Splatnost mzdy má také zákonem nastavená pravidla, která je nutné dodržovat
Mzda či plat a záležitosti kolem jejich výplaty jsou velmi zásadním prvkem v pracovních vztazích a proto má daný proces jasně stanovená pravidla zákoníkem práce.
Zaměstnavatelé musí dbát vždy na to, aby mzdu vypláceličas a ve správné výši
Jak praví jeden z klíčových paragrafů zákoníku práce §109 ohledně od vměňování zaměstnanců za práci, tak za každou vykonanou práci v pracovně-právním vztahu náleží zaměstnanci odměna ve formě mzdy, platu či odměny z dohody.
Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům za práci ve firmách a podnicích, pokud není zákonem stanoveno jinak. Plat je taktéž peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům ve službách státu, územní samosprávy, příspěvkových organizací a školství.
Jak je řečeno v úvodu peníze za vykonanou práci musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet pravidelně ve správné výši, tak jak je předem dohodnuto v pracovní smlouvě či dohodě o provedení práce.
Ohledně mzdy zákon jednoznačně stanoví, že musí být vyplacena v období po vykonání práce, ale vždy nejpozději do konce následujícího měsíce po vykonání práce a ne později. Nikdy není možné sjednat lhůtu pro výplatu mzdy delší než právě do konce následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce.
Naproti tomu kratší období než do konce následujícího kalendářního měsíce je pro výplatu mzdy povoleno. V případě platu jsou podmínky výplaty jiné a období zkrátit nelze.
Zásadní také je, že mzda musí být v období splatnosti zaměstnanci vyplacena vždy v plné výši, za vše co zaměstnanec odpracoval a na co mu za dané období vzniklo právo. Zaměstnavatel poruší zákon, jestliže zaměstnanci nevyplatí mzdu nebo její část nejpozději do patnáctého dne po uplynutí období splatnosti po vykonání práce. Pokud dojde k uvedenému jednání a zaměstnanci není ve stanoveném termínu vyplacena mzda či její část, může zaměstnanec dle § 56 zákoníku práce okamžitě dát výpověď z pracovního poměru a vzniká mu ze zákona dokonce i právo na odstupné ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Nelze vyplácet mzdu před vykonáním práce, ale je možné vyplatit mzdu či její část před plánovanou dovolenou zaměstnance
Text výše tedy jasně říká, že mzda náleží vždy za vykonanou práci a je tedy jasné, že nelze vyplácet mzdu či jakoukoli odměnu před tím než je práce vykonána. Uvedené platí i pro poskytování záloh mzdy a záloha by se tedy vždy měla rovnat jen takové části mzdy, na kterou danému zaměstnanci v předchozím období vzniklo právo.
Pokud termín výplaty mzdy připadne na období, kdy má zaměstnanec dovolenou na zotavenou, měl by zaměstnavatel vyplatit mzdu ještě před nastoupením této dovolené. Zákon však umožňuje, aby se v daném případě zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli i na jiném způsobu výplaty. Umožňuje se před dovolenou třeba vyplatit zálohu mzdy a zbytek pak následně doplatit v nejbližším pravidelném termínu.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Preventivní novinku ochrany podnikatelů před úpadkem schválila vláda
Prevence je vždycky lepší, než léčit již rozběhlé onemocnění a neplatí to jen pro zdraví lidské, ale i pro…
Více informací
