Zdravotní pojištění musí většinou zaměstnavatel řešit i v případě členů statutárních orgánů, likvidátorů či členů spolků nebo komisí
Správně a včas splnit všechny záležitosti ohledně zdravotního pojištění patří mezi nejzásadnější povinnosti zaměstnavatelů, které je důležité hlídat. Odvody zdravotního pojištění se týkají většinou i členů statutárních orgánů, likvidátorů společností, ale i členů nejrůznějších spolků, sdružení či komisí.
I odměny likvidátorům společností nebo členům statutárních orgánů podléhají zdravotnímu pojištění
Každý zdanitelný příjem každého zaměstnance podléhá také povinnosti odvodů veřejného zdravotního pojištění, které musí plnit každý zaměstnavatel. Výjimkou v dané záležitosti nejsou ani příjmy, které jako odměnu dostávají likvidátoři společností či členové statutárních orgánů firem.
Likvidátorem zrušené společnosti se může stát i sám statutární zástupce dané společnosti čili společník, pokud není daný likvidátor vybrán soudem ze seznamu insolvenčních správců. V případě, že se tedy likvidátorem zrušené společnosti stává společník této společnosti samotné, vyplácí mu odměnu daná likvidovaná společnost a musí se postarat také o to, aby z této odměny bylo řádně a v příslušné výši odvedeno pojistné na zdravotní pojištění.
V případě, že se likvidátorem společnosti stane osoba vybraná ze seznamu insolvenčních správců, vyplácí uvedenému likvidátorovi odměnu soud a stará se taktéž o příslušné odvody pojistného z dané odměny.
Odměny členů statutárních orgánů zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů podléhají zdravotnímu pojištění stejně jako zdanitelné příjmy všech ostatních zaměstnanců.
Zaměstnavatel je tudíž povinen i členy statutárních orgánů přihlásit v den nástupu do funkce k odvodům zdravotního pojištění z jejich příjmů a pravidelně toto pojistné odvádět po celou dobu výkonu funkce. Uvedené neplatí samozřejmě v případě, kdy člen statutárního orgánu nemá z funkce žádný příjem a vykonává ji bezplatně.
Pokud se členem statutárního orgánu, stane osoba cizince z EU, je důležité postupovat podle pravidel, která se vztahují k pojistnému občana uvedeného státu. Pro účast cizinců na pojistném je zásadní jestli tento zaměstnanec předloží či nepředloží českému zaměstnavateli Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního pojištění, což je takzvaný formulář A1, který dokládá, že daná osoba je i během pobytu v zahraničí pojištěna ve své domovské zemi. Zaměstnavatel musí vědět, zda zaměstnání cizince v ČR jako člena statutárního orgánu společnosti je jeho jediným, protože v daném případě pak za dotyčného odvádí pojistné příslušné zdravotní pojišťovně.
Když dojde k ukončení zaměstnání člena statutárního orgánu společnosti je povinností zaměstnavatele tohoto člena z pojištění odhlásit ke dni skončení funkce.
Když jde o příjem za výkon funkce ve spolcích, výborech nebo komisi je třeba zdravotní pojištění také odvést
Odvodům zdravotního pojistného se nevyhnou ani příjmy za funkci člena nejrůznějších spolků, orgánů obcí či nejrůznějších sdružení. Pokud jde o funkci placenou a je při ní pravidelně vyplácena odměna, pak je nutné i z této odměny pravidelně odvádět zdravotní pojištění,
Samozřejmě pokud jde o funkci čestnou bez vyplácení příjmu, povinnost pojistného zde není.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Peníze za nezrušené zálohy při přestupu na paušální režim lze dostat zpět
Podnikatelé nemají o povinnosti a starosti nouzi, ani když přejdou ze standardního náročného režimu na režim…
Více informací
