Smlouva o dílo se dá ukončit dohodou nebo také odstoupením
Smluvní vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má ideálně skončit, tak, že dílo je dokončeno a předáno objednateli, tak jak si to objednatel přál a jak si to se zhotovitelem smluvně dohodl a zhotovitel dostane za zhotovení zaplaceno. Jenže věci nekončí vždy ideálně a také smlouva o dílo může skončit například předčasně dohodou o ukončení smlouvy o dílo nebo odstoupením od dané smlouvy.
Vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má také zákonem daná pravidla, která smluvní strany musí dodržovat, pokud se nechtějí dostat do sporu
Pokud si dva lidé spolu ujednají, že jeden pro druhého za úplatu zhotoví, upraví či opraví nějakou věc, vzniká z právního pohledu smluvní vztah smlouvy o dílo.
Klasickým příkladem, z něhož vzejde smlouva o dílo je zhotovení nebo úprava či oprava stavby. Ale smlouva o dílo se zdaleka netýká jen staveb, ale může se týkat zhotovení či opravy nebo úpravy i údržby jakékoli hmotné i nehmotné záležitosti. Samozřejmě jakmile mezi dvěma stranami vznikne smluvní vztah, tak také oběma stranám vznikají práva i povinnosti. Pokud má záležitost fungovat musí to být s pravidly. Pravidla smlouvám o dílo určuje zákon č. 89/2012 čili občanský zákoník ve své čtvrté části díle osmém, kde jsou právě ustanovení ohledně smluv o dílo a na jejich základě by měli zhotovitel s objednatelem uzavřít mezi sebou příslušný vztah ohledně díla a nastavit si jednoznačná pravidla toho, co má být zhotoveno, jak a za jakou cenu i kdy bude dílo předáno a zaplaceno.
Konkrétně hned základní § 2586 ohledně smluvních vztahů o dílo určuje, že zhotovitel se ve smlouvě o dílo zavazuje protistraně čili objednateli, že dílo pro něho provede na svůj náklad a nebezpečí. A objednatel čili, ten kdo si dílo objednává, se zavazuje dílo převzít a zaplatit. Už jen tento základní proces by si měli obě smluvní strany smlouvy o dílo jednoznačně písemně vymezit ještě před započetím díla samotného. Dále pokud má být záležitost bezproblémová by měla být vždy co nejsrozumitelněji stanovena pravidla ohledně toho, co je vlastně předmětem díla i pravidla ceny a jejího zaplacení. Uvedená pravidla jsou těmi nejzásadnějšími a předchází se jimi pozdějším nejčastěji vznikajícím nepříjemnostem, aby smluvní vztah mohl skončit pro obě strany bezproblémově. Jenže jak je naznačeno výše, velmi často se může objevit nějaký problém vzniklý z nejrůznějších příčin, který je samozřejmě opět nutno řešit v souladu s pravidly. Může se dokonce jednat o tak zásadní problém, že obě, nebo jedna ze stran potřebuje smluvní vztah předčasně ukončit a odejít ze vztahu dříve, než je vše, co bylo ujednáno splněno. Ukončení vztahu je samozřejmě možné a dokonce ani nemusí skončit v soudní síni, pokud si strany prozíravě dojednají podmínky pro případ předčasného ukončení vztahu hned při tvorbě smlouvy.
Smlouvu o dílo je možné předčasně ukončit vzájemnou dohodou o ukončení nebo odstoupením od smlouvy o dílo
Smluvní vztah ze smlouvy o dílo je ve většině případů záležitost, která nějakou dobu trvá a ovlivňuje ji nejen chování smluvních stran, ale i řada dalších vnějších záležitostí. Může nastat i situace, kdy ani při maximální možné snaze obou účastníků nelze dostát závazkům a je nutné vztah předčasně ukončit. K předčasnému ukončení vztahu může být potřeba přikročit i ve chvíli, kdy jedna ze stran přestane závazek či závazky plynoucí ze smlouvy plnit.
Z uvedeného tedy plyne, že smlouvu o dílo lze ukončit, buď vzájemnou dohodou obou smluvních stran o ukončení smlouvy o dílo, nebo odstoupením od smlouvy o dílo. Jak je zmíněno výše, v obou případech je opět nutné postupovat podle pravidel.
První řešení, pokud je možné, je samozřejmě pro obě strany výhodnější a hlavně šetrnější. Dohoda o ukončení smlouvy o dílo si žádá na obou stranách vůli a vzájemnou spolupráci vztah takovým způsobem řešit. Pokud obě strany smlouvy o dílo své úkoly a závazky plní, není samozřejmě možné ukončit smlouvu jednostranně. Dohoda obou stran smlouvy o předčasném ukončení je možná. Dohoda o ukončení smlouvy o dílo může být tedy vždy jedině dvoustranným právním aktem, v němž obě strany jednoznačně vyjádří svou vůli, aby se vztah ze smlouvy o dílo ukončil a dále nepokračoval. Uvedená dohoda by měla být vždy písemná, i když to zákon jednoznačně nepřikazuje.
Klíčovými body dohody o předčasném ukončení smlouvy o dílo je vždy jednoznačně datum, k němuž se smlouva ukončuje. Dále je důležité stanovit konkrétně podmínky vypořádání zejména ohledně zaplacení ceny. Na konci dokumentu samozřejmě nesmí chybět podpisy obou stran.
Druhé řešení předčasného ukončení smluvního vztahu ohledně díla, nastává ve chvíli, kdy zhotovitel nebo objednatel přestane podmínky smlouvy plnit nebo je poruší. V takovém případě přichází na řadu vyvázání se ze smlouvy odstoupením. Odstoupení od smlouvy je samozřejmě jednostranným právním aktem a odstupuje ta ze stran, vůči níž přestalo být plněno. Obecné podmínky pro odstoupení od smlouvy stanoví znovu občanský zákoník v § 2001 až 2005. Pro platné odstoupení od smlouvy musí vždy existovat jasný důvod. Uvedený důvod je nutné jednoznačně v dokumentaci o odstoupení od smlouvy uvést. Důvodem musí být podstatné nedodržení podmínek smlouvy, nedodržení termínu dokončení díla nebo termínu splatnosti. Zásadní vody díla nebo neposkytnutí součinnosti při zhotovování díla a další zásadní skutečnosti jsou také jednoznačným porušením smluvního vztahu.
Pozor závazek vzešlý ze smlouvy o dílo nemusí zaniknout smrtí
Z předchozích řádků je tedy patrné, že ze závazků smlouvy o dílo se mohou strany dostat vzájemnou dohodou o ukončení vztahu nebo odstoupením od smlouvy o dílo. Další záležitostí, kdy se může zdát, že se jedna ze stran závazku zbaví zásahem vyšší moci čili smrtí protistrany, nefunguje tak, jak by se mohlo zdát a může zde nastat nepříjemný problém.
Paragraf 2588, který stanoví, že závazek zhotovitele vůči objednateli pokračuje i po smrti zhotovitele, pokud má zhotovitel nástupce, který činnost převzal a může dílo úspěšně dokončit.
Stejně tak platí, že smrt objednatele sama o sobě závazek zrušit nemusí. Závazek se zruší, pokud se stane splnění závazku nemožným nebo zbytečným. Na uvedené v zákoně navazuje věta, že to platí v případě zániku závazku smrtí objednatele. Zde je situace dosti krkolomná a může vést k nepříjemnostem mezi zhotovitelem díla a příbuznými objednatele, pokud příbuzní neuvědomí zhotovitele o skonu objednatele.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
