Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Faktický pracovní poměr dává OSVČ šanci domoci se odškodnění pracovního úrazu

V dnešním článku se opět podíváme na záležitost takzvaného faktického pracovního poměru a připomeneme OSVČ, že díky existenci právního rámce právě faktického pracovního poměru je zde v případě pracovního úrazu, pokud jde o práci řízenou další osobou, šance domoci se odškodnění.

Faktický pracovní poměr dává OSVČ šanci domoci se odšk 2.jpg
Datum článku: 15. 09. 2022

Při faktickém pracovním poměru není osoba samostatně výdělečně činná, tak samostatná, jak by měla, ale koná naopak práci řízenou zaměstnavatelem

Už předešlé dva články zveřejněné na tomto portálu ohledně tématu faktického pracovního poměru ukazují, že faktický pracovní poměr je sice pracovní poměr uzavřený bez smlouvy, ale i z takového vztahu vznikají ze zákona povinnosti i práva. Jednoznačně a potvrdilo to již několik soudních rozhodnutí, zde v případě pracovního úrazu vznikají povinnosti zaměstnavatele k zaměstnanci a na druhé straně práva zaměstnance  na odškodnění plynoucí z uvedené záležitosti.

Pracovněprávní vztahy mezi osobami a jejich náležitosti je vždy správné uzavírat na základě příslušné pracovní smlouvy či některé z dohod konaných mimo pracovní poměr a v souladu s ustanoveními zákoníku práce, aby uvedený vztah měl přesně právem  vymezená pravidla a bylo jasno ohledně práv i povinností na obou stranách. Jak však dokládá realita, právě pracovněprávní vztahy se ještě častěji než jiné vztahy uzavírají narychlo, často zcela bez jakékoli písemné smlouvy třeba jen na základě ústního ujednání účastníků. Samozřejmě takto narychlo uzavřená spolupráce je vždy riziková a často způsobí oběma zúčastněným stranám nepříjemné problémy, jejichž řešení si nejednou vynutí účast soudu. Velmi často si soudní řešení žádají právě pracovní úrazy vzniklé při vztahu z faktického pracovního poměru. Jak je naznačeno výše naději na  dosažení práva na odškodnění při pracovním úrazu zde za určitých okolností má i spolupracující osoba samostatně výdělečně činná.

OSVČ je sice podle zákona osobou, která získává své příjmy podnikáním či jinou samostatnou výdělečnou činností konanou na vlastní odpovědnost. Jenže velmi často se právě při pracovní spolupráci OSVČ stává, že aniž by si to uvedená osoba uvědomila, není v dané spolupráci osobou samostatně činnou, ale osobou, která bez námitek plní pracovní úkoly zadané jinou osobou na sjednaném místě a vznikne vlastně pracovní poměr. Popsaná situace vznikne velmi snadno a OSVČ najednou koná řízenou práci čili je z ní v daném vztahu zaměstnanec a z opačné strany se logicky stane zaměstnavatel. Uvedená spolupráce může nějakou dobu probíhat bez problémů, ale jen do chvíle pokud nebude nutné řešit nějakou zásadní záležitost, v níž bude třeba jednat na základě zákonů a jasných pracovněprávních vztahů. Takovou záležitostí, kdy věci začnou skřípat, může být například problém s nevyplacením odměny za práci nebo právě problém s odškodněním pracovního úrazu pracovníka. Pracovní úrazy velmi často přesouvají tyto narychlo a bez smlouvy uzavírané pracovní vazby do soudních síní.

Pokud soud dojde k závěru, že vztahy mezi stranami byly fakticky pracovním poměrem, pak OSVČ byla zaměstnancem a má nárok na náhradu škody

Pokud se OSVČ po pracovním úrazu bude soudně domáhat náhrady škody a předloží důkazy, které dosvědčí, že spolupráce za které se úraz stal, měla znaky závislé práce, pak má jednoznačně právo na odškodnění za pracovní úraz jako zaměstnanec.

Je třeba se připravit na to, že soud bude pečlivě zkoumat právě to na základě jakých vazeb a vztahů spolupráce mezi stranami probíhala a vyžádá si potřebné dokumenty například ohledně vyplácení odměny, určení pracovního úkolu nebo jak to bylo s používáním pracovních pomůcek při práci. Zkoumat se bude zejména to, zda poškozená OSVČ jednala ve vztahu na základě samostatných rozhodnutí nebo se naopak bez námitek podřizovala rozhodnutí protistrany a bez námitek  začala konat určený druh práce v určený den na určeném místě. Pokud soud dojde k závěru, že mezi účastníky byl navázán vztah faktického pracovního poměru čili vztah, který probíhá mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem čili OSVČ se podřizovala přiděleným úkolům, které konala na předem sjednaném místě zaměstnavatele a za práci dostávala zaplaceno v termínech určených protistranou, pak odškodnění za pracovní úraz, který vznikl při této spolupráci, přiznáno bude.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Za neodevzdání přehledu zdravotní pojišťovně hrozí pravděpodobné pojistné

Za neodevzdání přehledu zdravotní pojišťovně hrozí pravděpodobné pojistné

Datum článku: 25. 04. 2024

Pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se blíží termín, kdy je nutné odevzdat povinné přehledy…

Více informací
Rychlejší ukončení pracovního poměru, delší zkušební doba a další novinky v zákoníku práce

Rychlejší ukončení pracovního poměru, delší zkušební doba a další novinky v zákoníku práce

Datum článku: 17. 04. 2024

V brzké době se očekává, že v zákoníku práce dojde k řadě významných změn, které se dotknou nejen procesu…

Více informací
Nárok na klasické ošetřovné od roku 2025 budou mít OSVČ i zaměstnanci na dohody s pojistným

Nárok na klasické ošetřovné od roku 2025 budou mít OSVČ i zaměstnanci na dohody s pojistným

Datum článku: 16. 04. 2024

Od roku 2025 se chystá významná změna v systému nemocenského pojištění v České republice, která má značný…

Více informací
I při režimu paušální daně může být někdy nezbytné podat přehledy

I při režimu paušální daně může být někdy nezbytné podat přehledy

Datum článku: 15. 04. 2024

I když OSVČ využívající zjednodušený režim paušální daně, nemá běžně povinnost odevzdávat povinné přehledy…

Více informací