Ošetřovné má po zahájení nového školního roku standardní podmínky podle zákona o nemocenském pojištění jako před pandemií
S nastávajícím podzimem a začátkem školního roku přichází i doba častějšího onemocnění dětí nejrůznějšími nachlazeními či virózami. Mnoho rodičů si v dané souvislosti pokládá otázku, jaká pravidla vlastně v současnosti platí pro ošetřovné.
Standardní ošetřovné se vrátilo ke stejným podmínkám fungování, jaké mělo v době před pandemií. Covidové zvláštní podmínky již neplatí
Životní rytmus společnosti se po koronavirovém chaosu postupně vrací k fungování, jako před nástupem epidemie. Děti se s nástupem nového školního roku vrátily do škol a rodiče do zaměstnání. Jenže součástí běžného života zvláště u mladších dětí jsou občas i nemoci a potřeba ošetřování daného dítěte. Jak to, ale bude s ošetřovným, když v covidových podmínkách bylo vše jinak a navíc nemoc Covid-19 nezmizela a je jednou z možných nákaz i pro děti?
Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte nebo při péči o dítě, mladší deseti let z důvodů nařízení karantény či uzavření školského zařízení se bude řídit stejnými zákonnými pravidly a podmínkami, podle kterých fungovalo před nástupem pandemie. Podmínky ošetřovného budou stejné, ať už dítě onemocní virózou, chřipkou, covidem či jinou nemocí. Speciální podmínky pro ošetřovné kvůli pandemii platily pouze na jaře a podzim 2020 a pak na jaře 2021. V současnosti důvod ke speciálním podmínkám v ošetřovném není.
Kdo může o ošetřovné na dítě požádat, za jakých podmínek a na jak dlouho?
V podmínkách tuzemských sociálních dávek se v současnosti rozlišují dva druhy ošetřovného. Běžné standardní ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Dlouhodobé ošetřovné se používá při potřebě dlouhodobého ošetřování člena rodiny v případech závažných onemocnění či úrazů.
Běžné standardní ošetřovné je právě to, které využívají rodiče při běžných onemocněních dětí předškolního a obvykle mladšího školního věku.
O uvedené ošetřovné na dítě si může požádat zaměstnaný rodič nebo jiná zaměstnaná osoba, která bude pečovat o dítě nemocné či dítě, jemuž byla nařízena karanténa, nebo pokud bylo z důvodů nařízené karantény uzavřeno školské zařízení, které dítě navštěvuje.
Uvedené ošetřovné lze žádat na dítě do deseti let případně i dítě starší, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje potřebu celodenního ošetřování například po operaci či úrazu. Stejný typ ošetřovného je však možné žádat i na dospělého člena rodiny, u něhož vznikla z důvodu nemoci či úrazu potřeba ošetřování druhou osobou. K nároku na ošetřovné, ať už při ošetřování dítěte či jiného člena rodiny, který ošetřování potřebuje, musí zaměstnanec většinou doložit, že uvedené dítě nebo jiná ošetřovaná osoba, o kterou zaměstnanec pečuje, žije s daným zaměstnancem ve společné domácnosti. V případě ošetřování či péče o dítě do deseti let rodičem se tato podmínka dokládat nemusí.
Standardní ošetřovné je možné pobírat 9 kalendářních dnů. Rodiče samoživitelé mohou tuto dávku čerpat až 16 dnů na dítě, které potřebuje ošetřování a ještě nedokončilo povinnou školní docházku.
Výše ošetřovného je po celou dobu ošetřování stejná a činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu příjmu zaměstnance za kalendářní den.
Dokumenty potřebné k nároku na ošetřovné je třeba co nejdříve předat zaměstnavateli
Žádost o ošetřovné je tiskopis, který je nutné vyplnit v klasické či elektronické formě. K danému tiskopisu je nutné dále doložit Rozhodnutí o potřebě ošetřování pro nemoc či nařízení karantény. Uvedené rozhodnutí musí vždy vydat a podepsat ošetřující lékař.
Uvedené doklady předá zaměstnanec, který bude ošetřovat či pečovat svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je následně předá jako podklady pro výplatu dávky příslušné správě sociálního zabezpečení.
Uzavření školy či školského zařízení z důvodu karantény se dokládá k tomu určeným formulářem Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodů uzavření školského/dětského zařízení ( školky). Uvedený formulář rodiči předává a potvrzuje dotčená škola, školka. Zaměstnanec opět uvedený dokument neprodleně předává zaměstnavateli, který zařizuje jeho předání příslušné OSSZ. S předáním žádosti o ošetřovné zaměstnavateli je dobré neotálet a činit tak neprodleně po vzniku potřeby ošetřovného, aby mohla být věc vyřízena v co nejkratším čase.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
