Dočasná pracovní neschopnost a OSVČ
Nemoc či úraz vyžadující pracovní neschopnost může postihnout osobu samostatně výdělečně činnou úplně stejně jako zaměstnance. Je v daném případě v pravidlech mezi OSVČ a zaměstnancem nějaký rozdíl? Jak se nemocenská OSVČ vyplácí a na co si dát pozor.
Největším rozdílem v nemocenské u OSVČ je, že peníze dostává až od 15 dne nemoci, pokud si platí nemocenské pojištění
Jak naznačuje úvod nemoci či úrazy si nevybírají podle toho, zda je uvedená osoba zaměstnanec či OSVČ a udeří často stejně nečekaně a intenzivně v obou případech. Někdy dokonce může být u OSVČ onemocnění či úraz z mnoha důvodů ještě závažnější a mít horší průběh než u zaměstnanců, protože podnikatelé často z přemíry starostí nebo jiných důvodů, návštěvu lékaře odkládají až na nejvyšší mez únosnosti.
Jedním z důvodů proč může osoba samostatně výdělečně činná s návštěvou lékaře ohledně dočasné pracovní neschopnosti váhat, bývá to, že peníze v nemoci čili placenou nemocenskou má OSVČ vždy až od 15 dne trvání nemoci, úrazu nebo karantény. Do čtrnáctého dne trvání dočasné pracovní neschopnosti marodí OSVČ vždy bez peněz tedy nedostává žádné podpůrné peníze, ani když si poctivě platí nemocenské pojištění. Až teprve od 15 dne trvání pracovní neschopnosti má i podnikatel s hrazeným nemocenským pojištěním, nárok na nemocenskou od státu.
Jak je zde naznačeno, aby měl podnikatel na nemocenskou, nárok musí splňovat vždy jednu důležitou podmínku. Touto podmínkou je úhrada nemocenského pojištění, protože OSVČ na rozdíl od zaměstnanců nemají úhradu na nemocenské povinnou, ale mohou si je hradit dobrovolně. Pokud si tedy podnikatel nemocenské pojištění v určené výši a pravidelně platí, má pak nárok právě na výše uvedenou dávku při dočasné pracovní neschopnosti, ale také ostatní dávky vyplácené ze systému státního nemocenského pojištění, například nárok na otcovskou při narození dítěte.
Vznik nemocenské i u OSVČ nahlásí příslušné OSSZ lékař, ale po ukončení musí podnikatel vyplnit určitý formulář, aby dostal poslední nemocenskou
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje vždy ošetřující lékař vystavením eNeschopenky čili rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Uvedené rozhodnutí lékař automaticky nahlásí příslušné OSSZ a u zaměstnanců zaměstnavateli, ani podnikatel se na počátku pracovní neschopnosti nemusí o nic starat a neschopnost hlásit.
Ukončení nemocenské je u OSVČ proti zaměstnanci lehce odlišné. Ošetřující lékař sice u podnikatele stejně jako u zaměstnance také nahlásí OSSZ ukončení nemocenské, ale OSVČ si musí navíc ještě vyplnit a poslat na ČSSZ formulář Hlášení osoby dobrovolně nemocensky pojištěné o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Bez vyplnění o odeslání daného formuláře ihned po ukončení pracovní neschopnosti by už podnikatel nedostal poslední nemocenskou. Formulář je k dispozici v elektronické i papírové podobě. Papírovou verzi je možné si vyzvednout na pobočkách OSSZ. Elektronická verze je dostupná na ePortálu ČSSZ.
Výše nemocenské dávky je pro OSVČ stejná jako u zaměstnance a obdobné je to i se způsobem výplaty
Výše nemocenského tedy podmínky výpočtu i způsob výplaty jsou v podstatě stejné u zaměstnanců jako u podnikatelů. Pokud je tedy splněna podmínka, že si podnikatel pojistné hradí a jeho dočasná pracovní neschopnost trvá více než 14 dnů, tak od patnáctého dne mu náleží nemocenská a její výše a výpočet se řídí redukovaným denním vyměřovacím základem a ovlivňuje ji i délka neschopnosti stejně jako u zaměstnance. Od 15 do 30 dne pracovní neschopnosti náleží i nemocné OSVČ 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 31 dne nemoci až do 60 dne nemoci náleží 66% z denního vyměřovacího základu. Od 61 dne nemoci dále náleží už 72 procent z redukovaného vyměřovacího základu. I OSVČ se dávka začne vyplácet automaticky na účet, který má podnikatel uveden v souvislosti s platbou nemocenského pojištění.
Dodržování režimu práce neschopného i případný postih za nedodržování platí pro OSVČ stejně jako u zaměstnanců
Pokud má OSVČ lékařem vystavenu neschopenku, platí pro něj úplně stejná pravidla režimu práce neschopného jako pro zaměstnance a samozřejmě i stejné sankce za porušení těchto pravidel. Platí tedy, že i podnikatel v pracovní neschopnosti může být kontrolován správou sociálního zabezpečení ohledně dodržování režimu a samozřejmě mu hrozí ztráta nároku na dávku, pokud režim porušuje.
I podnikatel v neschopnosti musí tedy lékaři nahlásit místo pobytu, kde se bude během neschopnosti zdržovat. Uvedeným místem nemusí být nutně trvalé bydliště, ale je třeba nahlásit adresu a mít v místě pobytu zřetelně označen zvonek jmenovkou. Místo pobytu je možné v průběhu nemocenské i změnit, ale vždy se souhlasem lékaře.
Pokud má nemocný lékařem povoleny vycházky, je nutné si vždy hlídat dodržování této povolené doby. Kontroly mohou přijít i ve večerních hodinách a o víkendech či svátcích.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
Rok 2024 si opět vyžádá vyšší zálohy na zdravotní i sociální pojištění
Ačkoli do konce roku 2023 ještě zbývá celá čtvrtina, tak neškodí se podívat vpřed a případně se již začít…
Více informací
