Průměrný výdělek a jak ho správně vypočítat
Průměrný výdělek je pro zaměstnavatele klíčovou veličinou pro mnoho zásadních výpočtů ohledně zaměstnanců. Bez stanovení průměrného výdělku se zaměstnavatel neobejde, pokud má zaměstnanci správně vypočítat náhradu mzdy v nemoci, náhradu za odškodnění pracovního úrazu, odstupného, nebo mzdového příplatku.

Výpočet průměrného výdělku má přesně zákonem stanovená pravidla, podle nichž musí zaměstnavatel postupovat
Ustanovení ohledně průměrného výdělku jsou ukotvena zákoníkem práce v paragrafech 351 až 362.
Paragraf 352 jednoznačně vysvětluje, že průměrný výdělek znamená téměř vždy, pokud zákon nestanoví jinak, průměrný výdělek hrubý. Uvedené znamená, že průměrný výdělek se ve většině případů vypočítává z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Průměrný měsíční výdělek zaměstnance se vypočítává vynásobením hodinového výdělku týdenní pracovní dobou a to celé se následně ještě násobí průměrným počtem týdnů v měsíci.
Průměrný výdělek se vždy zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí případně jeho část.
Pokud v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí pracovní poměr teprve vznikl, je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, to znamená, odpracoval dnů méně, použije se pro stanovení průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se určuje z hrubé mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosahoval na počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zřejmě za dané období dosáhl, přitom se přihlédne k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy daného zaměstnance nebo k výši mzdy či platu ostatních zaměstnanců vykonávajících stejnou práci.
Průměrný výdělek je velmi důležitý při odškodňování pracovních úrazů či nemocí z povolání. V uvedených případech se použijí dvě rozhodná období předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok a pro odškodnění se následně použije ten průměrný výdělek, který pro zaměstnance vychází výhodnější.
Popsaný způsob výpočtu průměrného výdělku se používá i u zaměstnanců pracujících na dohody konané mimo pracovní poměr. Pokud je sjednáno zúčtování odměny až po vykonání kompletně celé dohodnuté práce, tak je rozhodným obdobím celá doba, na kterou byla dohoda uzavřena.
Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda
Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud při výpočtu průměrného výdělku vychází částka nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo právě v měsíci, kdy je třeba průměrný výdělek uplatňovat, zvýší se tento průměrný výdělek právě na výši, která odpovídá minimální mzdě.
V případě, že má zaměstnanec více zaměstnání u jednoho či více zaměstnavatelů a je třeba zjistit jeho průměrný výdělek, zjišťuje se z každého zaměstnání samostatně.
Podobné články
Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci dočasně přidělenému do zahraničí není snadné
Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli není nic neobvyklého ani nezákonného a zaměstnavatelé…
Více informacíPráce přesčas a zohlednění či nezohlednění odměny ve mzdě
Při práci zaměstnanců přesčas si zaměstnavatelé musí kromě jiných pravidel hlídat otázku spravedlivého…
Více informacíNadnárodní podniky budou muset v ČR nově odvádět alespoň minimální daň z příjmu
Alespoň minimální daň z příjmu 15% budou muset v naší zemi povinně nově odvádět všechny velké skupiny…
Více informacíAkciové společnosti musí mít internetové stránky povinně ze zákona
Internetové stránky jsou dnes běžnou součástí informačních zdrojů k informování široké veřejnosti…
Více informací