U smluvní pokuty musí být jednoznačně řečeno, co jistí a čemu slouží
Smluvní pokuta slouží v případě smluvních vztahů, nejen obchodních, jako pojistka splnění určitého dohodnutého vztahu. Smluvní pokutou se jedna ze stran vztahu zavazuje vůči druhé straně k určitému jasně definovanému plnění navíc, pokud v ujednaném smluvním vztahu poruší dojednaný závazek.

Pokud se smluvní strany vztahu rozhodnou jistit splnění smluvních povinností pokutou musí jednoznačně specifikovat splnění, kterých povinností se pokuta týká
Smluvní pokuta je právní nástroj, který má ve smluvním vztahu zajistit, že pokud jedna ze stran nebude plnit sjednaný závazek, tak jak bylo smlouvou dohodnuto, poskytne za to druhé straně určité předem dohodnuté plnění nad plnění plynoucí ze závazku samotného.
Smluvní pokuta může správně sloužit svému účelu jedině, pokud bude písemně jednoznačně a nezaměnitelně řečeno, čeho v rámci smluvního vztahu se pokuta přesně týká, čili co bude daným způsobem pokutováno v jakém případě, a jak bude uvedená pokuta vysoká. Při sjednávání smluvní pokuty a jejích pravidel je nutné vždy postupovat zejména v souladu s občanským a případně i obchodním zákoníkem a jejich ustanoveními ohledně smluvních pokut.
Občanský zákoník ve svém § 2048 ohledně smluvních pokud stanoví, že pokud si smluvní strany vztahu dojednají pro případ porušení povinnosti z daného vztahu plynoucích smluvní pokutu v určité výši nebo je sjednán způsob, kterým se smluvní pokuta určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez ohledu na to, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Z uvedeného je jasné, že smluvní pokuta je záležitost hodně zavazující, jejíž pravidla musí být před podpisem smlouvy pečlivě oběma stranami promyšlena a jednoznačně definována, aby později nedocházelo k nejasnostem a rozepřím, které by musel řešit soud. Případně pokud k soudnímu jednání dojde, aby bylo jasné, že uvedené podmínky smluvní pokuty byly sjednány v souladu s ustanovením zákona. Prvním nejzásadnějším prvkem, jemuž je třeba věnovat pečlivou pozornost je právě ono jednoznačné určení smluvní povinnosti či povinností s pokutou svázaných. V daném případě může jít jak o jednu povinnost, tak i o soubor povinností tvořících jednoznačně propojený celek. Nesmí být však nejasnosti a pochyby v tom, čemu smluvní pokuta slouží, a současně taktéž nesmí být sjednaná pokuta v rozporu s dobrými mravy.
Při sjednávání smluvní pokuty je tedy nutné vycházet z konkrétních podmínek a situace smluvních stran vztahu, jehož se smluvní pokuta týká. Pro obě smluvní strany musí být od začátku sjednávání smluvní pokuty jasné, o jakou záležitost se jedná, čeho se konkrétně týká a co je jejím účelem, tedy co zajišťuje.
Pokud se totiž v případě nejasností či sporu o ujednání smluvní pokuty zjistí, že je ujednání o smluvní pokutě nejednoznačně definováno a je nesrozumitelné či dokonce znevýhodňující pro jednu ze stran, pak bude takové ujednání soudem určeno jako neplatné.
Velkou pozornost je nutné u smluvní pokuty věnovat její výši a přiměřenosti
Nejrizikovějším bodem smluvní pokuty je vždy stanovení její správné a přiměřené výše. Jak je řečeno výše, hlavním účelem smluvní pokuty je jistit se proti případnému neplnění smluvních povinností. Smluvní pokuta má být cestou jak se regulérně domoci dlužného plnění, kdyby jedna ze stran závazkového vztahu náhle přestala plnit své závazky nebo je plnila nedostatečně, ale strana chybující má také svá základní práva, která je nutné dodržovat.
Stanovení smluvní pokuty musí vždy být přiměřené tomu, čemu má sloužit, ale současně musí vycházet i z konkrétní situace dlužníka. Není samozřejmě možné určit takovou výši smluvní pokuty, která neodpovídá finančnímu a sociálnímu statutu dlužníka a je u ní již v okamžiku určení jasné, že dlužník nebude schopen ji plnit, protože mu to jeho situace nedovoluje. Taková výše pokuty je vždy hodnocena tak, že je v rozporu s dobrými mravy.
Zákon sice nikde mezi svými ustanoveními neudává nějaké konkrétní částky ohledně toho jaká výše smluvní pokuty je přiměřená či nepřiměřená. Na straně druhé je zde však pro dlužníka jednoznačně zákonem daná možnost požádat soud o snížení nepřiměřené výše ujednané smluvní pokuty, která je nad síly dlužníka. Možnost žádat o uvedené snížení je ukotvena v § 2051 o smluvních pokutách v občanském zákoníku a je zde jednoznačně stanoveno, že soud může na návrh dlužníka smluvní pokutu snížit s ohledem na význam a hodnotu zajišťované skutečnosti.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Smlouva o dílo se dá ukončit dohodou nebo také odstoupením
Smluvní vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má ideálně skončit, tak, že dílo je dokončeno a předáno objednateli, tak…
Více informací