Splatnost mzdy má také zákonem nastavená pravidla, která je nutné dodržovat
Mzda či plat a záležitosti kolem jejich výplaty jsou velmi zásadním prvkem v pracovních vztazích a proto má daný proces jasně stanovená pravidla zákoníkem práce.
Zaměstnavatelé musí dbát vždy na to, aby mzdu vypláceličas a ve správné výši
Jak praví jeden z klíčových paragrafů zákoníku práce §109 ohledně od vměňování zaměstnanců za práci, tak za každou vykonanou práci v pracovně-právním vztahu náleží zaměstnanci odměna ve formě mzdy, platu či odměny z dohody.
Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům za práci ve firmách a podnicích, pokud není zákonem stanoveno jinak. Plat je taktéž peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ve službách státu, územní samosprávy, příspěvkových organizací a školství.
Jak je řečeno v úvodu peníze za vykonanou práci musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet pravidelně ve správné výši, tak jak je předem dohodnuto v pracovní smlouvě či dohodě o provedení práce.
Ohledně mzdy zákon jednoznačně stanoví, že musí být vyplacena v období po vykonání práce, ale vždy nejpozději do konce následujícího měsíce po vykonání práce a ne později. Nikdy není možné sjednat lhůtu pro výplatu mzdy delší než právě do konce následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce.
Naproti tomu kratší období než do konce následujícího kalendářního měsíce je pro výplatu mzdy povoleno. V případě platu jsou podmínky výplaty jiné a období zkrátit nelze.
Zásadní také je, že mzda musí být v období splatnosti zaměstnanci vyplacena vždy v plné výši, za vše co zaměstnanec odpracoval a na co mu za dané období vzniklo právo. Zaměstnavatel poruší zákon, jestliže zaměstnanci nevyplatí mzdu nebo její část nejpozději do patnáctého dne po uplynutí období splatnosti po vykonání práce. Pokud dojde k uvedenému jednání a zaměstnanci není ve stanoveném termínu vyplacena mzda či její část, může zaměstnanec dle § 56 zákoníku práce okamžitě dát výpověď z pracovního poměru a vzniká mu ze zákona dokonce i právo na odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Nelze vyplácet mzdu před vykonáním práce, ale je možné vyplatit mzdu či její část před plánovanou dovolenou zaměstnance
Text výše tedy jasně říká, že mzda náleží vždy za vykonanou práci a je tedy jasné, že nelze vyplácet mzdu či jakoukoli odměnu před tím než je práce vykonána. Uvedené platí i pro poskytování záloh mzdy a záloha by se tedy vždy měla rovnat jen takové části mzdy, na kterou danému zaměstnanci v předchozím období vzniklo právo.
Pokud termín výplaty mzdy připadne na období, kdy má zaměstnanec dovolenou na zotavenou, měl by zaměstnavatel vyplatit mzdu ještě před nastoupením této dovolené. Zákon však umožňuje, aby se v daném případě zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli i na jiném způsobu výplaty. Umožňuje se před dovolenou třeba vyplatit zálohu mzdy a zbytek pak následně doplatit v nejbližším pravidelném termínu.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
Informace v příloze účetní závěrky jsou stejně zásadní jako údaje v závěrce samotné
Příloha účetní závěrky je vždy nedílnou součástí každé účetní závěrky a slouží jako doplňující…
Více informací
Skončení pracovního poměru při hromadném propouštění zaměstnanců
Skončení pracovního poměru při hromadném propouštění se může pro zaměstnance i nepříjemně protáhnout…
Více informací
