Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Splatnost mzdy má také zákonem nastavená pravidla, která je nutné dodržovat

Mzda či plat a záležitosti kolem jejich výplaty jsou velmi zásadním prvkem v pracovních vztazích a proto má daný proces jasně stanovená pravidla zákoníkem práce.

Splatnost mzdy má také zákonem nastavená pravidla, která je nutné 2.jpg
Datum článku: 13. 08. 2020

Zaměstnavatelé musí dbát vždy na to, aby mzdu vypláceličas a ve správné výši

Jak praví jeden z klíčových paragrafů zákoníku práce §109 ohledně od vměňování zaměstnanců za práci, tak za každou vykonanou práci v pracovně-právním vztahu náleží zaměstnanci odměna ve formě mzdy, platu či odměny z dohody.

Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům za práci ve firmách a podnicích, pokud není zákonem stanoveno jinak. Plat je taktéž peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ve  službách státu, územní samosprávy, příspěvkových organizací a školství.

Jak je řečeno v úvodu peníze za vykonanou práci musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet pravidelně ve správné výši, tak jak je předem dohodnuto v pracovní smlouvě či dohodě o provedení práce.

Ohledně mzdy zákon jednoznačně stanoví, že musí být vyplacena v období po vykonání práce, ale vždy nejpozději do konce následujícího  měsíce po vykonání práce a ne později. Nikdy není možné sjednat lhůtu pro výplatu mzdy delší než právě do konce následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce.

Naproti tomu kratší období než do konce následujícího kalendářního měsíce je pro výplatu mzdy povoleno. V případě platu jsou podmínky výplaty jiné a období zkrátit nelze.

Zásadní také je, že mzda musí být v období splatnosti zaměstnanci vyplacena vždy v plné výši, za vše co zaměstnanec odpracoval a na co mu za dané období vzniklo právo. Zaměstnavatel poruší zákon, jestliže zaměstnanci nevyplatí mzdu nebo její část nejpozději do patnáctého dne po uplynutí období splatnosti po vykonání práce. Pokud dojde k uvedenému jednání a zaměstnanci není ve stanoveném termínu vyplacena mzda či její část, může zaměstnanec dle § 56 zákoníku práce okamžitě dát výpověď z pracovního poměru a vzniká mu ze zákona dokonce i právo na odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Nelze vyplácet mzdu před vykonáním práce, ale je možné vyplatit mzdu či její část před plánovanou dovolenou zaměstnance

Text výše tedy jasně říká, že mzda náleží vždy za vykonanou práci a je tedy jasné, že nelze vyplácet mzdu či jakoukoli odměnu před tím než je práce vykonána. Uvedené platí i pro poskytování záloh mzdy a záloha by se tedy vždy měla rovnat jen takové části mzdy, na kterou danému zaměstnanci v předchozím období vzniklo právo.

Pokud termín výplaty mzdy připadne na období, kdy má zaměstnanec dovolenou na zotavenou, měl by zaměstnavatel vyplatit mzdu ještě před nastoupením této dovolené. Zákon však umožňuje, aby se v daném případě zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli i na jiném způsobu výplaty. Umožňuje se před dovolenou třeba vyplatit zálohu mzdy a zbytek pak následně doplatit v nejbližším pravidelném termínu.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Datum článku: 14. 05. 2021

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…

Více informací

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.

Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže

Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.

Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.

Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.

 

Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.

Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.

Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.

Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.

Na zahrádky restaurací i za kulturou od sedmnáctého května s negativním testem potvrzením nebo čestným prohlášením o očkování či prodělání Covidu

Na zahrádky restaurací i za kulturou od sedmnáctého května s negativním testem potvrzením nebo čestným prohlášením o očkování či prodělání Covidu

Datum článku: 14. 05. 2021

Od pondělí 17. května 2021 dojde k dalšímu většímu rozvolňování protiepidemických opatření. Lidé budou moci…

Více informací
Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Datum článku: 13. 05. 2021

Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…

Více informací