sice i z pohledu zákona provinění méně nebezpečné než trestný čin, což ovšem neznamená, že se takové jednání nebude řešit často i u soudu či že za takové jednání nebudou následovat často i velmi citelné sankce v podobě pokut či zákazů nejrůznějších činností. Spoléhat se v případě přestupku na jeho promlčení je ze strany viníka také velmi krátkozraké jednání, protože únik před spravedlností je stále těžší. Správní orgány a soudy už dobře vědí, že mnoho provinilců se snaží odpovědnosti záměrně vyhýbat a tak přesně vědí kdy uznat omluvu viníka z jednání, a kdy naopak mohou záležitost projednat i bez jeho přítomnosti.
Podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je přestupkem každý společensky škodlivý protiprávní čin, který je uvedeným zákonem výslovně označen jako přestupek, vykazuje jeho znaky a na druhé straně nenaplňuje podstatu trestného činu.
Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem zas není až tak velký a v některých záležitostech je hranice mezi oběma stavy velmi tenká a proto se vždy nejdříve určuje, zda u daného jednání nebyla naplněna skutková podstata trestného činu a teprve, když je jasně určeno, že tato skutková podstata naplněna nebyla, řeší se uvedený delikt jako přestupek právě dle přestupkového zákona. Základním rozdílem je míra závažnosti posuzovaného protiprávního jednání. Tato míra závažnosti určuje další postup řešení záležitosti, stanovení postihu a ovlivňuje i případnou promlčecí lhůtu přestupku.
U každého přestupku sice může dojít po určité době k jeho promlčení, což jinými slovy znamená, že pokud se věc z nějakého důvodu neřeší, uplyne ze zákona určená promlčecí lhůta k tomuto řešení a viník zůstane nepotrestán.
Nejčastěji zákon u přestupků stanoví promlčecí lhůtu jednoletou, ale může být i promlčecí lhůta tři roky.
Promlčecí lhůta 3 roky se užívá u přestupků, za které zákon ukládá pokuty, u nichž je horní hranice 100 000 Kč nebo vyšší.
Pokud se jedná o přestupky, kde zákon stanoví horní hranici pokuty nejasně jen procentem z určité předem ne zcela jasné částky, použije se promlčecí lhůta jednoletá. Daný postup určil Nejvyšší správní soud.
Pokud se účastník řízení snaží jednání záměrně protahovat, aby se vyhnul hrozbě sankce, může soud nakonec projednat záležitost bez jeho přítomnosti
U přestupků platí totéž co u ostatních nepříjemných záležitostí, což znamená, že ten, kdo chce mít nepříjemnost brzy za sebou a čistý štít, musí ji aktivně řešit. Kdo se snaží vyhnout odpovědnosti a případnému postihu, většinou celou věc jen nesmyslně protahuje, sankci se nevyhne a nakonec může soud jednat i bez něho.
Pokud se účastník řízení snaží prokazatelnými obstrukcemi protahovat a zdržovat jednání a vyhýbat se odpovědnosti, že například opakovaně předkládá soudu dokumentaci s chybami, například chybou v datu narození u plné moci pro zmocnitele, nemusí se vždy dočkat toho, že se jednání odloží a přeruší, ale naopak za určitých okolností, může soud pokračovat navzdory uvedené vadě v dokumentaci. A stejná situace může nastat i v případě, když se účastník řízení několikrát bez relevantní omluvy k jednání nedostaví.
Pozor ne každou omluvu neúčasti na projednání přestupku soud obviněnému uzná
Jak naznačují řádky výše o přestupku a sankci, která bude za dané jednání následovat, může soud v krajním případě rozhodnout i při neúčasti viníka. Jestliže se obviněný několikrát po sobě na vyzvání soudu nedostaví k jednání bez uznatelné omluvy, může být rozhodnuto i bez něho.
Ovšem pozor jako uznatelná omluva nemusí soudu postačit dokonce ani platná vystavená neschopenka a jen málokdy lze uspět s argumentem neodkladných služebních či soukromých záležitostí. V případě neschopnosti účastnit se jednání ze zdravotních důvodů, záleží na tom o jakou záležitost, jaké závažnosti se jedná. Jestliže se účastník omlouvá z důvodu prokazatelně prodělávané infekční nemoci či neodkladné dlouhodobé hospitalizace, protože jej postihlo srdeční selhání, nemá důvod s omluvou neuspět. Naproti tomu zlomenou ruku nebo opakovaně bolavý zub soud, jako relevantní omluvu nejspíš soud akceptovat nebude.
V případě neodkladných služebních či soukromých záležitostí bývají soudy ještě méně shovívavé. Protože Nejvyšší správní soud nekompromisně stanovil, že nařízené soudní jednání má přednost před služebními či soukromými záležitostmi obviněného či například svědků.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Preventivní novinku ochrany podnikatelů před úpadkem schválila vláda
Prevence je vždycky lepší, než léčit již rozběhlé onemocnění a neplatí to jen pro zdraví lidské, ale i pro…
Více informací
