Vrácení DPH z jiného členského státu si žádá komunikaci se státem vrácení i tuzemskou Finanční správou
O tom, že i v roce 2022 mají podnikatelé s podnikatelskými vazbami v ostatních členských státech EU možnost požádat o vrácení DPH v cizině zaplacené, už informoval jeden z dřívějších článků tohoto portálu. Dobré však je v dané souvislosti podnikatele upozornit také na to, že aby vrácení, zdárně proběhlo, je nutná správná komunikace žadatele nejen s tuzemskou Finanční správou, ale také s daňovou správou státu, který daň vrací.
Na vrácení DPH z jiného členského státu má plátce ze zákona nárok, ale je nutné si o to požádat a komunikovat s oběma správami daně
Výše zmiňovaný předchozí článek, tedy připomínal podnikatelům registrovaným plátcům DPH, kteří v předchozím roce v rámci podnikatelských aktivit uhrazovali v jiném členském státě EU zboží a služby a s nimi samozřejmě i DPH, že i v roce 2022 mají možnost požádat si o vrácení této daně.
Zmíněný článek upozorňuje také na to, že žádost o vrácení této daně je nutné podat do 30 září 2022 a že žádost je dobré podávat raději v předstihu a ne na poslední chvíli. Jasné je také to, že žadatel musí splňovat podmínky, které si ohledně tohoto vrácení žádají daňové zákony, jednak zákon o DPH v ČR a také daňové podmínky státu vrácení. Nezbytná je samozřejmě také komunikace s finančními správami, která musí být výhradně elektronická.
Podnikatel tedy musí podat žádost o vrácení DPH prostřednictvím portálu Finanční správy ČR, konkrétně prostřednictvím sekce Vrácení DPH v rámci EU. Aby bylo možné do této sekce vstoupit, musí si podnikatel nejdříve požádat o přístup do ní. Vyřízení oprávnění tohoto přístupu může trvat až 15 dnů, proto je nutné žádat v předstihu. Teprve po udělení daného oprávnění se podnikatel dostane do aplikace, kde žádost vyplní a se vším potřebným odešle. Přijetí žádosti je samozřejmě vzápětí elektronicky potvrzeno. K faktickému vrácení však nedojde okamžitě, protože daný proces má zákonem stanoveny lhůty pro vyřízení záležitosti. Nejkratší lhůta činí 3 měsíce od žádosti, ale proces může trvat až 1 rok a vše bude také v dané lhůtě.
Dotazy a námitky ohledně žádosti, musí žadatel směřovat do státu, který daň vrací. Tuzemská správa daně už může fungovat jen v roli prostředníka, pokud si to stát vrácení přeje
Od chvíle, kdy ČR dostane potvrzení o přijetí žádosti ze státu, jehož se vrácení DPH týká, zodpovídá za celý proces vrácení už onen sousední stát EU. Stát, který daň vrací, má právo si určit zda bude s žadatelem komunikovat prostřednictvím správy daně ČR nebo bez tohoto prostřednictví.
Pokud se tedy daňová správa rozhodne, že bude s žadatelem komunikovat přímo bez prostřednictví Finanční správy ČR, musí žadatel dané rozhodnutí akceptovat a s příslušnou daňovou správou onoho státu komunikovat. Pokud daňová správa příslušného státu nekoná potřebné kroky, musí žadatel sám daný stát kontaktovat a dotazovat se na stav vrácení. Česká finanční správa nemá pravomoc do procesu vrácení jinému státu nijak zasahovat a podnikateli tudíž pomoci nemůže.
Pokud žadatel nesouhlasí s tím, jak v jeho záležitosti ohledně vrácení DPH jiný stát rozhodl, musí se svého práva domáhat v tom státě EU, který o záležitosti rozhodoval
.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Pokud má poplatník více datových schránek je jedno, z které přiznání podá
Někteří daňoví poplatníci, kteří mají více datových schránek a současně od roku 2023 také povinnost podávat…
Více informací
