Proti rozhodnutí o vyřazení z evidence úřadu práce je možné se bránit i u ombudsmana
Vyřazení nezaměstnaného z evidence úřadu práce může přijít velmi snadno kvůli pochybení uchazeče. Pokud má takový uchazeč pocit, že byl z evidence vyřazen neprávem, může se samozřejmě proti nespravedlivému vyřazení bránit nejen podáním odvolání proti takovému rozhodnutí, ale i dalšími způsoby.
Proti neoprávněnému vyřazení z evidence úřadu práce je možné se bránit i u soudu nebo se obrátit na ombudsmana čili veřejného ochránce práv
Nezaměstnanost je sama o sobě většinou nepříjemnou situací, ale pokud je nezaměstnaný ještě navíc vyřazen z evidence uchazečů úřadu práce situace, je problematická ještě více. Vyřazení z evidence úřadu práce z důvodu nějakého provinění uchazeče čili nezaměstnaného, totiž vždy znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, nutnost platby zdravotního pojištění z vlastní kapsy i další nepříjemnosti. A jak je řečeno výše rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání může být velmi rychlé, nečekané a uchazečem vědomě nezaviněné. Úřady práce při takovém vyřazování postupují nekompromisně přísně a rychle, i když rychlý postup v dané věci již několikrát označil za nepřiměřený i Nejvyšší správní soud ČR.
Samozřejmě pokud nezaměstnaný s úřadem nespolupracuje a vědomě porušuje povinnosti, které právě z titulu evidovaného nezaměstnaného ze zákona má, pak je samozřejmě takové vyřazení úřadem oprávněným postupem. Taková vědomá nespolupráce nastává například, když se uchazeč bez důvodné omluvy nedostavuje na pravidelné schůzky nebo bez odůvodnění odmítá nabízené pracovní pozice. Závažným porušením povinností nezaměstnaného vůči úřadu práce je vždy nedodržování režimu pracovní neschopnosti, i pro nezaměstnaného, pobírajícího podporu totiž platí vždy stejná povinnost dodržování režimu práce neschopného jako pro zaměstnance. Pokud se tedy nezaměstnaný proviní některým z uvedených způsobů, vyřazení z evidence bývá oprávněné.
Pokud se však evidovaný nezaměstnaný dopustí neúmyslného pochybení, kde může i prokázat, že k pochybení došlo z neznalosti stavu věci, nemělo by ze strany ÚP k vyřazení z evidence vůbec dojít. Pokud k uvedenému kroku úřad přistoupí, má nezaměstnaný samozřejmě právo se proti tomuto postupu bránit.
Prvním obranným krokem proti nespravedlivému rozhodnutí o vyřazení nezaměstnaného z evidence uchazečů je samozřejmě podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Odvolání je nutné podat do 15 dnů od rozhodnutí. Dalším krokem je podání žaloby proti danému rozhodnutí úřadu k soudu. Lhůta pro podání žaloby k soudu je dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí o odvolání v této věci. Je také možné žádat o přezkum celé záležitosti Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další z možností je se obrátit s žádostí o pomoc na veřejného ochránce práv.
Právě veřejný ochránce práv se v minulých dnech zastal hned několika osob vyřazených z evidence uchazečů o zaměstnání, kde úředníci dostatečně neprověřili okolnosti případů a přistoupili k vyřazení uchazečů z evidence. Ochránce práv podal v dané souvislosti podnět vládě, aby se situací nesprávného postupu při použití sankčního vyřazení uchazečů z evidence zabývala.
Podobné články
Úřady práce omezí do konce roku 2022 otevírací dobu kvůli přetížení
Úřady práce v celé ČR budou mít od 24. října 2022 až do konce roku nově upravenou otevírací dobu pro osobní…
Více informací
Dokládání podkladů pro zprostředkování zaměstnání se zjednodušilo
Žádost o zprostředkování zaměstnání či podporu v nezaměstnanosti je třeba podložit několika doklady, které…
Více informací
Výplaty důchodů a dávek je nutné ze Sberbank převést jinam, pomůže ÚP ČR i ČSSZ
Jak již včera informoval i tento portál bance Sberbank CZ byla odejmuta licence a byla ukončena její činnost kvůli…
Více informacíProti rozhodnutí o vyřazení z evidence úřadu práce je možné se bránit i u ombudsmana
Vyřazení nezaměstnaného z evidence úřadu práce může přijít velmi snadno kvůli pochybení uchazeče. Pokud má takový uchazeč pocit, že byl z evidence vyřazen neprávem, může se samozřejmě proti nespravedlivému vyřazení bránit nejen podáním odvolání proti takovému rozhodnutí, ale i dalšími způsoby.
Proti neoprávněnému vyřazení z evidence úřadu práce je možné se bránit i u soudu nebo se obrátit na ombudsmana čili veřejného ochránce práv
Nezaměstnanost je sama o sobě většinou nepříjemnou situací, ale pokud je nezaměstnaný ještě navíc vyřazen z evidence uchazečů úřadu práce situace, je problematická ještě více. Vyřazení z evidence úřadu práce z důvodu nějakého provinění uchazeče čili nezaměstnaného, totiž vždy znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, nutnost platby zdravotního pojištění z vlastní kapsy i další nepříjemnosti. A jak je řečeno výše rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání může být velmi rychlé, nečekané a uchazečem vědomě nezaviněné. Úřady práce při takovém vyřazování postupují nekompromisně přísně a rychle, i když rychlý postup v dané věci již několikrát označil za nepřiměřený i Nejvyšší správní soud ČR.
Samozřejmě pokud nezaměstnaný s úřadem nespolupracuje a vědomě porušuje povinnosti, které právě z titulu evidovaného nezaměstnaného ze zákona má, pak je samozřejmě takové vyřazení úřadem oprávněným postupem. Taková vědomá nespolupráce nastává například, když se uchazeč bez důvodné omluvy nedostavuje na pravidelné schůzky nebo bez odůvodnění odmítá nabízené pracovní pozice. Závažným porušením povinností nezaměstnaného vůči úřadu práce je vždy nedodržování režimu pracovní neschopnosti, i pro nezaměstnaného, pobírajícího podporu totiž platí vždy stejná povinnost dodržování režimu práce neschopného jako pro zaměstnance. Pokud se tedy nezaměstnaný proviní některým z uvedených způsobů, vyřazení z evidence bývá oprávněné.
Pokud se však evidovaný nezaměstnaný dopustí neúmyslného pochybení, kde může i prokázat, že k pochybení došlo z neznalosti stavu věci, nemělo by ze strany ÚP k vyřazení z evidence vůbec dojít. Pokud k uvedenému kroku úřad přistoupí, má nezaměstnaný samozřejmě právo se proti tomuto postupu bránit.
Prvním obranným krokem proti nespravedlivému rozhodnutí o vyřazení nezaměstnaného z evidence uchazečů je samozřejmě podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Odvolání je nutné podat do 15 dnů od rozhodnutí. Dalším krokem je podání žaloby proti danému rozhodnutí úřadu k soudu. Lhůta pro podání žaloby k soudu je dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí o odvolání v této věci. Je také možné žádat o přezkum celé záležitosti Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další z možností je se obrátit s žádostí o pomoc na veřejného ochránce práv.
Právě veřejný ochránce práv se v minulých dnech zastal hned několika osob vyřazených z evidence uchazečů o zaměstnání, kde úředníci dostatečně neprověřili okolnosti případů a přistoupili k vyřazení uchazečů z evidence. Ochránce práv podal v dané souvislosti podnět vládě, aby se situací nesprávného postupu při použití sankčního vyřazení uchazečů z evidence zabývala.
