Rybíz z tuzemských ovocných sadů zřejmě brzy zmizí a nebude prvním takto postiženým ovocem
České ovocné sady hynou na úbytě a zatím se jim nedaří chytit dech ani s dotační podporou státu. Stále více ovoce z těchto ploch mizí, protože se sadařům už nevyplatí pěstovat. V bezprostředním ohrožení se nyní nachází rybíz všech druhů a barev.
Rybíz už jedině z vlastní zahrádky v sadech se s jeho pěstováním končí
Voňavé koláče lákající červenými rybízovými kuličkami v prázdninovém odpoledni. Lahodně nakyslý sirup, který osvěží v letním vedru a pomůže v boji se zimním nachlazením, anebo pikantní rybízová zavařenina dávající nezaměnitelnou chuť lineckému vánočnímu cukroví. Všechny uvedené lahůdky si nejspíš budeme muset odpustit, pokud nebudeme mít rybíz na vlastní zahrádce či na zahrádce jiného malopěstitele.
Verdikt, že se s pěstováním rybízu všech barev v tuzemských sadech brzy skončí, potvrdil nedávno už i předseda Ovocnářské unie. Náklady na pěstování tohoto ovoce prý už neúnosně překračují výkupní cenu a klesá i zájem o využití daného produktu ke zpracování. V sadech dožívají staré výsadby bílého, červeného i černého rybízu a výsadba nových se neplánuje. Rybíz tak bude následovat angrešt a broskve, které potkal v minulých letech stejný osud. Ještě před dvaceti až třiceti lety se v tuzemských ovocných sadech sklízelo až 11 000 tun broskví a minimálně 1000 tun angreštu. Loni byla tuzemská produkce broskví jen na 448 tunách a angreštu se ze staré výsadby sadů sklidila pouhá jedna tuna.
Ovocných sadů i přes dotace na obnovu v naší zemi stále ubývá
Péče o ovocné sady je stále náročnější a úroda je i díky měnícím se klimatickým podmínkám u mnoha druhů ovoce stále nejistější. Proto se od pěstování mnoha druhů ovoce postupně ustupuje a zmenšuje se i plocha sadů. Od roku 1989 zaniklo asi 40 procent sadů. Kromě nepříjemností s počasím se na dané situaci odráží i dovozová politika a další vlivy.
Stát sice poskytuje na obnovu a výsadbu nových sadů dotace. Jenže dotace na jeden hektar byla loni přibližně 219 000 Kč a reálné náklady na tento jeden hektar se pohybovaly kolem 500 000 až milionu korun. Sadaři si také vzhledem ke změně klimatických podmínek více rozmýšlejí na co se v dané oblasti v budoucnosti zaměřit. Nejvíce se sadaři v současnosti soustředí na pěstování jablek, švestek, višní, meruněk a hrušek. Celkově však ovocné sady stále spíše ubývají. Lépe se daří spíš pěstování zeleniny a chmele, kde se přece jen objevuje každým rokem nějaká plocha navíc.
Podobné články
Dobrá úroda by měla držet na uzdě inflaci a ceny základních potravin by podle expertů už neměly stoupat
Letošní chladnější a vlhčí jaro a počátek léta v mnohém prospělo přírodě a úroda byla proti několika…
Více informací
Kapr na Vánoce bude opět stát zřejmě kolem stovky, ale někde i více, koronavirus dopadá i na rybářství
Podzimní výlovy rybníků začaly letos dříve než v minulých letech. Koronavirus a všechny nepříjemnosti s ním…
Více informací
Provozovatelé ubytování už mohou žádat až do konce října o COVID dotaci za problémy s uzavřením ubytování v začátku pandemie
Poskytovatelé ubytovacích služeb patří k těm, které opatření proti šíření koronaviru z letošního jara zasáhla…
Více informací
Podnikatelé v zemědělství mohou do konce září žádat o podporu kvůli problémům způsobeným koronavirem
Pandemie koronaviru zasáhla velmi citelnou ranou také sektor zemědělství. Zvláště malí a střední podnikatelé…
Více informací
