Vrácení DPH zaplacené v rámci podnikání v cizině je nutné i v roce 2021 uplatňovat pouze do 30. září
I v roce 2021 mohou tuzemští podnikatelé požádat o vrácení DPH, kterou zaplatili v jiném členském státě EU při cestách souvisejících s podnikáním. Podání žádosti musí být uskutečněno u většiny zemí do 30. září 2021.
Žádost o vrácení DPH z ciziny musí i letos podnikatelé podat do posledního zářijového dne. V případě Velké Británie se však už záležitost stihnout nedá, termín vypršel již v březnu
Daňoví poradci připomínají podnikatelům, cestujícím při podnikání do ostatních států EU, že je nejvyšší čas požádat, tak jako každý rok o vrácení DPH v daných státech zaplacené.
Žádost o uvedenou vratku musí být bezpodmínečně podána do 30. září 2021. Pokud by datum podání bylo jen o den pozdější, podnikatel se už pro letošní rok vrácení uvedené daně nedočká. Pospíšit by si měli zejména podnikatelé, kteří chtějí letos žádat o tuto vratku poprvé. Při první žádosti je totiž nutné požádat si nejdříve Finanční správu ČR o přístup do příslušné aplikace ohledně DPH a teprve poté je možné žádat o vratku daně. Na získání přístupu do aplikace se většinou pár dnů čeká a není proto dobré záležitost nechávat až na poslední dny v měsíci.
Jak jsme již i na tomto portále dříve upozorňovali, specifická situace s vracením DPH nastala v roce 2021 v případě Velké Británie. Kvůli vystoupení z EU došlo o ke změně podmínek vracení uvedené daně. O vrácení bylo nutné v roce 2021 žádat již do konce měsíce března tohoto roku a v září tedy již žádat nelze. Předpokládá se, že i v dalších letech bude situace s vratkou DPH na daném území odlišná od pravidel v zemích EU.
Kdo si může o vrácení DPH z ciziny požádat a jak to udělat?
O vrácení DPH zaplacené v zemích EU si mohou požádat podnikatelé a firmy, kteří často jezdí zařizovat podnikatelské záležitosti do zemí EU například kvůli obchodu. Požádat o vrácení této DPH si může každý podnikatel, který má v dané zemi podnikatelské aktivity, ale nepodniká zde trvale a nemá zde sídlo ani provozovnu a jeho firma zde není registrována k dani. Žadatel musí být registrovaný k dani v ČR a v ČR mít i sídlo podnikání. O vrácení lze žádat, pokud je částka k vrácení vyšší než 50 eur za rok. Vrací se vždy za předchozí rok.
Žádost o vrácení DPH je nutné podat jedině elektronicky přes portál Finanční správy ČR a musí být bezpodmínečně podepsána zaručeným elektronickým podpisem. K žádosti je třeba přiložit doklady dokládající, že daň byla skutečně zaplacena například za ubytování v hotelu, nákup benzínu a podobné záležitosti.
Všechny záležitosti ohledně vrácení DPH z ciziny vždy řeší a vyřizuje Finanční úřad pro hlavní město Prahu a nikoli místně příslušný finanční úřad daného podnikatele s nímž běžně řeší své daňové záležitosti.
Podobné články
Nulové příjmy z podnikání se musí i v roce 2023 finančnímu úřadu nahlásit
Při podnikání musí podnikatel finančnímu úřadu nahlásit i to, když má v nějakém zdaňovacím období…
Více informací
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
